Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné větší změny. Aktivita sovětských sil v úseku Summa-Lähde se zvyšuje. Finské jednotky zde během noci odrážejí několik sovětských pokusů o infiltraci obranné linie.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Po včerejším rozbití motti u Lemetti na dvě menší kapsy nastává u Kitilä další zklidnění bojů. Relativní klid během dne narušuje pouze pokus sovětského letectva o zásobování obležené 168. střelecké divize ze vzduchu. Dvojice průzkumných dvojplošníků Polikarpov SSS ze stavu 5. OKAO shazuje 12 pytlů se zásobami nad jednou z kapes u Lemetti, dostávají se ale pod palbu obléhajících finských jednotek. Střelba jednomu ze strojů poškozuje motor a dvojplošník nouzově přistává na zamrzlém jezeře Ruokojärvi. Oba členové posádky (poručíci I. Maklecov a F. Rakov) jsou nezraněni a druhý Polikarpov SSS se několikrát marně pokouší u vraku přistát a své soudruhy vyzvednout. Sestřelení letci ale letoun gesty posílají pryč a následně vyráží pěšky na východ s cílem proklouznout finskými liniemi. Narážejí ale na finskou hlídku a v následné přestřelce je Rakov zabit a Maklecov zajat.
Zimní válka: severní úsek
1) Finský 27. pěší pluk obnovuje tlak na kótu u Löytövaary. Rudoarmějci kladou natolik silný odpor, že velitel finské 9. pěší divize plk. Siilasvuo musí do oblasti vyslat i zbytek svých rezerv. Až teprve pak se daří ruský odpor zlomit a důležitou kótu obsadit. Velitel sovětské 54. horské střelecké divize kombrig Gusevský na ztrátu kóty reaguje vysláním speciální bojové skupiny v čele s majorem Kutuzovem (zástupcem velitele divize). Kutuzov má k dispozici dva prapory lyžařů a jeden prapor ženistů, a jeho cílem je získat kótu u Löytövaary zpět.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské bombardéry útočí na Rovaniemi a Turku. V prvním jmenovaném městě je zabito 5 civilistů.
Dění v Protektorátu
1) Ve věznici na Špilberku jsou popraveni Josef Kulka a Karel Bauer – příslušníci Obrany národa a bývalí zaměstnanci Zbrojovky Brno, kteří při zastřelování továrních zbraní část munice ukrývali pro potřeby domácího odboje. Oba byli zatčeni 5. září 1939. Jejich popravy jsou prvními vykonanými na Špilberku.
Dění na Slovensku
1) Z iniciativy premiéra Tuky je zformována Hospodářská úřadovna předsednictva vlády, která představuje další krok Tukovy snahy o co nejrychlejší arizaci židovského majetku. Hlavním cílem nového úřadu je zasahovat do arizačních snah slovenské vlády, jejíž ministerstva podle něj nepostupují dostatečně důsledně. Do čela pak jmenuje nedostudovaného právníka Augustina Morávka, jenž na sebe upozornil již na podzim 1939 svou rozsáhlou studií zkoumající metody řešení židovské otázky v Maďarsku i Německu a zastává silně protižidovské postoje. V nové funkci bude Morávek kritizovat nečinnost vládních orgánů ve věci arizaci a navrhovat alternativní opatření. Rozdmýchá tak sílící boj o kontrolu nad přerozdělením židovského majetku, který zuří mezi radikály v čele s Tukou a umírněnějšími členy vlády vedení prezidentem Tisem.
2) Během ledna začala na Slovensku branná výchova pod vedením Hlinkovy gardy a polovojenských oddílů Freiwillige-SS. Výchovu dětí ve věku od 6 let má na starost Hlinkova mládež. Na muže ve věku 17-50 let se vztahuje předvojenský a povojenský výcvik, muži neschopní absolvovat vojenský výcvik pak mají jako náhradu vykonávat veřejně prospěšné práce. Ty mají v rámci branné výchovy vykonávat i všechny ženy ve věku 6-30 let. Židé a Romové jsou z branné výchovy zcela vyjmuti a místo ní mají nařízeno 6 hodin nucených prací denně. Výchova má kromě vojenského výcviku i silný ideologický charakter, kdy je cílem národ sjednotit na základě ľuďácké ideologie. Již zkraje ale branná výchova narážela na neschopnost Hlinkovy gardy zadaný úkol splnit z důvodu nedostatku materiálu, výcvikových instruktorů i takřka nulové koordinace. Ještě během roku 1940 proto bude branná výchova pozastavena.
Dění ve světě
1) Italský ministr zahraničí hrabě Ciano se setkává s britským velvyslancem Percym Lorainem. Ten prohlašuje, že Velká Británie zvyšuje objem humanitární pomoci Finsku, nicméně neplánuje poslat žádné vojenské síly. Rovněž také naznačuje, že Mussoliniho nepřátelský postoj vůči Spojencům může do budoucna zabránit potenciálnímu narovnání vztahů. Představitelé britského ministerstva letectví ve stejný den kontaktují italskou továrnu Reggiane a potvrzují zájem Velké Británie o nákup zhruba 300 kusů stíhacích letounů Re.2000.
2) Britský premiér Chamberlain na veřejné akci v Londýně pronáší projev adresovaný neutrálním státům. Podle něj jsou obchodní a diplomatické vztahy Británie s jinými zeměmi v současnosti silně ovlivňovány válkou. Po vítězném konci konfliktu se ale země dle Chamberlaina co možná nejrychleji navrátí k normální zahraniční politice. Neutrálním národům pak vzkazuje, aby na britskou námořní blokádu a zadržování neutrálních obchodních plavidel dívaly optikou Británie coby země bojující v obraně své existence i ideálů. Rovněž také připomíná, že britská opatření doposud nezpůsobila ztrátu ani jedné neutrální lodi a smrt ani jednoho námořníka. Konkrétně se obrací na Japonsko a Spojené státy a žádá je, aby nevnímaly kontroly svých lodí ze strany britských plavidel jako urážku, nýbrž jako válečnou nutnost.
3) Britské ministerstvo zásobování oznamuje, že velmi brzy dojde k omezení papíru na příděl. Papírny mají počítat s nařízením omezit svou produkci, zatímco noviny budou omezeny na 50-60 % své předválečné spotřeby papíru. Ve stejný den je vládním stenografům rozeslán oběžník instruující je k psaní co nejmenších mezer mezi slovy a využívání obou stran papíru. Důvodem těchto opatření je fakt, že většinu dřevoviny potřebné k výrobě papíru Británie dováží ze Skandinávie na palubách obchodních lodí, které jsou nyní v ohrožení německými ponorkami.
4) Finský velvyslanec v Paříži Harri Holma v rozhovoru pro média prohlašuje, že finská armáda je odsouzena k záhubě, pokud se jí nedostane dostatečné pomoci ze zahraničí. „Zázrak se může stát jednou, ale určitě ne vícekrát za sebou,“ prohlašuje Holma a tvrdí, že doposud byla finská obrana úspěšná díky vysoké morálce a fyzické odolnosti finského lidu.
Válka na moři
1) Severně od Buckie je ponorkou U-13 potopena norská nákladní loď Start. Všech 16 členů posádky umírá. Východně od Orknejí pak ponorka U-21 vážně poškozuje dánskou nákladní loď Vidar. 15 členů posádky je zabito, zmrzačené plavidlo se následující den potopí.
2) Shrnutí války na moři za leden 1940:
ztráty Spojenců: 48 obchodních a 9 válečných plavidel
ztráty Finska: 7 obchodních a 3 vojenské lodě
ztráty Německa: 10 obchodních a 2 vojenské lodě + 2 ponorky
ztráty SSSR: 1 vojenská loď, 1 ponorka
ztráty neutrálních lodí: 72 plavidel