Zimní válka: Karelská šíje
1) Na karelské frontě nejsou žádné výraznější změny. Zatímco obránci Mannerheimovy linie nervózně vyhlížejí nevyhnutelný sovětský nápor, Rudá armáda přisouvá na frontu čerstvé síly.
2) U Taipale pokračují tuhé boje. Sovětská 150. střelecká divize odráží další finské protiútoky a opět mírně rozšiřuje předmostí na Koukkuniemi. Nový velitel 7. armády komandarm Mereckov do toho úseku posílá další posily.
3) Sovětská bitevní loď Okťabrskaja Revolucija během dne svádí dělostřelecký duel se silně opevněnou pobřežní baterii u Saarenpää na jižním okraji Mannerheimovy linie. Hustá mlha snižuje přesnost střelby obou stran na minimum, přestřelka proto končí nerozhodně.
4) Sovětské torpédoborce Leningrad, Minsk a Stereguščij ostřelují finskou pobřežní baterii u Tiurinsaari, kde jejich granáty usmrcují 2 finské vojáky. Finská pobřežní ponorka Saukko kotvící u břehu se společně s jedním torpédovým člunem snaží o protiútok, kvůli extrémním mrazům ale nemohou nastartovat motory.
Zimní válka: severní úsek
1) Tři finské prapory pod velením pplk. Mäkiniemiho se u Suomussalmi přesouvají do výchozích pozic pro protiútok. Shromaždiště se nachází u Kuivassalmi ležícího těsně mimo dosah sovětských hlídek. Finské patroly do setmění provádějí průzkumnou činnost, rozmisťují předsunuté pozorovatele a zakreslují cesty vedoucí otevřeným terénem. Sovětské útvary ve vypáleném Suomussalmi nejeví žádnou větší aktivitu.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) U Tolvajärvi se objevuje nečekaná hrozba pro finský týl. Sovětský 718. střelecký pluk po pěti dnech nepřetržitého pochodu otevřeným terénem dosahuje frontové linie severně od Ägläjärvi a ze západu obchází finské pozice ve vesnici Tolvajärvi. Rudoarmějcům se tímto daří vpadnout do týlu celé finské bojové skupiny Malkamäki. Vesnici drží pouze slabě vyzbrojené týlové odřady, což 718. střeleckému pluku umožňuje rychle část vesnice obsadit. Sověti zde kořistí zásobovací depo a několik polních kuchyní, pak se ale jejich útok nečekaně zastavuje. Důvod je prozaický - po pěti dnech nepřetržitého pochodu mrazivou krajinou jsou rudoarmějci vyhladovělí a k smrti vyčerpaní. Vidina horkého jídla je pro ně natolik lákavá, že čelní elementy pluku až do setmění stojí na místě a poklidně hodují na finských zásobách.
2) V blízkosti Tolvajärvi je shodou okolností také pplk. Pajari, který se zde zotavoval z minulé akce. Pajari neváhá a využívá času poskytnutého Sověty ke zformování několika pěších rot tvořených kuchaři, zásobovači a dalšími příslušníky týlových oddílů. Po setmění pak Finové vyráží do protiútoku s Pajarim v čele. Na hodující Sověty se tak náhle ze tmy vyřítí finští vojáci s nasazenými bajonety. Následuje intenzivní řež muže proti muži, při níž jsou zaskočení Sověti zabíjeni po desítkách; mnozí z nich nemají ani čas popadnout zbraň a umírají s jídlem u úst. Bitva bude zuřit až do úsvitu 11. prosince a zakončí ji až chaotický sovětský ústup. Finské ztráty činí 20 padlých a 55 raněných, na druhou stranu však pobili nejméně 100 Rusů a odvrátili hrozbu obklíčení skupiny Malkamäki. Sníh je kromě padlých vojáků a odhozené výzbroje pokryt i kusy uzenin z rozlité polévky, kvůli čemuž si celá akce později vyslouží přezdívku "Klobásová válka".
3) Na řece Kollaa i nadále zuří těžké poziční boje. Sovětské útvary se zde s železnou pravidelností snaží o průlom, vždy jsou ale odraženy zakopanými Finy. Sovět
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské bombardéry útočí na železniční trať Tammisari-Lappohja.
Dění v Protektorátu
1) V Brně je Gestapem zatčen odbojář Viktor Ryšánek z řad Obrany národa. Gestapáci jej při brutálních výsleších nakonec zlomí a donutí vyzradit cenné informace. V únoru 1940 se pak Ryšánek stane konfidentem Gestapa a postupně si vyslouží reputaci jednoho z nejnebezpečnějších donašečů. V roce 1942 dokonce na Moravě zorganizuje falešnou odbojovou síť, která bude pod taktovkou Gestapa sloužit jako past na čs. odbojáře. Po válce bude Ryšánek zatčen a coby usvědčený kolaborant popraven.
2) Ve stejný den končí v poutech i plukovník Josef Morávek – bývalý legionář, veterán bojů na východní frontě a krajský velitel Obrany národa pro Brno-venkov. Po několika dnech tvrdých výslechů spáchá sebevraždu, aby nevyzradil své spolubojovníky (lze nalézt datum 12. i 14. prosince).
3) Z Prahy odjíždí transport 318 Židů, který zorganizovaly sionistické organizace Hechaluc a Makkabi. Původní destinací je Palestina, nakonec ale cestující skončí na ostrově Mauricius.
Dění ve světě
1) Z Helsinek je do celého světa vysílán rozhlasový projev mluvčího finského parlamentu Vlinoe Hakkily, který jeho prostřednictvím žádá o pomoc v boji proti sovětské agresi: „Všemu lidu světa! Finský lid, který se vždy snažil o spolupráci s ostatními národy, založil svou budoucnost na mírumilovnosti. Dnes je ale obětí brutální a bezdůvodné agrese ze strany svého východního souseda. Nemáme na výběr, tato válka nám byla vnucena. Finský lid bojuje za svou nezávislost, svobodu a vlast. Bráníme naši otčinu, náš demokratický režim, naši víru, naše domovy – tedy věci, které civilizovaný svět považuje za nedotknutelné. V této chvíli proti nepříteli ohrožujícímu naše území bojujeme osamoceni, ve skutečnosti se ale náš boj dotýká všeho, co je lidstvu drahé. Již jsme prokázali odhodlání učinit v tomto boji vše, co je v našich silách. Zároveň ale věříme, že civilizovaný svět, který nám nabízí slova soucitu, nás nenechá bojovat samotné proti početnějšímu nepříteli. Naše pozice v předvoji západní civilizace nám dává právo na aktivní pomoc ze strany ostatních civilizovaných zemí. Právě těmto národům je tato žádost finského parlamentu určena." Ve stejný den Hakkila pronáší i druhý, výrazně kratší projev, v němž vyzdvihuje odvahu a válečné umění finské armády. Podle zpráv zahraničního tisku však bylo vysílání projevu rušeno, zřejmě ze strany Sovětů.
2) Hakkilův projev vzbouzí napříč světem silné projevy sympatií, zejména pak ve Skandinávii. V Dánsku se dle informací New York Times podařilo během jediného dne nasbírat bezmála 16 tun zimního oblečení. Stejný titul přináší i informaci, že finanční sbírka ve Švédsku doposud shromáždila 6 000 000 švédských korun.
3) V Ženevě pokračuje jednání Společnosti národů. Dle světového tisku se nálada mezi delegáty oproti minulému dni změnila – zatímco včera mnozí žádali vyloučení SSSR, dnes řada zemí zmírnila svůj postoj a volá „jen“ po přísných sankcích. Důvodem tohoto obratu jsou obavy, že vyloučení Sovětů by Finsku samo o sobě nijak nepomohlo. Tento názor zastávají delegáti Číny, Turecka, Íránu, Rumunska a skandinávských zemí - tedy státy, které se SSSR přímo sousedí. Naopak státy Latinské Ameriky i nadále prosazují úplné vyloučení Sovětů z řad Společnosti národů. Pro pořádek připomínám, že Sověti se jednání z vlastní vůle neúčastní; Moskva vládu v Helsinkách neuznává a jednání považuje za zbytečné, neboť SSSR oficiálně není s Finskem ve válce.
4) Karl Hambro, norský delegát na půdě Společnosti národů, během dne aktivně lobbuje za poskytnutí materiální pomoci Finsku. Při tom vyjadřuje naději, že delegáti ostatních zemí odmítnou jakoukoliv případnou podporu Sovětského svazu. Opačného názoru je nizozemská delegace, podle níž Společnost národů nemá pro účinný postih SSSR dostatečné pravomoci.
5) Americká vláda vydává tiskové prohlášení, v němž oznamuje první konkrétní kroky na pomoc Finsku. Konkrétně je oznámeno otevření kreditu ve výši 10 milionů USD u Exportní-Importní banky a Rekonstrukční finanční společnosti. Finsko může tyto prostředky použít na nákup materiálu z USA. Kvůli americké neutralitě ale nesmí Finové z tohoto kreditu hradit nákup jakéhokoliv vojenského materiálu. Kvůli sovětské námořní blokádě a obsazení Petsama má být objednané zboží doručeno po moři do Švédska či Norska, odkud se počítá s transportem po železnici do Finska. Finský velvyslanec ve Washingtonu Hjalmar Procope k tomuto dodává, že již vznikla Finsko-americká obchodní korporace pověřená úkolem nákup a expedici zboží koordinovat.
6) Ve Stockholmu jsou při slavnostním ceremoniálu uděleny Nobelovy ceny. Mezi laureáty jsou i dva Němci - biochemik Adolf Butenandt a lékař Gerhard Domagk. První jmenovaný je oceněn za výzkum sexuálních hormonů, zejména pak za objev estradiolu, androsteronu a progesteronu; společně s ním je oceněn i jeho spolupracovník Leopold Ružička s chorvatsko-českými kořeny. Gerhard Domagk pak cenu obdržel za lék Prontosil a práci na sulfonamidových antibioticích. Ani jeden se ale ceremoniálu nezúčastní; nacistické Německo totiž Nobelovy ceny bojkotuje a neumožnilo vědcům vycestovat. Nacistický režim bojkot vyhlásil v roce 1935 jako reakci na ocenění německého novináře Carla von Ossietzky, který svou investigativní prací rozkryl tajné německé zbrojení.
Válka na moři
1) Jihozápadně od finského Mäntyluota je sovětskou ponorkou S-1 potopena německá nákladní loď Bolheim. Druhá německá nákladní loď Reinbeck se pak ve Finském zálivu stává obětí sovětské ponorky S-322. Není známo, zda Sověti na lodě svého spojence útočili úmyslně, nebo omylem.
2) Z kanadského Halifaxu vyplouvá konvoj HFX 12 tvořený pěti dopravními loděmi. Na jejich palubách cestuje 7400 vojáků z 1. kanadské divize, kteří se stávají vůbec prvními kanadskými vojáky vyslanými od začátku války do Evropy. Cílovou stanicí konvoje je Liverpool.
3) Cca 300 km severozápadně od Rattray Head je ponorkou U-20 potopen norský tanker Føina. Námořní mina položená stejnou ponorkou pak ve stejný den u majáku Newarp potápí i britskou nákladní loď Willowpool.
4) V Severním moři je minou potopena nizozemská nákladní loď Immingham, všech sedm členů posádky je zachráněno. U Ramsgate se stává mina osudnou i britské minolovce Ray of Hope; z dvanáctičlenné posádky je 9 mužů zabito, zbytek je zachráněn minolovkou Silver Dawn.