Zimní válka: Karelská šíje
1) V reakci na neúspěch u Keljy dostává sovětská bojová skupina komkora Grendahla rozkaz přerušit útočné akce a přejít do defenzivy. Jde o definitivní tečku za sovětskou snahou prolomit Mannerheimovu linii u Taipale. Neúspěšné útoky v tomto sektoru doposud Rudou armádu stály téměř 10 000 padlých a raněných, zatímco finské ztráty jsou sotva pětinové. Do konce války se již fronta u Taipale nepohne.
2) Neúspěch u Taipale a selhání u Summy je pro Stavku definitivním důkazem, že plán komandarma Mereckova na rychlý průlom Mannerheimovy linie je v troskách. Od začátku války nedosáhla Rudá armáda na Karelské šíji žádných hmatatelných výsledků a utrpěla ponižující ztráty od protivníka, kterého mnohonásobně převyšuje počty i palebnou silou. Sovětští generálové nyní stojí před výzvou přijít s novým plánem, jak nezdolnou finskou obranu překonat.
2) Sovětská bitevní loď Okťabrskaja Revolucija se v doprovodu torpédoborců vrací k břehům Karelské šíje a obnovuje ostřelování finských pobřežních baterií u Saarenpaa. Ostřelování bude trvat až do 2. ledna 1940, kdy se bitevní loď kvůli nepřízni počasí a zamrzajícímu moři vrátí zpět do Kronštadtu.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Po dvou dnech marných útoků na Ruhtinaanmäki vydává velitel finského 4. sboru genmaj. Hägglund rozkaz další útočné akce na několik dní přerušit. Hägglund se domnívá, že je zbytečné plýtvat životy vojáků - výhodnější bude nejprve počkat, až si na Sovětech vyberou svou daň mráz, ztráty a nedostatek munice.
Zimní válka: severní úsek
1) Štáb finské skupiny Severní Finsko (genmaj. Tuompo) zasílá nové instrukce 9. pěší divizi u Suomussalmi. Plukovník Siilasvuio má své síly po vítězné bitvě přeskupit a poté je přesunout na východ, kde vojáci 27. pěšího pluku stále drží pozice mezi jezery Kuivasjärvi a Kiantajärvi. Zde má divize zahájit útočné akce s cílem obklíčit a zničit celou sovětskou 44. střeleckou divizi roztaženou podél silnice Suomussalmi-Raate.
2) Současně s výše uvedeným je do Siilasvuovy podřízenosti převeden 1. prapor Sissi. Tento útvar je tvořen lehce vyzbrojenými lyžaři, kteří disponují speciálním výcvikem pro činnost v týlu nepřítele. Úkolem praporu je obejít jezero Kuivasjärvi z jihu a u Haukily vpadnout do týlu sovětskému 25. střeleckému pluku, který tvoří předvoj 44. střelecké divize.
Zimní válka: Laponsko
1) Na laponské frontě klid.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Šedesát sovětských bombardérů shazuje bomby na Hanko a způsobují zde vážné škody.
Dění v Protektorátu
1) Protektorátní území opouští div. gen. Bruno Sklenovský – bývalý legionář a náčelník štábu ZVV Brno, který se po okupaci přidal k Obraně národa. Ve Francii vstoupí do řad čs. exilových sil, kde bude velet dělostřelectvu 1. československé divize, později se stane náčelníkem štábu exilového ministerstva obrany v Londýně. Zde se bude podílet mimo jiné i na formování čs. jednotek v Británii a organizaci výsadků do Protektorátu.
2) Protektorátní ministerstvo vnitra vydává nařízení zavádějící systém péče o válečné invalidy s německým občanstvím.
Dění ve světě
1) Německý list Völkischer Beobachter otiskuje článek Hermanna Göringa, v němž říšský maršál a velitel Luftwaffe varuje před schopností německého letectva uštědřit Velké Británii drtivý úder. „Německé letectvo zná svou rozhodující roli ve válce a bude i v novém roce připraveno kdykoliv odstartovat. Až pak jeho protiútok začne, tak to bude úder, jaký svět ještě nikdy nezažil. Německé perutě budou opět vyvolávat letecké poplachy nad Londýnem – přesně jako to činily Zeppeliny před pětadvaceti lety. Německá letadla stále ostře sledují britské válečné úsilí. Stačí ale jediný Vůdcův rozkaz a tato letadla vymění kamery a fotoaparáty za náklad bomb. Žádná země na celém světě není tak zranitelná ze vzduchu jako Velká Británie. Britové si to uvědomují a snaží se silou a ekonomickým nátlakem získat na svou stranu neutrální země.“
2) Německá média vydávají sérii novoročních proklamací, které pro nadcházející rok 1940 věští příchod rozhodující bitvy a vyzývají lid Německa k vytrvalosti v boji za konečné vítězství. Většina proklamací hovoří o křivdách z Versailles a snaze Adolfa Hitlera tyto křivdy napravit. Často je zmiňován i neúspěšný bombový atentát na Hitlera z 8. listopadu, z něhož německá propaganda vytrvale obviňuje britskou tajnou službu. Hitler podle médií vede „osvoboditelský boj“, který má Evropu zachránit od vlivu „senilní a dekadentní Británie“ a položit tak základy pro novou Evropu. Nejdelší taková proklamace samozřejmě pochází od samotného Hitlera, který o roce 1940 hovoří jako o rozhodujícím pro ustavení nového pořádku v Evropě. Zároveň oznamuje sérii povýšení v řadách letectva, námořnictva i Wehrmachtu. Nejviditelnější je povýšení admirála Alfreda Saalwachtera do hodnosti generáladmirála. Saalwachter do této doby stál v čele operací v Severním moři a již v březnu 1939 podnítil diskusi o možnostech získání námořních základen v Norsku.
3) Italský ministr zahraničí hrabě Ciano se setkává s princeznou Marií Josefou – manželkou italského korunního prince Umberta a sestrou belgického krále Leopolda III. Ciano jí sděluje, že podle jeho informací Německo s největší pravděpodobností napadne Belgii. Princezna je touto zprávou hluboce znepokojena a slibuje Cianovi, že svého bratra o této hrozbě neprodleně informuje.
4) V Hanoji se koní jednání mezi zástupci Japonska a Wang Ťin-wejem – významným členem Kuomintangu a jedním z předních Čankajškových rivalů. Wang za největšího nepřítele Číny považuje západní imperialismus a nevěří, že by Čína dokázala Japonce porazit vojensky. Usiluje proto o vytvořeni nové, na Čankajškovi nezávislé vlády, která by se s Japonci dohodla a uvolnila si tak ruce pro obranu před vlivem západních zemí. Japonská vláda pak ve Wangovi vidí způsob, jak legitimizovat svou nadvládu nad dobytými územími v Číně a instalovat zde loutkový režim loajální Tokiu.
Válka na moři
1) U švédského Trelleborgu najíždí na mělčinu německý hlídkový člun V 704 Claus Wish, který byl pravděpodobně poškozen námořní minou. Poškození jsou neopravitelná, nikdo z posádky ale není zraněn.