Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné větší změny. Pokračuje silné ostřelování a agresivní průzkum sovětských jednotek. Sovětské dělostřelectvo k navádění střelby využívá průzkumné dvojplošníky Polikarpov R-5, na což finská peruť LeLv 24 reaguje vysláním čtveřice stíhaček Fokker D.XXI. Ty nad Summou dva sovětské průzkumníky sestřelují.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská bojová skupina Mehiläinen obnovuje tlak na kapsu sovětského odporu u Lemetti. S vydatnou pomocí dvou těžkých minometů ukořistěných předchozí den se Finům daří prolomit sovětskou obranu a rozdělit kapsu na dvě menší motti. V jedné z nich zůstává sevřena mimo jiné i početná formace sovětských tanků. Ty jsou už sice dávno bez paliva, v roli statických bunkrů ale stále představují velkou překážku.
Zimní válka: severní úsek
1) Jednotky finské 9. pěší divize (plk. Siilasvuo) za úsvitu zahajují u Kuhma útok na pozice sovětské 54. horské střelecké divize. Jako první se do kontaktu s nepřítelem dostává 14. pěší prapor (kpt. Murole), který u Luelahti naráží na odpor zakopaných Sovětů. Rudoarmějci kladou houževnatý odpor a na ztrátu každé pozice reagují okamžitým protiútokem. Do setmění se jim tak daří Finy zastavit zhruba 400 metrů severně od silnice.
2) Současně s Muroleho jednotkou útočí i finský 27. pěší pluk u Losa. Vojákům pplk. Mäkiniemiho se daří v úseku Saunajärvi-Löytövaara na třech místech přerušit cílovou silnici a vytvořit tak dvě motti u Reuhkavaary a Losa. Kvůli sovětské palebné převaze ale Finové nedokážou tento úspěch dále rozvinout.
3) Jižně od sovětských linií útočí prapor finských pěšáků v čele s kapitánem Halonenem. Jeho vojáci rychlým výpadem přerušují silnici mezi Leppirinne a Klemetti a vnikají tak do zad dvojici sovětských pluků (118. a 337.) tvořících předvoj celé 54. horské střelecké divize. Ty jsou nyní sevřeny ve velkém motti mezi Hotakkou a Leppirinne.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Šest finských lehkých bombardérů Fokker C.X ze stavu LeLv 10 (jediné finské perutě s výcvikem pro střemhlavé bombardování) útočí na sovětská plavidla kotvící u Saunasaari. Každý letoun nese dvě 100kg a osm 12,5kg pum. V přístavu kotví hlídkové lodě Razvědčik a Dozornyj, dělový člun Oranienbaum a několik minolovek. Sovětská plavidla se brání hustou protileteckou palbou, která jeden fokker sestřeluje a dva poškozuje. Zbylým třem se daří pumami zasáhnout minolovky M-32 a M-34; první jmenovaná se potápí, druhá je vážně poškozena. Zabiti jsou dva sovětští námořníci, na finské straně umírá dvojčlenná posádka sestřeleného letounu.
2) Sovětská letadla bombardují Hanko, Turku, Tampere a několik dalších měst. V Hanko je 50 lidí zabito a dalších 200 raněno, nálet na Turku si vyžádal 28 mrtvých a 46 zraněných. Nad Tampere je stíhačkami D.XXI ze stavu LeLv 24 sestřelen osamělý sovětský bombardér Iljušin DB-3M z řad 53. DBAP. Sestřel si připisuje podporučík Olli Puhakka, který pilotoval jeden z hrstky finských fokkerů vyzbrojených dvojicí 20mm kanónů v křídlech.
Zimní válka: zázemí
1) Švédskému ministrovi zahraničí Christianu Guntherovi je doručen telegram od jeho sovětského protějška Molotova. Podle telegramu je sovětská vláda ochotna s Helsinkami jednat, avšak pouze pokud Finové přijdou s „přijatelnými návrhy“. Telegram tak představuje velký diplomatický obrat Sovětů a první skutečný krok k otevření jednání. Pro pořádek připomínám, že to této chvíle Sovětský svaz odmítal s finskou vládou jednat a jako zástupce finského lidu uznával pouze loutkovou Finskou demokratickou republiku v čele s Otto Kuusinenem. Ten je Molotovovým telegramem de facto odsunut na vedlejší kolej.
Dění v Protektorátu
1) Z rozkazu říšského protektora je působnost Ústředny pro židovské vystěhovalectví rozšířena z území Prahy na celý protektorát. Úřad má na starosti vystěhovávání Židů z protektorátního území a jejím zřizovatelem je Adolf Eichmann. Po přijetí plánu Konečného řešení židovské otázky v roce 1942 se později úřad přejmenuje na Ústřední úřad pro uspořádání židovské otázky v Čechách a na Moravě.
Dění ve světě
1) Říšská župa Posen pokrývající území mezi Poznaní a Lodží je výnosem gauleitera Arthura Greisera přejmenována na Reichsgau Wartheland. Ve stejný den vydává polská exilová vláda report, podle kterého Němci doposud popravili zhruba 18 000 zástupců polské inteligence.
2) Francouzský premiér Daladier promlouvá k národu v rozhlasovém projevu. V něm mimo jiné prohlašuje, že cílem Německa je dosáhnout světovlády a uvrhnout národy světa do otroctví. „Po pěti měsíci války je jedna věc stále jasnější. Německo se snaží nastolit nadvládu na celým světem, která je zcela odlišná od čehokoliv, co svět doposud viděl. Nadvládu, která není omezena pouze na ovlivnění rovnováhy sil a upevnění nadřazenosti jednoho národa. Tato forma nadvlády se snaží o systematickou a totální destrukci všeho, co Hitler dobyl, a nezahrnuje žádná jednání s podrobenými státy. Hitler je prostě zničí. Připraví je o jejich politickou i ekonomickou existenci a snaží se je připravit o historii i kulturu. Vnímá je pouze jako životní prostor a volné území, na které má ve svých očích plné právo.“ Pod touto nadvládou podle Daladiera žijí miliony lidí napříč Rakouskem, Slovenskem, Polskem a Českem. Oproti tomu Francie prý stojí před úkolem zabránit tomu, aby ostatní národy Evropy stihl stejný osud. V tomto duchu vyzývá všechny občany, aby udržovali jednotu domácí fronty a nepodléhali nepřátelské propagandě. Zároveň ale varuje, že by bylo chybné podceňovat vojenskou sílu Německa a podléhat falešnému pocitu převahy.
3) Italský ministr zahraničí hrabě Ciano se po dlouhé době setkává s italským králem Viktorem Emanuelem III. Monarcha i nadále zastává ostře protiněmecké postoje, zároveň má ale pochyby o šancích Spojenců na vítězství. Rovněž nemá důvěru v Mussoliniho plány s Chorvatskem a obává se diplomatické izolace Itálie. Ve stejný den se Ciano setkává i s Mussolinim, který si podle jeho Cianových zápisků trpce stěžuje na domácí situaci. Podle Duceho lidé reptají kvůli nedostatku potravin a dalších základních potřeb. Na adresu turínského hraběte Vittoria Emmanuela (synovce italského krále) pak prohlašuje, že „…hromadí mýdlo, aby mohl umýt těch svých třicet pět tisíc děvek; nechápu, co s nimi dělá vzhledem k jeho zdraví.“ Rovněž hovoří o povaze italského lidu: „Viděl jste někdy, aby se ovce změnila ve vlka? Italský národ je národem ovcí. Osmnáct let nestačilo na to, aby se změnil. Něco takového potrvá sto osmdesát let, možná i sto osmdesát století.“
Válka na moři
1) Německé bombardéry provádí další vlnu náletů na plavidla v Severním moři. U Cromeru je letouny Luftwaffe potopena majáková loď East Dudgeon, u Bridlingtonu jde ke dnu nákladní loď Gripfast, u Margate se po zásahu bombou potápí britská nákladní loď Highwave a u břehů Yorkshiru je potopena další britská loď Stanburn. Celkem umírá 49 mužů. Rovněž napaden je konvoj FS.83 směřující z Tyne do Southendu, zde jsou ale útočníci zahnáni na ústup protileteckou palbou z doprovodného torpédoborce Vivien a protiponorkové šalupy Pelican.
2) Ve Svatojiřském průlivu je ponorkou U-51 potopena norská nákladní loď Eika. Umírá 16 z 18 členů posádky, zbylí dva trosečníci jsou ponorkou zachráněni a dopraveni na břeh.
3) U britského Dealu je explozí zbloudilé námořní miny vážně poškozena nizozemská pobřežní loď Nora. Všech šest členů posádky se zachraňuje, samotná loď je remorkéry navedena na mělčinu. Odsud ji ale později odnese příliv a mrští s ní o přístavní molo v Dealu. Při kolizi je zničeno jak molo, tak i samotná loď.