Zimní válka: Karelská šíje
1) Na karelské frontě je po včerejším finském protiútoku relativní klid. Větší aktivita je zaznamenána pouze u Taipale, kde dokončuje svůj přesun na frontu sovětská 4. střelecká divize. Ta má následující den zahájit přechod Vuoksi v úseku mezi Kiviniemi a Taipale, kde sovětští průzkumníci odhalili jen nepočetné finské síly. Daný úsek fronty brání finská 10. pěší divize, její velení ale zprávy o koncentraci sovětských sil nemístně podceňuje a neprovádí tak odpovídající přípravy.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) U Kitilä nejsou žádné změny.
2) Sovětská 56. střelecká divize se během dne opět pokouší o průlom u Kollaa, i tentokrát jsou však všechny zteče s vysokými ztrátami odraženy. Bojeschopnost divize klesá každým dnem - do války nastupovala s 15 876 vojáky, během necelého měsíce bojů již ale ztratila 4239 mužů (678 padlých, 2086 raněných, +6658 nezvěstných a 1417 stižených omrzlinami). Vina za neúspěchy u Kitilä a Kollaa je svalena na velitele 1. střeleckého sboru komdiva Panina, který je ještě ten samý den odvolán a nahrazen komdivem Dmitrijem Kozlovem.
Zimní válka: severní úsek
1) Sovětská 163. střelecká divize provádí útok směrem na východ s cílem probít se z obležení u Suomussalmi a spojit se se 44. střeleckou divizí. Ta ale do pozic pro větší útok dorazí až příští den a do akce se proto nemůže zapojit. Útok promrzlých a vyhladovělých mužů 163. střelecké divize je tak rychle zastaven vojáky finského 27. pěšího pluku. Komandarm Čujkov, novopečený velitel 9. armády, na tento neúspěch reaguje ostře psanou depeší určenou velení 44. střelecké divize. V ní je velitel divize, kombrig Duhanov, kritizován za nečinnost a označen za hlavního viníka selhání útoku. Čujkov rovněž vydává rozkazy k posílení pozic 163. střelecké divize. Od křižovatky u Peranky se tak stahuje část 662. střeleckého pluku a míří na jih.
Zimní válka: Laponsko
1) Na laponské frontě nejsou žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Na Štědrý den se stává cílem náletů 11 měst a vesnic napříč Finskem. Mezi nimi jsou např. Hanko, Turku, Tampere, Porvoo, Viipuri či Ilomantsi. Zabiti jsou 3 civilisté.
Dění v protektorátu
1) Obyvatelé protektorátu Čechy a Morava zažívají první Štědrý den pod německou okupací. Na první pohled nedošlo k žádným větším změnám – například zisky obchodníků jsou ve srovnání s Vánoci roku 1938 větší, a to i přes omezení daná přídělovým systémem. V řadě měst se i letos konají tradiční vánoční trhy. Co se dárků týče, velké oblibě se těší knihy, zejména pak tituly s vlasteneckou tématikou. Více viz zajímavý článek na webu ČT: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3007196-prvni-vanoce-pod-tizivou-protektoratni-vlajkou-cesi-si-sve-tradice-nacisty-vzit
Dění ve světě
1) Napříč světem se slaví první válečné Vánoce. Oslavy v evropských státech jsou poznamenány válečnými těžkostmi, zejména pak povinným zatmíváním a hrozbou náletů. V Británii jsou dárky kvůli nedostatku balicího papíru baleny do novin nebo látkových obalů. Vánoční hostiny jsou pak o poznání skromnější kvůli přídělovým omezením. V Londýně jsou ulice takřka prázdné a kvůli povinnému zatmívání se město po západu slunce halí do temnoty. Výjimkou je jen Trafalgarské náměstí, kde je rozsvícen tradiční vánoční strom. Podobná situace je i v Německu, kde jen v málokterém okně lze spatřit vánoční ozdoby. Naopak v Paříži jsou ulice plné lidí; velkou část tvoří vojáci, kteří dostali na Vánoce dovolenou a budou svátky trávit s rodinami. Slaví se i v bombardovaných Helsinkách, kde Finové oslavy vnímají jako symbol vzdoru.
2) Adolf Hitler na Štědrý den navštěvuje německá opevnění u Saarbrückenu a tráví den mezi řadovými vojáky. Ve večerních hodinách se pak přidává k oslavám Vánoc a děkuje vojákům za jejich službu. Jeho tajemník Rudolf Hess mezitím pronáší svůj tradiční vánoční projev z paluby torpédoborce. V něm mimo jiné hovoří o cílech nepřátel Německa, kteří se podle něj snaží Říši rozbít na svaz malých nezávislých států.
3) Vánoční projev pronáší i papež Pius XII. Svatý otec varuje Evropu před válečným chaosem a apeluje na světové vůdce, aby se snažili o obnovení mír. Zároveň také jmenuje pět základních podmínek pro nastolení a zachování čestného a spravedlivého míru. Jedná se o garanci nezávislosti všech států, všeobecné odzbrojení, vytvoření mezinárodních orgánů dohlížejících na diplomatická jednání mezi zeměmi, splnění „skutečných potřeb“ etnických menšin a národů, a konečně nahrazení nenávisti „morální spravedlností“ v souladu s křesťanskými ideály. V rámci projevu se papež také vůbec poprvé veřejně zmiňuje o Zimní válce, kterou nazývá „plánovanou agresí pod záminkou neexistující hrozby.“
4) V polském Siedlci je německými vojáky a polskými policisty vypálena tamější Velká synagoga a sousedící budovy. Synagoga je zcela zničena, v jejích troskách umírá několik desítek židovských uprchlíků.