Daulatábád, tedy Město blahobytu, je pevnost kousek od dnešního Aurangábádu. Ke vzniku jejího jména se váže až neuvěřitelná historka. V roce 1327 se sultán Muhammad bin Tughlak prostě rozhodl, že přestěhuje hlavní město z Dillí do tehdejšího Dévagiri, které při té příležitosti nechal přejmenovat. Vydal proto příkaz, aby do nového sídla říše přesídlila veškerá dillíská populace. Podle kronikáře Ibn Battúty nejprve ode všech odkoupil jejich domy a poté pohrozil nejpřísnějšími tresty.
„Většina obyvatel tedy odešla, avšak mnozí se ukryli v domech, a sultán nařídil prohlídku, aby zjistil, zda tam někdo nezůstal. Jeho otroci nalezli na ulici dva muže, z nichž jeden byl chromý a druhý slepý, a přivedli je před sultána. Ten nařídil, aby chromý byl vystřelen h katapultu a slepý vláčen z Dihlí do Daulatábádu, což je čtyřicet dní cesty. Nešťastník se během cesty rozpadl a do Daulatábádu dospěla jenom jedna jeho noha. Potom odešli všichni z Dihlí, nechali tam svá zařízení i zboží a město bylo úplně opuštěno.“
Ztráty na životech během přesunu byly obrovské. Už v roce 1334 navíc sultán zjistil, že v oblasti není dostatek vodních zdrojů, takže nechal zase všechny a všechno přemístit zpátky do Dillí. Pevnost však stojí dodnes, a Daulatábád dokonce své slavné dny zažil ještě jednou. V roce 1499 se stal součástí Ahmadnagaru, jednoho z pěti muslimských království v Dakšinu, a povýšen na jeho druhé hlavní město. Ani tentokrát však sláva netrvala věčně, Ahmadnagarský sultanát totiž v roce 1636 zanikl.
