Zimní válka: Karelská šíje
1) Sovětské nejvyšší velení Stavka rozesílá jednotkám Leningradského vojenského okruhu rozkaz přerušit veškeré ofenzivní akce na Karelské šíji. Štáb komandarma Šapošnikova tímto rozhodnutím reaguje na pomalý postup celé Jakovlevovy 7. armády. Dle původního plánu měla Rudá armáda dosáhnout všech cílů do tří týdnů, na začátku druhého týdne války ale Sověti ještě ani nezahájili větší nápor na Mannerheimovu linii.
2) Bojová skupina komkora Grendahla během dne odráží dalších několik finských protiútoků u Koukkuniemi a za vydatné podpory tanků pomalu své předmostí rozšiřuje. Než ale mohou Grendahlovi muži dosáhnout rozhodujícího průlomu, zastihuje je výše zmíněný rozkaz zastavit útočné akce. Grendahl proto dává svým vojákům rozkaz zakopat se a vyčkat na další instrukce.
3) Formace sovětských torpédoborců vedená torpédoborcem Minsk ostřeluje finské pobřežní baterie podél karelského pobřeží. Finové v odpověď vysílají dva torpédové čluny, ty se ale kvůli nepříznivému počasí musí vrátit zpět do přístavu.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Čelní oddíly sovětské 56. střelecké divize (kombrig Jevstignějev) dosahují finské obranné linie podél řeky Kollaa. Navzdory finským očekáváním ale Sověti s útokem otálejí a raději vyčkávají příchodu zbytku divize. To poskytuje Finům další čas na přeskupení sil a upevnění obrany. Během dne jsou tak ke Kollaa přesunuty část 35. pěšího pluku, jeden obrněný vlak a jedna baterie houfnic z řad 12. pluku polního dělostřelectva.
2) Pět finských pěších praporů z řad 13. pěší divize (plk. Hannuksela) pokračuje v přípravách na obranu Kitilä. Sovětská 139. střelecká divize (komdiv Beljalev) mezitím útočí na pozice úkolového uskupení Talvela u Kivisalmi. Rusům se do setmění daří dosáhnout obsadit ostrov Kotisaari a dosáhnout břehu jezer Tolvarjärvi a Hirvasjärvi, útok na samotnou vesnici Tolvarjärvi je ale odražen.
3) Ve snaze podpořit morálku svých mužů dává plukovník Talvela rozkaz k odvážnému nájezdu na sovětský týl. Oddíl dobrovolníků pod velením pplk. Pajariho má v noci přejít zamrzlé jezero Tolvajärvi, obejít sovětské pozice na Kotisaari a vpadnout do týlu 139. střelecké divizi.
4) Finské pozice v ladožském zálivu Saunaniemi jsou během dne ostřelovány formací sovětských minolovek. Při snaze vyhnout se odvetné palbě finských baterií ale minolovky Moskva a M-30 najíždějí na mělčinu. Následně dochází ke kolizi mezi M-30 a minolovkou M-416, která se první jmenovanou loď snaží vyprostit. Obě plavidla se potápějí, posádky jsou zachráněny dalšími dvěma minolovkami.
Zimní válka: severní úsek
1) V Suomussalmi se severní křídlo sovětské 163. střelecké divize (662. střelecký pluk a 81. horský střelecký pluk) setkává s jižním křídlem (759. střelecký pluk).
2) Plukovník Hjalmar Siilasvuo, velitel finského 27. pěšího pluku, se ujímá velení všech finských sil u Suomussalmi. Vzniká tak bojová skupina Siilasvuo o velikosti brigády. Hlavním úkolem nové formace je znovuzískat Suomussalmi, kterýžto útok má začít již 11. prosince. Siilasvuovy jednotky jsou jen lehce vyzbrojeny a čelí početně silnějšímu soupeři disponujícímu obrněnou technikou. Finové ovšem mají na své straně znalost terénu, vysokou mobilitu a výrazně lepší zimní vybavení.
Zimní válka: Laponsko
1) Čelní oddíly sovětské 122. střelecké divize dosahují okraje Sally.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Špatné počasí i nadále drží letectva obou stran na zemi. Výjimkou je pouze malý ruský nálet na Valaam.
Zimní válka: zázemí
1) Finská vláda podává oficiální protest proti sovětské námořní blokádě. Proti Sovětům přitom využívá jejich vlastní argument, konkrétně že SSSR není s Finskem ve válce. Námořní blokáda je tudíž ilegální, neboť v době míru ji lze vyhlásit pouze proti národu porušujícímu Úmluvu Společnosti národů.
2) Finský premiér Rysto Ryti promlouvá k národu v rozhlasovém projevu. V něm vyjadřuje odhodlání finského lidu bojovat až do hořkého konce a dokonce i po něm. Ruský útok byl podle něj založen na chybných informacích a Rusové svého soupeře podcenili: „Rusové si mysleli, že naše obrana a duch finského lidu mohou být zlomeny barbarskou destrukcí odsuzovanou celým civilizovaným světem. Ve výsledku ale bude Sovětský svaz zklamán. Finský lid je v tuto chvíli zcela jednotný, pevný jako ocel a připravený přinést nejvyšší oběti na oltář svobody a vlastní existence. Moc dobře totiž vědí, co by je čekalo pod nadvládou mužů jako pan Kuusinen.“
Dění ve světě
1) V Generálním gouvernementu začíná rozsáhlá konfiskace židovského majetku. Okupační jednotky během dne zabavují podniky, nemovitosti, nábytek, umění, šperky i peněžní prostředky. Doslova přes noc jsou tak ožebračeny tisíce polských Židů.
2) Americký ministr zahraničí Cordell Hull zasílá do Londýna formální protest proti britské blokádě německého exportu. V příslušné depeši Hull žádá britskou vládu, aby z blokády vyňala americká plavidla. Spojené státy se pak jeho prostřednictvím dožadují dodržování svých mezinárodních obchodních práv, které podle Hulla blokáda porušuje. Británie podle něj nemůže omezovat legální námořní dopravu a nadřazovat svá práva nad práva neutrálních zemí.
3) Z iniciativy bývalého amerického prezidenta Herberta Hoovera je v New Yorku založen Finský charitativní fond. Současně s tím Hoover veřejně oznamuje zahájení celonárodní finanční sbírky na pomoc napadenému Finsku. Podle něj mají Američané morální povinnost pomoci Finům a snížit jejich utrpení. Rovněž také ujišťuje veřejnost, že nový fond bude plně spolupracovat se sbírkou Červeného kříže, která probíhá paralelně.
4) Americký velvyslanec v Moskvě Steinhardt se schází se švédským vyslancem Wintherem. Tématem jednání jsou důsledky ruské námořní blokády Finska. Švédské námořnictvo ve stejný den oznamuje položení nového minového pole jižně od Stockholmu; tím Švédové de facto uzavírají námořní přístup k hlavnímu městu. Obchodní plavidla skandinávských i jiných národů během dne urychleně ustupují z finských přístavů ve snaze opustit tamější vody před začátkem sovětské blokády.
Dění na Slovensku
1) Zástupci slovenské vlády podepisují v Berlíně Německo-slovenskou dohodu o pracovních silách. Za Německo se účastní představitelé několika říšských ministerstev (práce, hospodářství, výživy a zemědělství), Slovensko reprezentují předseda vládního výboru Štefan Polyák a sekční vedoucí ministerstva vnitra Anton Bezák. Slovenští pracovníci mají v Německu působit na základě předem sjednaných pracovních smluv. Slovensko se má postarat o vydávání pasů, zajištění lékařských prohlídek a přesné odchody za hranice. Německá strana se pak zavazuje zajistit Slovákům stejné pracovní podmínky a práva jako domácím zaměstnancům, tj. včetně pojištění a ubytování. Zároveň mají Němci zabránit dvojitému danění mezd. Maximální počet slovenských občanů pracujících v Německu je stanoven na 53 000.
Válka na moři
1) Cca 220 km východně od Land’s End je ponorkou U-48 potopena britská nákladní loď Brandon, která zaostala za konvojem OB 48. Zabito je 9 mužů.
2) U Cromeru je námořní minou potopena britská nákladní loď Corea, umírá 8 námořníků. Stejný osud potkává u The Downs i britskou nákladní loď Merel.