Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné větší změny.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Na frontě vládne relativní klid, obě strany se omezují jen na hlídkovou činnost a občasné ostřelování. Největší událostí dne je osvobození vesnice Viitavaara oddílem finských vojáků, krátce na to jsou však Finové zatlačení zpět lokálním sovětským protiútokem.
Zimní válka: severní úsek
1) V 05:00 se zbytky sovětské 163. střelecké divize začínají stahovat ze Suomussalmi. Rudoarmějci směřují na sever po zamrzlém jezeře Kiantajärvi, jejich ústup kryjí zbývající bojeschopné tanky. Nad oblastí intenzivně hlídkují sovětské stíhačky, které kulomety ostřelují finské pozice na západním břehu. Podél jezera se nachází pouze několik finských průzkumných oddílů, které nemají dostatek palebné síly pro zastavení sovětského ústupu. Pokud se pak Finové přeci jen pokusí ústup narušit, jsou zastaveni pozornými sovětskými patrolami. Jádro 163. střelecké divize se tak stahuje bez větších potíží.
2) Finská bojová skupina Kari využívá ruského ústupu a během dne zajišťuje nyní již nebráněné Suomussalmi. Ve vesnici a jeho okolí zůstávají jen malé skupinky rudoarmějců, které podnikají několik zoufalých pokusů probít se do bezpečí. Nejpočetnější skupina bojuje na silnici Suomussalmi-Palovaara, do setmění je ale obklíčena a zničena elementy finského 6. cyklistického praporu. Zabito je nejméně 300 rudoarmějců, jejich oběť ale umožňuje zbytku 163. střelecké divize odpoutat se a ustoupit.
3) Severně od Suomussalmi vyklízejí bojové skupiny Šarov a Čajkovskij (662. střelecký pluk) vesnice Palovaara a Käkimäki, a urychleně ustupují na východ k Juntusrantě. Pod tlakem postupujících Finů musí Sověti na místě zanechat téměř všechny své těžké zbraně a vozidla. Ve vesnici Hÿonvaara tak pronásledovatelé z řad 65. pěšího pluku získávají bohatou kořist čítající 11 houfnic, 6 protitankových děl, 150 motorových vozidel, 11 tanků, 250 koní, 12 polních kuchyní a velké zásoby zbraní i střeliva. Plukovník Šarov, velitel stejnojmenné bojové skupiny, opouští své muže a společně se svým politrukem na vlastní pěst unikají k sovětské hranici v přestrojení za řadové vojáky. Z celé jeho skupiny se do bezpečí dostane sotva 300 mužů - zbytek padne do zajetí nebo bude zlikvidován finskými hlídkami. Svému osudu ale Šarov neunikne - po návratu do vlasti bude zatčen a 16. ledna popraven i se svým politrukem.
4) Sovětský 662. střelecký pluk je při ústupu přes otevřený terén omylem napaden sovětskými letadly, jejichž úder způsobuje mezi rudoarmějci paniku. Na břehu jezera Kiantajärvi pak pluk naráží na finské jednotky. Velitel pluku kpt. Čajkovskij vysílá vpřed jednu pěší rotu, která má finské pozice obejít ze západu. Druhou rotu pak Čajkovskij osobně vede do obchvaného manévru z východu. Zbytek pluku vyčkává na silnici do Juntusranty s rozkazem vyčkat, až zmíněné dvě roty vyčistí cestu vpřed. Jsou však zrazeni - Čajkovskij během manévru dezertuje a v doprovodu šesti vojáků uniká na východ. Jeho pluk se bez velitele rozpadá na dvě oddělené skupiny, které se snaží probít k hranicím na vlastní pěst. Plukovní politruk se pokouší převzít velení, je ale zastřelen jedním z vlastních mužů. Obě skupiny pak budou během ústupu opakovaně napadány finskými hlídkami, které Sověty nemilosrdně pronásledují. Z celého pluku se nakonec za hranice dostane sotva 900 mužů.
5) Ústupem sovětských sil končí téměř tři týdny trvající bitva o Suomussalmi. Sovětská 163. střelecká divize, která do bojů nastupovala s cca 13 500 vojáky, ztratila téměř 5000 mužů, z toho 3735 padlých, 765 raněných a nemocných, a 500 zajatých. Divize je demoralizována, dezorganizována a fakticky zanikla jako souvislá bojová formace. Pro Finy pak bitva končí doposud největším defenzivním vítězstvím, které výrazně posiluje morálku mužstva. Plukovník Siilasvuo, velitel finské 9. pěší divize, nyní může své síly přesunout na východ k silnici Suomussalmi-Raate a nasadit je proti 44. střelecké divizi. Ta je nebezpečně roztažená podél silnice do Raate a doposud se nedokázala probít přes pozice finského 27. pěšího pluku mezi jezery Kuomajärvi a Kuivasjärvi.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské letectvo bombarduje Käkisalmi, Jyväskylu a Vaasu. Umírá nejméně 6 civilistů.
Dění ve světě
1) V USA poprvé vzlétá těžký bombardér Consolidated B-24 Liberator. Letoun unese až 3600 kg bomb při bojovém doletu 2480 km, dosahuje max. rychlosti 478 km/h a v závislosti na verzi bude vyzbrojen až 10 obrannými kulomety. Do služby bude zaveden v roce 1941 a do ukončení výroby v roce 1945 vznikne přes 18 000 kusů všech verzí. Oproti legendárnímu Boeingu B-17 byl Liberator rychlejší, měl delší dolet a unesl více nákladu. Na druhou stranu ale byl náročný na pilotáž, nebyl tak odolný jako „Létající pevnost“ a měl nižší operační dostup. Společně s B-17 se Liberatory postupně stanou jádrem bombardovacích perutí USAAF a budou sloužit nad Evropou, Pacifikem, Středozemím i Atlantikem. Rovněž se také dočkají řady derivátů a kromě USAAF a USN budou létat i v řadách vzdušných sil Commonwealthu.
2) Francouzský premiér Daladier ve svém projevu před senátem prohlašuje, že Británie a Francie odložily své neshody, spojily materiální i vojenské síly a budou se po konci války snažit o obnovu komerce mezi evropskými státy. „Obchodní výměna musí být znásobena, možná bude potřeba vytvořit federativní svazky mezi různými evropskými státy. Jsme připraveni spolupracovat s kýmkoliv, kdo sleduje stejné cíle jako my. Rád bych také dodal, že veškeré pokusy německé propagandy rozbít britsko-francouzskou spolupráci selžou.“ V projevu také shrnuje dosavadní vývoj na válečné i domácí frontě a vyzdvihuje profesionalitu francouzských ozbrojených složek. Námořnictvo podle něj doposud potopilo 9 německých ponorek a zabavilo 360 000 tun kontrabandu. Daladier hovoří i o využití rekordně vysokého válečného rozpočtu navrženého před několika dny. Kromě nákupu letadel a obrněné techniky mají peníze směřovat i na stavbu dvou nových bitevních lodí. V závěru projevu Daladier apeluje na národ, aby se připravil na velké oběti nezbytné pro dosažení konečného vítězství.
3) Britská vláda oznamuje uzavření obchodních dohod s Tureckem, Jugoslávií a Španělskem. Podle těchto dohod bude Turecko nabízet své zásoby chromu pouze Spojencům, Jugoslávie zvýší vývoz mědi a dalších kovů, a Španělsko vůbec poprvé od konce občanské války začne do Británie a Francie vyvážet železnou rudu, rtuť, olovo a další kovy. Turecká dohoda je podle informací deníku New York Times již podepsána, zatímco dohody s Jugoslávií a Španělskem jsou ve finálních fázích jednání. Ze strategického hlediska se jedná o součást spojenecké snahy odříznout Německo od zásob nerostných surovin.
Dění v Protektorátu
1) Protektorátní vláda vydává nařízení zakazující v názvech a stanovách organizací používat slova a slovní spojení připomínající období 1. republiky (např. „Československo“, „republika“ apod.). Stejný zákaz se vztahuje i na veřejná vystoupení.
Válka na moři
1) Cca 740 km západně od Conaker propuká na palubě španělské dopravní lodi Cabo San Antonio silný požár. Pět pasažérů umírá, zbytek i s posádkou opouští loď. Trosečníci jsou zachráněni francouzským torpédoborcem Cassard, vyhořelý vrak lodi bude 31. prosince potopen francouzskými válečnými plavidly.