Zimní válka: Karelská šíje
1) Rudá armáda pokračuje v sondážních útocích podél 12 km dlouhého úseku Mannerheimovy linie mezi Summou a Lähde. Elementům sovětského 19. střeleckého sboru se během dne daří v tomto úseku obsadit část předsunutých obranných pozic. Po setmění je sice vytlačují finské protiútoky, ty ale ještě více ztenčují již tak skromné zásoby finské dělostřelecké munice a prohlubují únavu mužstva. Sověti oproti tomu nedostatkem střeliva rozhodně netrpí – během dne po celé délce Mannerheimovy linie dopadne nejméně 300 000 granátů. Z deníku velitele II. sboru genpor. Öhquista: „Od časného rána jsme z jihovýchodu slyšeli neustálé dunění dělostřelby; stejně tomu bylo i během nejkritičtějších okamžiků během prosincové ofenzivy. V 11:50 mě 3. pěší divize informovala, že u Summy je ostřelování silnější než kdy dříve. Když vezmu v potaz zesílenou aktivitu nepřátelských patrol minulou noc, můžeme podle mého názoru velmi brzy očekávat generální pěší ofenzivu.“
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) U Kitilä pokračují finské útoky na západní polovinu rozpadlé kapsy u Lemetti, kde je sevřen zbytek tanků sovětské 18. střelecké divize. Rudoarmějci i nadále kladou houževnatý odpor, jejich situace je ale kritická – kromě zásob jim již téměř došlo střelivo, morálka je na bodu mrazu a počet bojeschopných mužů se rychle snižuje.
Zimní válka: severní úsek
1) Sovětská bojová skupina pod velením majora Kutuzova se shromažďuje v blízkosti kóty u Löytövaary. Sám Kutuzov je ale při přesunu na shromaždiště zabit při finském přepadu, čímž tři prapory jeho skupiny ztrácejí velitele. Jelikož pak bojová skupina nemá žádné radiostanice, nemůže si vyžádat instrukce od velení 54. horské střelecké divize.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské bombardéry útočí na Rovaniemi, Kemi, Hanko, Karjaa, Porvoo a řadu dalších měst. Nejvíce je zasažena Sortavala, která během dne napadena 92 letouny. Zabito je nejméně 15 civilistů.
Dění v Protektorátu
1) Protektorátní ministerstvo vnitra doporučuje zemským úřadům, aby všem Židům nařídili používat další křestní jména. U mužů má jít o jméno Israel, u žen Sára.
2) Protektorátní rozhlas k tomuto dni oficiálně zastavuje vysílání všech pořadů a bohoslužeb Církve českomoravské.
3) Všem lékárníkům působícím na území Sudet je nařízeno se od tohoto dne řídit německými lékopisy.
4) Během února provede Gestapo další rozsáhlou razii proti Obraně národa a členům Sokola. Mezi zatčenými bude i starosta Sokola Josef Truhlář a jednatel Evžen Köppl.
5) Někdy během února do Protektorátu tajně přicestují bývalí čs. letci a nyní rezidenti sovětské GRU Radoslav Selucký, Jan Vycpálek, Jaroslav Lonek, Vladislav Bobák, Miloslav Hůla a Jan Polanský. Skupině se podaří dostat se až do Prahy a postupně zde vybudovat rozsáhlou zpravodajskou síť. Rovněž také navážou kontakty s Obranou národa. Až do svého rozbití Gestapem v březnu 1941 bude síť dodávat informace do Sovětského svazu.
6) Někdy během února budou struktury Obrany národa na Královehradecku infiltrovány důstojníkem Gestapa Franzem Lieblem. Díky jeho informacím se Gestapu podaří lokální síť ON zcela rozvrátit a zatknout na 180 odbojářů.
7) V únoru definitivně přejde do ilegality pplk. Josef Balabán, člen zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové. Zatčen bude v dubnu 1941 po krátké přestřelce, ani přes kruté výslechy ale neprozradí své druhy Josefa Mašína a Václava Morávka. Po nástupu Reinharda Heydricha do úřadu říšského protektora bude stanným soudem odsouzen k smrti a 3. října 1941 popraven.
Dění ve světě
1) Finský prezident Kyösti Kallio vystupuje na půdě finského parlamentu s projevem adresovaným sovětské vládě. V něm prohlašuje, že Finsko je připraveno jednat o míru, který by zastavil sovětskou agresi: „Nyní jsme nuceni zabíjet lidi, kteří na válce nenesou žádnou vinu a které nemáme důvod nenávidět. Kvůli tomu považujeme tento barbarský útok za nesmyslný a jsme připraveni vyjednat čestný mír. Zároveň ale varuje, že Finsko se nepodrobí žádným imperiálním ambicím. Také využívá příležitosti a děkuje za zahraniční materiální i vojenskou pomoc: „Pevně doufáme, že termín humanitární pomoc bude do budoucna zahrnovat i protiletecké zbraně, kterými budeme moci bránit naše obyvatelstvo před agresorem využívajícím své vzdušné síly tím nejvíce nelidským způsobem proti civilistům.“
2) Americký velvyslanec v Moskvě L. Steinhard jedná s ministrem zahraničí Molotovem. Tématem diskuse je válka s Finskem a možnosti mírového urovnání konfliktu. Podle Steinhardta je prezident Roosevelt Sovětskému svazu přátelsky nakloněn a doposud nejeví ochotu přerušit se SSSR diplomatické vztahy, ačkoliv ho k tomu mnozí vyzývají. Na jeho otázku, zda by sovětská vláda byla ochotna s Finskem jednat, Molotov odpovídá: „Nic není nemožné.“ Během následující diskuse nicméně Molotov prohlašuje, že události prosince 1939 a ledna 1940 ukázaly, že Finsko se podél hranic se SSSR připravovalo na nepřátelský akt vůči SSSR. K tomu ale dodává, že se nedomnívá, že by Finsko zaútočilo samo, nýbrž by posloužilo jako předmostí pro jiné národy nepřátelské Sovětům. Také se nechává slyšet, že ačkoliv je nyní Finsko ochotno jednat o předválečných sovětských požadavcích, ty už nyní z pohledu zabezpečení sovětských hranic nepostačují.
3) Britské ministerstvo letectví vydává varování před možnou „zoufalou vzdušnou ofenzivou“ německé Luftwaffe proti britským ostrovům, při níž mohou Němci nasadit své nové rychlé bombardéry dosahující rychlosti až 506 km/h. Německý průmysl podle ministerstva zvyšuje výrobu bombardérů určených nikoliv pro vzdušnou podporu vojsk, ale pro nálety na nepřátelskou infrastrukturu. Tisk spekuluje, že ministerstvo mluví o bombardéru Junkers Ju 88. Ten se sice formálně nachází ve službě již od roku 1939, stále je ale dostupný jen v relativně malém počtu – polského tažení se účastnilo sotva 12 kusů ve stavu 1./KG 25 a neměly na průběh bojů žádný vliv.
4) Americký novinář Poultney Bigelow, který se již v dětství spřátelil s pozdějším německým císařem Vilémem II. a dopisoval si s ním až do Vilémovy smrti, kontaktuje deník New York Times s informací, že mu Vilém II. zaslal dopis týkající se války v Evropě. Podle Bigelowa si bývalý císař přeje, aby evropské národy ukončily vzájemný konflikt a spojili se v boji proti Sovětskému svazu. Rovněž také nabízí následující citaci z dopisu: „Velkolepý boj Finů rozdrtil iluzi bolševismu a přiměl veřejnost přemýšlet o míru. Válčící strany by měly přestat bojovat a spojit své síly s Finskem. Měly by stát bok po boku s cílem zbavit svět a civilizaci bolševismu.“ Deník New York Times připomíná, že se jedná o vůbec první přímý císařův výrok týkající se mezinárodních vztahů od jeho odchodu do exilu po konci Velké války.
5) Japonský ministr zahraničí Hačiró Arita vydává prohlášení určené zahraničním vládám, ve kterém je zve k aktivnímu podílení se na budování nového řádu ve východní Asii. Arita zároveň odmítá nařčení z japonské snahy zničit Čínu a prohlašuje, že v Číně jsou vítáni zahraniční investoři. Japonskému parlamentu je ve stejný den předložen rozpočet s rekordním schodkem, který je důsledkem mohutného zbrojení během 30. let. Kvůli němu se japonský státní dluh zvýšil téměř trojnásobně. I u nového rozpočtu je pak téměř polovina určena na vyzbrojování pozemních sil, budování válečného loďstva a formování nových divizí.
Válka na moři
1) Východně od britského Lowestoftu je ponorkou U-59 potopena britská pobřežní loď Ellen M. Všech 9 členů posádky je zabito. U New Aberdour pak jde po zásahu torpédy z ponorky U-13 ke dnu švédská nákladní loď Fram. Zabito je 9 mužů, zbytek posádky je zachráněn britským torpédoborcem Khartoum a trawlerem Viking Deeps.