Zimní válka: Karelská šíje
1) Boje u Taipale stále neztrácí na intenzitě. Sbor komkora Grendahla metr po metru rozšiřuje předmostí na poloostrově Koukkuniemi, platí za to však velmi vysokou cenu. Velká část jednotek přišla o téměř všechny důstojníky, například 19. střelecký pluk pak vinou ztrát fakticky zanikl. Navzdory krvavým ztrátám se ale projevuje sovětská početní převaha a Sověti do setmění obsazují část finských předsunutých pozic. Bránící 10. pěší divize podniká několik protiútoků, všechny však selhávají.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Na pozice finské 13. pěší divize u Kitilä během dne útočí elementy dvou sovětských divizí z řad 56. střeleckého sboru. (komdiv Čerepanov). Finům se daří úder odrazit – zásluhu na tom má především silná palebná podpora finských baterií umístěných na ladožském souostroví Valamo. Finské síly díky tomu stabilizují frontu na linii Kitilä-jezero Ruokojärvi-jezero Syskyjärvi. Komdiv Čerepanov v reakci na neúspěch prvního útoku své síly rozděluje; 168. střelecká divize se má nadále snažit o průlom u Kitilä, zatímco 18. střelecká divize má postupovat ve dvou směrech - na sever k jezeru Syskyjärvi a na severozápad k Ruokojärvi.
2) Na finské straně vrcholí přípravy protiútoku. Velitel finské 13. pěší divize plk. Hannuksela formuje bojové skupiny Oinas, Jousimies a Luoti. Každá z nich má svůj úkol:
skupina Oinas (5 pěších praporů, pplk. Järvinen) má za úkol držet obranné pozice u Kitilä a Sověty maximálně zaměstnat,
skupina Jousimies (6 praporů pěchoty, plk. Olkkonen) má udeřit směrem od jezera Varpajärvi a přetnout silnici Lemetti-Uomaa,
skupina Luoti (2 pěší prapory, maj. Hassinen) pak má provést obchvatný manévr, přetnout silnici Lemetti-Uomaa dále na východ a obsadit důležitou křižovatku se silnicí vedoucí k vesnici Siira.
Zbytek 13. pěší divize chce Hannuksela držet v záloze. Útok má začít hned následující den.
Zimní válka: severní úsek
1) Finský 27. pěší pluk (pplk. Mäkiniemi) vyráží před úsvitem vpřed a zahajuje tak bitvu u Suomussalmi. Mäkiniemiho tři prapory kvůli navigační chybě nabírají několikahodinové zpoždění a musí tak postupovat za denního světla. Svého cíle na šíji mezi jezery Kuivasjärvi a Kuomajärvi ale překvapivě dosahují bez jakéhokoliv odporu a přetínají tak silnici Suomussalmi-Raate. Dvě finské roty se zde okamžitě zakopávají, zatímco zbytek Mäkiniemiho sil se stáčí na západ k Suomussalmi s cílem vpadnout sovětské 163. střelecké divizi do zad. Sověti si hrozbu z týlu podle všeho vůbec neuvědomují - finští vojáci během postupu prakticky nenaráží na odpor a dokonce se jim daří zničit konvoj šesti ruských nákladních vozidel vyslaných na průzkum. Na výraznější odpor Finové narážejí až u jezera Pihlajalampi, kde se jejich postup zastavuje kvůli naprostému vyčerpání mužstva. Na výsledku to ale nic nemění - síly sovětské 163. střelecké divize se ocitly v obklíčení.
Zimní válka: Laponsko
1) Doposud ustupující finská bojová skupina Roininen se ve vesnici Märkajärvi staví na odpor. Nemají ale čas se zakopat a během dne do jejich pozic naráží útok sovětského 100. nezávislého tankového praporu. Dva obrněnce pronikají do finského týlu, kde ničí několik finských nákladních vozidel. Finové se následně stahují dále ke Kemijärvi.
Dění ve světě
1) Do Moskvy je na návrh zástupců Švédska doručen telegram speciální komise delegátů Společnosti národů. V ní je Sovětský svaz důrazně žádán o přerušení agrese proti Finsku a obnovení jednání na půdě Společnosti národů. Od ministra zahraničí Molotova se očekává odpověď nejpozději do 24 hodin od odeslání telegramu. Sdělení ovšem nijak nezmiňuje, jaký postih by SSSR čekal v případě odmítnutí či nezaslání odpovědi.
2) Zástupci Finska prezentují v Ženevě tzv. bílou knihu - diplomatický dokument rekapitulující jednání se Sověty a důvody, proč finská vláda na sovětské požadavky nepřistoupila. Za největší překážku je označen požadavek na pronájem poloostrova Hanko a odstoupení velké části Karélie včetně Mannerheimovy linie. Něco takového by pro Finsko představovalo jasné ohrožení národní bezpečnosti a územní integrity.
3) Německý ministr zahraničí von Ribbentrop se schází se sovětským velvyslancem Škvarcevem. Tématem jednání je sovětské nařčení Německa z podpory Finska. Podle von Ribbentropa jde o nedorozumění živené zahraničním tiskem. Poslední zásilky německého vojenského materiálu podle něj Finsko obdrželo ještě před začátkem války, a zprávy o zásilce italských stíhaček přepravovaných pro Německo se týkají objednávek zadaných dlouho před válkou. Von Ribbentrop nicméně velvyslance ujišťuje, že německá diplomacie se všemi prostředky pokusí dalším podobným nedorozuměním zabránit.
Dění v Protektorátu
1) V Praze je obnoven provoz Národní univerzitní knihovny, která byla uzavřená od března 1939. Přístup do ní však mají pouze profesoři a studenti německé národnosti. Formálně je ředitelem knihovny Jindřich Hrozný, ve skutečnosti ale její chod řídí říšský komisař dosazený okupačními orgány.
2) V Brně je Gestapem zatčen brig. gen. Václav Ždímal, oblastní velitel Obrany Národa pro východní Moravu. Ždímal je bývalý legionář a veterán od Zborova, později velel dělostřelectvu IV. sboru v Olomouci. Po mobilizaci v září 1938 se ujal velení dělostřelectva Hraničního pásma XIII. Po březnu 1939 působil ve Vojenském zeměpisném ústavu a později se stal vládním radou na ministerstvu dopravy. Svých kontaktů využíval pro činnost v rámci Obrany národa a sehrál důležitou roli ve zformování olomouckého velitelství ON. Po zatčení bude vězněn na několika místech a nakonec skončí v Berlíně, kde bude v září 1942 popraven.
3) V Bílovicích nad Svitavou Gestapo zatýká i pplk. Augustýna Šedého, vysokého důstojníka místní buňky Obrany národa (zemře v květnu 1944).
Válka na moři
1) Z Brestu vyplouvá francouzská bitevní loď Dunkerque doprovázená lehkým křižníkem Gloire a pěticí torpédoborců. Dunkerque veze na palubě 100 tun francouzského zlata mířících do úschovy v Kanadě.
2) V Severním moři je ponorkou U-38 potopena řecká nákladní loď Garofaulia. Umírají 4 členové posádky.