Když se Donald Trump v lednu 2025 vrátil do Bílého domu, asi jen málokdo pochyboval, že se opět zaměří na své oblíbené nepřátele – kritická média. Jen málokdo si ale zároveň dokázal představit, jak systematicky a tvrdě se do toho opře. Pokud bych tu měl popisovat Trumpovy žaloby za celou jeho kariéru, byla by z toho kniha, takže se budeme věnovat pouze letošku a období, kdy v minulém roce vedle kampaň. Samotný letošní rok přinesl celou sérii soudních sporů, zákulisních tlaků a manévrů, jejichž cílem není jen finančně vyčerpat redakce, ale především celé mediální prostředí zastrašit.
Je pravda, že tohle téma jsem si chystal už delší dobu, nejnovější Trumpova žaloba mi tak dala podnět k tomu, abych text dokončil a ukázal vám, co se mezi Donaldem a médii momentálně odehrává a jakým způsobem probíhá útok na svobodu slova ze strany prezidenta a současné administrativy jako takové.
(c) Public Domain
New York Times jako symbol odporu
Nejviditelnější a nejnovější bitva z Trumpovy strany probíhá s The New York Times. Trumpova administrativa na celosvětově známý deník podala žalobu kvůli článkům o jeho obchodních vazbách, financování kampaně a vztazích s ruskými i čínskými investory. Žaloba je podle právních expertů chatrná – stojí na tvrzení o "úmyslném poškozování reputace" bez jasných důkazů. Pokud vás zajímají opravdu detaily, mrkněte na článek přímo na The New York Times tady, odemkl jsem vám ho.
Donald si zvykl na to, že jakmile k tomuto kroku (podání absurdní žaloby) přistoupí, reakcí ze strany většiny médií je poklona a vypsání šeku.
Jenže.
Jenže Times se tentokrát stáhnout odmítli. Vedení listu veřejně prohlásilo, že se nechce stát precedentem pro zastrašování novinářů, a rozhodlo se bojovat.
"Pokud bychom dnes zaplatili a stáhli se, otevřeli bychom dveře k likvidaci nezávislé žurnalistiky v celé zemi," prohlásil vydavatel NY Times A. G. Sulzberger. Případ tak pokračuje a stal se klíčovým testem, zda média dokážou Trumpově právní mašinérii čelit. Jak mimořádně vzácný tenhle postoj bohužel je, vám brzy ukážu.
Média, která raději zaplatila
Jak jsem už naznačil, zdaleka ne všichni se odvážili jít stejnou cestou jako NY Times. V průběhu roku 2025 Trump zažaloval hned několik dalších velkých redakcí – The Washington Post, CNN i NBC/MSNBC nebo Wall Street Journal. A zatímco Times vzdorují, tyto subjekty s výjimkou posledně jmenovaného nakonec zvolily jinou taktiku: raději se dohodly mimosoudně.
V praxi to znamenalo zaplacení pokut a symbolických odškodnění, přestože právní základ žalob byl sporný. Důvod? Strach z Trumpovy pomsty. Vydavatelé se obávali, že by prezident mohl využít státní aparát – od daňových úřadů po regulační orgány – k cíleným zásahům proti jejich byznysu. Mimosoudní dohody tak paradoxně vyšly levněji než vleklý spor, který by mohl ohrozit i další podnikání mediálních domů.
➡️ CBS a pořad 60 Minutes
Jedním z prvních cílů byla stanice CBS. Trump zažaloval její vlajkový pořad 60 Minutes kvůli rozhovoru s Kamalou Harris (ve volbách 2024 byla jeho soupeřkou), kde podle něj došlo k manipulativnímu střihu ve prospěch tehdejší viceprezidentky. CBS tehdy odvysílala interview, v němž Harris čelila ostrým otázkám. Trumpovi lidé tvrdili, že byly zmanipulovány jak její odpovědi, tak celkový sestřih. Paramount jako vlastník CBS reagoval nečekaně: vydal obě verze nahrávky, aby ukázal, že k manipulaci nedošlo.
Všichni čekali, že Trumpova žaloba skončí pro prezidenta ostudou a případnou pokutou za podávání dalších nepodložených žalob, nicméně se stalo něco úplně jiného. Paramount Global přistoupil na dohodu, zaplatil 16 milionů dolarů a zavázal se, že budoucí rozhovory s prezidentskými kandidáty budou zveřejňovány celé, včetně přepisů.
Pro společnost šlo o pragmatické rozhodnutí – spor by se zřejmě táhl roky, riskovala by odhalení interních dokumentů při tzv. discovery (proces, během kterého si strany v soudním sporu vzájemně vyměňují důkazy, dokumenty, maily, výpovědi svědků a další informace, aby mohly připravit své argumenty před soudem. Jde v podstatě o fázi odhalování faktů, kdy se zabraňuje překvapení během samotného procesu a umožňuje se spravedlivá příprava na soudní jednání - je to klíčová část přípravy na soud) a zároveň mohlo dojít k ohrožení pověsti stanice.
Pro Trumpa to byla jasná výhra: přestože byla žaloba podle odborníků zcela absurdní a naprosto nepodložená, dostal odškodnění a ukázal, že média se ho jednoduše v současnosti bojí.
➡️ ABC News a George Stephanopoulos
Další na řadě byla televize ABC. Trump zažaloval moderátora George Stephanopoulose za to, že v souvislosti s případem E. Jean Carroll (se kterou Trump prohrál dva spory o celkem cca 100 milionů dolarů v souvislosti s tím, že ji sexuálně zneužil a pomluvil) řekl, že Trump byl "uznán vinným ze znásilnění". Trump poukazoval na to, že soudy konstatovaly odpovědnost za sexuální napadení a pomluvu, nikoli za znásilnění. Soudce během řešení Trumpova odvolání jednoznačně řekl, že verdikt poroty znamená, že Donald svou oběť znásilnil a v samotném verdiktu termín "rape" není použit jen proto, že v zákon v New Yorku rozlišuje, jak a čím byla oběť zneužita (Trump použil prsty).
Přestože fakta hovořila jasně a ABC měla k dispozici vyjádření soudce Kaplana, stanice raději nepochopitelně přistoupila na dohodu. Zaplatila 15 milionů dolarů do fondu budoucí Trumpovy prezidentské knihovny a vydala prohlášení, v němž vyjádřila lítost. Opět tu nedošlo k žádnému přiznání chyby, žádné oficiální omluvě, přijat byl jen kompromis, který měl celou věc rychle uzavřít.
➡️ Výjimka: Wall Street Journal a Murdochovo impérium
Trump se pustil i do Wall Street Journal a přímo tak zamířil na mediální impérium Ruperta Murdocha, které mu pravidelně do dnešního dne především prostřednictvím FOXu poskytuje zásadní podporu. Ani tenhle fakt ale Donaldovi nezabránil v tom, aby jednoho ze svých nejzásadnějších spojenců nenapadl. Samotná žaloba se týká článku o Trumpově blahopřání a kresbě zaslané pedofilovi Jeffrey Epsteinovi v roce 2003. Trump označil příběh za smyšlený a požaduje 10 miliard dolarů.
Tento případ zatím běží, WSJ se brání a tvrdí, že žaloba je neopodstatněná. K Trumpově smůle došlo před pár dny ke zveřejnění materiálů z Epsteinovy pozůstalosti, přičemž zmíněné přání bylo její součástí. Pokud vás zajímají detaily, věnoval jsem se tomu tady.
Celá věc je každopádně další důkaz, že Trump neváhá útočit ani na tradičně konzervativní a spřátelená média, pokud se tato odchýlí od bezvýhradné loajality a dovolí si napsat něco kritického.
➡️ Bonus: Paramount a skrytá hrozba
Nahoře jsem psal o CBS a pořadu 60 minut, tohle má přímou vazbu. Případ Paramount Global, vlastníka stanice CBS a pořadu 60 Minutes, je každopádně zcela výjimečný. Trump proti nim sice nešel přímo soudní cestou (když pominu žalobu, o které jsem psal už prve), ale podle zjištění New York Times dal jasně najevo, že by mohl díky svému postavení (a přímému vlivu na regulátory) zablokovat připravovanou fúzi Paramountu se Skydance, pokud se firma neuklidní v právním sporu ohledně rozhovoru s Kamalou Harris.
Analytici výsledek označili za učebnicový příklad tichého vydírání. Nebyla potřeba žaloba ani přímý útok, stačila hrozba ekonomického vetování fúze, klíčové pro budoucnost mediálního domu. Jinými slovy měl Paramount na vybranou. Buď Trumpovi zaplatí miliony dolarů, přestože měl velmi dobrou šanci vzájemný spor ustát, nebo přijde o miliardy, protože se Trump pomstí překažením fúze.
➡️ Dvojí metr: Fox News
Zatímco CBS se musela bránit z obavy, že by ji prezident zničil (Trump opakovaně naznačil, že by chtěl usilovat o to, aby různé k němu kritické stanice přišly o licenci), Fox News funguje jako mediální část jeho administrativy. Stanice zcela prokazatelně opakovaně upravovala nebo vynechávala pasáže rozhovorů, které mohly Trumpa poškodit. Typickým příkladem byl loňský rozhovor, kde se Trump vyjadřoval k otázce, zda by zveřejnil tzv. Epstein Files. Ve vysílání chyběla část, kde se vymlouval a uhýbal od jasné odpovědi a zveřejněna byla část, kde reaguje souhlasně (než se začal vymlouvat a upřesnil, že by to zřejmě neudělal).
Klima strachu a autocenzura
Trumpovy žaloby a hrozby mají jeden společný efekt: vytvářejí klima strachu. To se netýká jen redakcí, které čelí soudním útokům, ale zasahuje i další média a jejich vlastníky.
V The Atlantic se část redaktorů setkala s varováním od vedení, aby byli v pokrývání Trumpa umírněnější.
Z CNN odešlo několik investigativních reportérů, protože nové vedení (po převzetí Warner Bros. Discovery) začalo důrazně tlačit na méně konfrontační tón vůči současnému prezidentovi.
V Politico novináři popsali, že články kritické k Trumpovi byly opakovaně měněny editory s odkazem na "vyváženost", ve skutečnosti však zcela zjevně ze strachu před žalobami.
Zároveň se objevila řada případů z menších lokálních novin nebo stanic, kdy reportáže o Trumpových sporech nebo k němu kritické záhadně mizí z webu, protože právníci majitelům doporučili neriskovat.
Tento trend má zásadní důsledky. Novináři se začínají autocenzurovat, majitelé brzdí obsah, publikum dostává zkreslený obraz reality a svoboda slova dostává takříkajíc na prdel.
Nejde jen o soudní spory
Klíčové je, že Trumpovy útoky a žaloby nepůsobí jen přímé finanční nebo právní škody. Dochází tu zároveň k vytváření systémového klimatu autocenzury a propagandy. Majitelé a manažeři médií pod tlakem politických i obchodních hrozeb začínají preventivně omezovat obsah, tlačí na vlastní novináře nebo selektivně upravují publikované informace.
V důsledku toho se americké mediální prostředí mění. Místo pluralitního prostředí, kde soupeří různé názory a fakta, vzniká pole plné strachu, kompromisů a upravených pravd. Kritika Donalda Trumpa se jednoduše neodpouští.
Systémový útok na svobodu slova
Letošní rok jasně ukázal, že Trumpova strategie není nahodilá. Jde o systematický útok na média jako celek. Prostřednictvím žalob, neustálých verbálních útoků, šikany konkrétních kritických novinářů, otevřeného vyhrožování, ekonomického nátlaku i skryté hrozby odplaty. The New York Times dnes spolu s The Wall Street Journal stojí v první linii odporu, ale kolem nich můžeme slyšet přímo ohlušující ticho. Konkurenti se raději stáhli nebo zaplatili.
Kombinace přímého zastrašování a vnitřní autocenzury představuje podle řady komentátorů pro svobodu slova v USA možná největší ohrožení od dob McCarthyho éry (senátor Joseph McCarthy vyváděl psí kusy v 50. letech a vedl antikomunistickou hysterii, při níž byli lidé ve veřejném životě, v médiích a v kultuře propouštěni, bylo jim vyhrožováno nebo byli donuceni mlčet kvůli strachu z politické odplaty).
A to vše pod taktovkou prezidenta, který už mnohokrát ukázal, že s novináři vede válku. Válku, kterou letos povýšil na zcela novou úroveň a v níž pro něj neplatí žádná pravidla.
---
Pokud vás podobné texty, případně vlákna/příspěvky zveřejněná na síti X, kde se pokouším něco víc vysvětlit, rozebrat nebo o něčem zásadním informovat, zajímají, zvažte mou dlouhodobou podporu (volba become a member) přes http://buymeacoffee.com/vfoltan
To samé platí pro zpravodajství a sledování aktuálního dění.
Jde o časově náročnou věc a jakákoliv pozitivní odezva z vaší strany je pro mě rozhodně motivační. Jednorázový příspěvek na kafe samozřejmě ale vítám taky a moc si toho vážím! Úmyslně pořád nemám placenou sekci pro členy a rád bych to tak udržel, u dlouhých textů to je ale otázka a potřebuju vědět, jestli tomu ten čas věnovat.
Jinými slovy pokud mám mít čas na to psát, musím ho vzít jinde a obětovat tak část příjmů. Vaše odezva a podpora je proto pro mě klíčová.
Díky za to, že mě čtete!
#StayTuned ✌️