2. únor 1940, pětašedesátý den Zimní vál ...

2. únor 1940, pětašedesátý den Zimní války

Feb 15, 2024

imageZimní válka: Karelská šíje

1) V úseku Summa-Lähde pokračují sondážní útoky sovětské pěchoty. Rudoarmějci neustávají v tlaku a během dne získávají dalších několik dílčích pozic. Bránící 3. pěší divize na ztrátu každého okopu a úseku zákopů reaguje okamžitým protiútokem. Některé pozice tak během dne změní majitele dvakrát. Stále více dílčích pozic se ale Finům získat zpět nedaří, jak se projevuje sovětská početní i palebná převaha. Střety se stále vedou na úrovni čety a roty, Sověti ale kousek po kousku získávají navrch.

Zimní válka: Ladožská Karélie

1) Finská bojová skupina Mehiläinen po několikadenním tlaku konečně prolamuje obranu západního motti u Lemetti. Zbývající rudoarmějci, kteří už jsou prakticky bez munice, již nedokážou klást odpor. Do setmění je kapsa zlikvidována – Sověti buď umírají v boji, nebo jsou zajati. Finové zde kromě dalších desítek zajatců získávají i velké množství ručních zbraní, 6 polních děl a celých 32 opravitelných tanků. Zničení motti rovněž umožňuje veliteli skupiny Mehiläinen plk. Hannukselovi soustředit veškeré své síly proti východní polovině kapsy.image

2) Úspěch slaví i finská bojová skupina Oinas, která několik dní dotírala na výběžek fronty na severovýchodním okraji velkého motti mezi Kitilä a Koirinojou. Během dne konečně prolamují sovětské linie a rychlým klešťovým manévrem se jim daří výběžek zcela odříznout od zbytku motti. Vzniká tak nová kapsa, v níž zůstává obklíčeno jádro dvou sovětských střeleckých pluků (316. a 208.). I díky tomu dostane později kapsa přezdívku Rykmentti („Pluk“).

Zimní válka: severní úsek

image1) Průzkumníci finského 27. pěšího pluku (pplk. Mäkiniemi) lokalizují pozice sovětské bojové skupiny majora Kutuzova u Löytoövaary. Mäkiniemi vysílá své muže do útoku s cílem bojovou skupinu zničit nebo obrátit na ústup. Bez velitele a bez spojení se štábem divize je sovětská formace takřka slepá a během následujících několika dní bude opakovanými finskými útoky zcela zničena.

Zimní válka: vzdušné válčiště

1) Šest sovětských stíhaček Polikarpov I-153 ze stavu 38. IAP útočí na finské polní letiště Littoinen nedaleko Turku. Z něj vzlétá osamocená dvojplošná stíhačka Bristol Bulldog ze stavu LeLv 26 pilotovaná poručíkem Paavo Bergem. Ten se pouští do souboje se třemi polikarpovy a ačkoliv jeho bulldog inkasuje několik zásahů, daří se mu jeden I-153 zasáhnout. Zbytek Sovětů poté ustupuje, zatímco zasažená „Čajka“ nouzově přistává na zamrzlé hladině Finského zálivu mezi ostrovy Bromarf a Pettu. Sovětský pilot, nadporučík Nikolaj Bedarev, vyvázl nezraněn a později je zadržen finskou patrolou. Pro Berga i celou jeho peruť jde nejen o první sestřel, ale také o vůbec první bojovou akci.

2) Nad Imatrou je deseti stíhačkami Fokker D.XXI ze stavu LeLv 24 zachycena nejméně šestinásobně větší formace sovětských bombardérů se stíhacím doprovodem. Při následném souboji je do palivové nádrže zasažen jeden z fokkerů pilotovaný dánským dobrovolníkem por. Fritzem Rasmussenem. Ten hořící letoun opouští, vrchlík padáku se mu ale omotává okolo výškovky a Rasmussen se tak řítí k zemi i se svým strojem. Jde o prvního z celkem čtyř padlých dánských pilotů létajících v barvách finského letectva.

3) Sovětské bombardéry útočí na Hanko, Kemijärvi, Konevitsu, Kuopio, Sortavalu, Raumu, Pori a další města. V Pori sovětské bomby usmrcují 21 civilistů; 14 z nich je zabito v protileteckém krytu, který inkasoval přímý zásah pumou. Finská protivzdušná obrana si nad Karelskou šíjí nárokuje pět sestřelených ruských letadel.

Dění v Protektorátu

1) V Praze zahajuje Gestapo rozsáhlou zatýkací akci proti ilegálnímu Národnímu hnutí pracující mládeže – organizaci založené v roce 1936, která sdružuje levicově a prodemokraticky smýšlející mládež. Gestapo organizaci infiltrovalo již na podzim 1939. Mezi prvními zatčenými je i jeden z členů vedení Antonín Zimmer (popraven v lednu 1942), který rovněž působí jako redaktor ilegálního časopisu Informační služba národního osvobození. Zatýkání bude pokračovat až do března 1940, do kteréžto doby Gestapo dopadne zhruba 2000 osob.

2) Z rozkazu okupačních orgánů dochází k přejmenování pražských nádraží. Masarykovo nádraží je přejmenováno na Hybernské (Hiberner-Bahnhof), Denisovo nádraží na Vltavské (Moldau-Bahnhof) a Wilsonovo nádraží na Hlavní nádraží (Hauptbahnhof). Socha prezidenta Wilsona prozatím zůstává.

Dění ve světě

1) V Bělehradu začíná konference členů Balkánské dohody, tedy Řecka, Turecka, Rumunska a Jugoslávie. Hlavním tématem jednání je válka v Evropě a postoj jednotlivých zemí k ní. V úvodním prohlášení se zástupci jmenovaných zemí zavazují, že podniknou všechny nezbytné kroky proti zatažení svých států do válečného konfliktu. Rovněž je také rozhodnuto, že Balkánská dohoda bude prodloužena o dalších 7 let.

2) Americká federace práce (největší federace odborových svazů v USA) vydává tiskové prohlášení, v němž apeluje na americkou vládu, aby Finsku poskytla co největší možnou podporu. Rada federace rovněž odsuzuje „sovětsko-nacistický imperialismus“, odmítá všechny pokusy o sovětizaci amerických pracujících a ostře útočí na Hitlera i Stalina: „Stalin v minulosti vystupoval jako přítel demokracie. Hitler kdysi předstíral boj proti komunismu. Pakt mezi Stalinem a Hitlerem odhalil světu jejich hanebné pokrytectví a lživost jejich předchozích tvrzení. (…) Ve světle těchto faktů je nepředstavitelné, že by nějaký občan USA cítil sympatie vůči cílům a politice nacismu či komunismu.“

3) Vrchní velitel Luftwaffe říšský maršál Göring se setkává s generálním inspektorem Luftwaffe genpluk. Erhardem Milchem, ministrem hospodářství Funkem a náčelníkem štábu OKW genpluk. Keitelem. Tématem jejich jednání je hledání způsobů, jak zrychlit vyzbrojování Luftwaffe a zvýšit produkci letadel. Výstupem jednání je rozhodnutí, že kvůli nedostatku surovin by se měla prioritou stát výroba stávajících typů letadel na úkor vývoje nových designů.

Válka na moři

1) U Lowestoftu je ponorkou U-59 potopen britský tanker Creofield, umírá celá posádka 17 mužů. Stejná ponorka ve večerních hodinách posílá ke dnu i britskou nákladní loď Portelet, na jejíž palubě umírají 2 námořníci. U Withernsea je pak námořní minou potopen britský tanker British Councillor; celá posádka se zachraňuje.

Pokračovat na následující den
Vrátit se na předchozí den

Enjoy this post?

Buy Jan Kozák a beer

More from Jan Kozák