Říkal jsi, že kdybys měl křídla.
Tak už by ses nevrátil.
Chtěl bys mířit až do nebe. Na tu modrou modrou oblohu.
Co jsi se naučil. Co je to štěstí?
A máš pochopení k ostatním?
K pocitům které k tobě májí.
Teď se můžeš stát svým snem.
ale kdy se vrátíš z neznámého světa?
Roztáhl jsi křídla a odletěl.
Říkal jsi, že kdybys měl křídla, tak už by ses nevrátil.
Mířil bys do těch bílých bílých mraků.
S vědomím že jsi to dokázal.
Našel bys tu modrou modrou oblohu.
Rozbilo se staré rezavé okno s rachotem jako staré sliby.
Unikl jsi touze vrátit se domu a nikdy jsi se neohlédl.
Můj dech drží krok s pulzujícím srdcem .
Kopem otevřu okno a padám dolu.
Ten hlas mě svedl.
Říkal mi, utíkej utíkej a najdu tě.
Chytnu tvou dychtivou ruku a půjdu s tebou až tam kam budeš chtít.
Na tu modrou modrou oblohu.
Věděl jsem že spadnu.
Ale vstanu a budu běžet za světlem
Řekli jsme si že když budeme mít křídla, už se nevrátíme.
Že budeme hledat ty bíle bíle mraky.
S vědomím že jsme to dokázali najdeme tu modrou modrou oblohu.
Tu modrou modrou oblohu.
Tu modrou modrou oblohu.