Modrý pták

Říkal jsi, že kdybys měl křídla. Tak už by ses nevrátil. Chtěl bys mířit až do nebe. Na tu modrou modrou oblohu. Co jsi se naučil. Co je to štěstí? A máš pochopení k ostatním? K pocitům které k tobě májí. Teď se můžeš stát svým snem. ale kdy se vrátíš z neznámého světa? Roztáhl jsi křídla a odletěl. Říkal jsi, že kdybys měl křídla, tak už by ses nevrátil. Mířil bys do těch bílých bílých mraků. S vědomím že jsi to dokázal. Našel bys tu modrou modrou oblohu. Rozbilo se staré rezavé okno s rachotem jako staré sliby. Unikl jsi touze vrátit se domu a nikdy jsi se neohlédl. Můj dech drží krok s pulzujícím srdcem . Kopem otevřu okno a padám dolu. Ten hlas mě svedl. Říkal mi, utíkej utíkej a najdu tě. Chytnu tvou dychtivou ruku a půjdu s tebou až tam kam budeš chtít. Na tu modrou modrou oblohu. Věděl jsem že spadnu. Ale vstanu a budu běžet za světlem Řekli jsme si že když budeme mít křídla, už se nevrátíme. Že budeme hledat ty bíle bíle mraky. S vědomím že jsme to dokázali najdeme tu modrou modrou oblohu. Tu modrou modrou oblohu. Tu modrou modrou oblohu.