Do Džabalpuru, nepříliš známého a nepříliš významného města zhruba uprostřed Indie, jsem se dostal po lehce dobrodružné ose. Ve vlaku z Banárasu na mě nezbylo místo na pryčně, takže jsem se zachumlal do deky a projel celou noc načerno na podlaze. Ale stálo to za to. Kousek od Džabalpuru se nachází vesnice jménem Bhérághát s touhle krásnou přírodní památkou.
🏞️ Marble Rocks, tedy mramorové skály, jsou průrva, kterou si ve vápenci vymlel horní tok řeky Narmady. V jednom místě zvaném Bandar kúdní (ano, Opičí skok) je prý soutěska tak úzká, že opice můžou přeskakovat z jednoho břehu na druhý. Ale víte, jak to v Indii s takovými průpovídkami bývá. V každém případě návštěvníci Bhérághátu z řad lidí musejí k dopravě na druhý břeh i k lepším vyhlídkám na vodopád Dhuándhár využít lanovku. Houpe se to, tak se nedivte, že žádná fotka není rovně.
⚒️ Kromě toho, že jde o významnou přírodní památku, jsou vápencové skály v Bhérághátu slavné ještě něčím jiným. Zdejší mramor je vyhlášený po celé Indii a na místě si můžete koupit spoustu ručně vyřezaných a vytesaných suvenýrů. Od sošek Šivova býka Nandiho až po bizarní pouťová srdce. Ale proti gustu žádný dišputát.
📸 Foto z dubna 2014 na Canon T50 a Kodak Ektar 100.