Zimní válka: Karelská šíje
1) Na frontě i nadále vládne klid.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Klid vládne i na ladožské frontě.
Zimní válka: severní úsek
1) Průzkumné oddíly finské 9. pěší divize během dne provádí intenzivní průzkum okolo silnice do Raate a zjišťují dispozice protivníka. Na základě zjištěných informací pak bojová skupina Kari dostává rozkaz provést obchvatný manévr směrem k Ala-Vuokki a zaútočit na silnici z jihovýchodu.
2) K tomuto dni má již sovětská 44. střelecká divize na frontě téměř veškeré své síly. Divize čítá cca 14 000 mužů, 44 tanků, 530 nákladních aut, 103 tahačů, 4531 koní, 48 protitankových děl, 14 těžkých minometů a 78 polních děl. Celá tato síla je však namačkána podél jediné silnice Raate-Suomussalmi. Velitel divize kombrig Vinogradov stále nedorazil ze zázemí a jeho muži tak jsou dočasně bez velení. Dalším problémem je akutní nedostatek lyžařů – divize sice obdržela několik tisíc párů lyží, zacházet s nimi ale umí jen hrstka vojáků. V neposlední řadě mezi mužstvem sílí strach z diverzních nájezdů a odstřelovačů, kvůli čemuž se sovětské patroly neodvažují vzdálit se od silnice.
Zimní válka: Laponsko
1) Na laponské frontě klid.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) 28 sovětských bombardérů útočí na Jÿvaskylu. Bomby zasahují nádraží, tamější továrnu na překližku a několik obytných čtvrtí. Celkem je zničeno nebo poškozeno 149 budov, v jejichž troskách umírá 20 civilistů. Dalších 25 je raněno.
2) Nad severním břehem Ladožského jezera dochází k souboji mezi dvojicí finských stíhaček Fokker D.XXI a osamělým ruským stíhačem Polikarpov I-16. Seržant Ilmari Juutilainen posílá sovětský stroj k zemi a připisuje si tak druhý sestřel kariéry. Připomínám, že Juutilainen je budoucím nejúspěšnějším finským stíhacím pilotem a nejúspěšnějším ne-německým stíhačem v historii, který do konce 2. sv. války získá 94 potvrzených sestřelů.
3) Juutilainenův úspěch je celkem již 54. sestřelem perutě LeLv 24 - nejúspěšnější finské stíhací formace Zimní války a jediné perutě vybavené moderními stíhačkami. Jedinou ztrátou je jeden letoun, který havaroval při přistání. Finské letectvo do války nastupovalo se sotva 41 letouny Fokker D.XXI; takto nízký počet donutil finské velení soustředit stíhačky na Karelské šíji, kde měly bránit Mannerheimovu linii a důležité dopravní uzly. Finští piloti mají rovněž striktní zákaz pouštět se do soubojů se sovětskými stíhačkami - oproti mrštným Polikarpovům I-15 a I-16 mají fokkery nižší obratnost, díky solidní stoupavosti se ale hodí pro roli záchytných stíhaček.
Zimní válka: zázemí
1) V sovětském tisku se okolo tohoto dne objevují první články snažící se vysvětlit neúspěchy Rudé armády ve Finsku. Nedostatečně rychlý postup je zdůvodněn krutými mrazy, těžkým terénem i Mannerheimovou linií. Ta je sovětskou propagandou líčena jako silnější než francouzská Maginotova linie. Ve snaze nalézt viníka jinde než v řadách Rudé armády se objevuje i zcela nepravdivá zvěst, že Američané poslali do Finska tisícovku elitních pilotů.
Dění v Protektorátu
1) U Hodonína překračují hranice protektorátu Ivan Kolařík a František Doleček. Oba se přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko dostanou až do Francie, kde vstoupí do řad čs. exilových sil. Kolařík je budoucím příslušníkem slavného výsadku Out Distance, v němž bude sloužit společně s Karlem Čurdou a Adolfem Opálkou a 1. dubna 1942 spáchá v bezvýchodné situaci sebevraždu, aby nevyzradil důležité informace. Doleček se pak stane spojařem a bude sloužit na západní frontě. Ve stejný den překračuje hranice i Jaroslav Kotásek, který se do protektorátu vrátí v květnu 1944 v rámci výsadku Spelter.
2) V tento den končí lhůta pro likvidaci Ministerstva národní obrany a předání jeho budov a majetku do správy protektorátních či německých úřadů. Poslední prosinec je rovněž nejzazším termínem, do něhož musí všechny židovské firmy přihlásit příslušným Oberlandratům veškerý svůj domácí i zahraniční majetek.
3) Někdy v tomto období začíná tisk tzv. spořilovské verze ilegálního časopisu V boj, který po zničení první garnitury vydává skupina vedená Vojtěchem Preissigem a jeho dcerou Irenou Bernáškovou. Ta bude i hlavní hnací silou celého časopisu. Skupina postupně naváže kontakty s další vydavatelskou skupinou v Holešově a skrze ni i s Obranou národa. Do léta 1940 se podaří vydat 37 čísel, pak ale bude spořilovská skupina rozbita Gestapem.
Dění ve světě
1) Napříč světem slaví lidé konec roku 1939 a příchod roku 1940. Ve Velké Británii, Francii a Německá jsou oslavy utlumeny povinným zatmíváním a dalšími válečnými restrikcemi. I přesto se ale najde mnoho lidí, kteří si sváteční náladu zkazit nenechají. Londýnské náměstí Piccadilly Circus je takřka plné, ve švech praskají i kavárny a restaurace v ulicích Paříže. V Moskvě nic nenaznačuje tomu, že je země v (nevyhlášené) válce - deník Pravda píše o sebevědomém vykročení do nového roku pod vedením komunistické strany a pokračování boje za práva pracujících. Oproti tomu v Berlíně jsou oslavy jen velmi krátké a po odzvonění půlnoci se město opět halí do tmy a ticha.
2) Adolf Hitler promlouvá k národu ve svém tradičním novoročním projevu. Hovoří v něm o „novém evropském pořádku“, který podle něj nastane po porážce Spojenců. Také zmiňuje spojenecké odmítnutí mírových jednání a opakuje, že teď již Německo jednat nebude. „O míru začneme opět hovořit až po vítězství v této válce. Židovsko-kapitalistický svět nepřežije 20. století.“ Za hlavní válečný cíl Německa označuje Vůdce porážku Velké Británie, která je podle něj národem válečných štváčů. Oproti minulým rokům naopak Hitler nijak nezmiňuje bolševismus, proti němuž plamenně brojil v minulých letech; jde samozřejmě o důsledek paktu Ribbentrop-Molotov.
3) S rozhlasovým projevem vystupuje i říšský ministr propagandy Goebbels, který shrnuje nejvýznamnější události roku 1939. Tento rok Goebbels označuje za „…největší a nejslavnější rok národního socialismu. Loučíme se s ním s pokorou a vděkem. Byla to německá kapitola v historii Evropy.“ Zároveň ale posluchače varuje, že následující rok 1940 bude velmi těžký. „Vítězství nám nebude darováno. Musíme si jej zasloužit, a to na frontě i doma. Všichni musí spolupracovat a bojovat za společný cíl.“
4) Za zmínku stojí i novoroční projev Francesca Franca, vůdce Španělska vzpamatovávajícího se z občanské války. Diktátor všechny Španěly žádá, aby „zavřeli ústa všem pochybovačům“ a zabránili nepřátelům státu zneužít ekonomické obtíže způsobené válkou.
5) Představitelé Japonska a Sovětského svazu podepisují dvojici dohod, které se týkají rybaření v okolí Kamčatky a dluhu za Čínskou východní železnici. První dohoda prodlužuje stávající ujednání o rybolovu o další rok a zavazuje obě strany k projednání permanentního řešení. V druhé dohodě se pak Japonsko zavazuje uhradit dluh vzniklý po vytvoření Mandžukua, na jehož území zůstal i úsek železniční trati Moskva-Vladivostok vystavěný Sověty. Mandžukuo již v minulosti slíbilo sovětské vládě uhradit peněžní hodnotu trati, a dohoda tak pouze urovnává spory ohledně poslední splátky.
6) V čínské provincii Jižní Kuang-si v tento den končí první fáze bitvy o soutěsku Kunlun. Ta probíhala od listopadu 1939, kdy se v provincii vylodila japonská 5. pěší divize, po těžkých bojích obsadila Nan-ning a následně dobyla soutěsku Kunlun. Japoncům se tak podařilo přerušit čínské zásobovací trasy vedoucí do Vietnamu a zároveň získat předmostí pro úder na Čchung-čching sloužící jako válečné sídlo Čankajškovy vlády. Čínské velení zareagovalo masivním protiútokem 5. armádního sboru, kterému se v závěru prosince podařilo soutěsku částečně obklíčit a zajistit její okolí. Japonská 21. pěší brigáda držící soutěsku se nakonec musela 31. prosince tváří v tvář drtivé přesile stáhnout, aby se vyhnula obklíčení. Za cenu 14 000 padlých a raněných dokázali Číňané soutěsku získat zpět a způsobit Japoncům ztrátu 10 000 mužů, z toho nejméně 5000 padlých. Jde o doposud největší čínské vítězství. Čínské ztráty sice působí vážně, Číňané je ale na rozdíl od Japonců dokáží rychle nahradit.
Válka na moři
1) Uruguayské úřady oznamují, že německá nákladní loď Tacoma kotvící v Montevideu má 24 hodin na opuštění přístavu. Pokud do této doby neodpluje, bude internována až do konce války. Loď před dvěma týdny asistovala křižníku Admiral Graf Spee a v očích uruguayské vlády se tak stala pomocnou lodí Kriegsmarine. Německý konzulát v Montevideu reaguje žádostí, aby uruguayská vláda rozhodnutí přehodnotila a pozdržela internaci lodě do vydání definitivního verdiktu.
1) Západně od Stavangeru je ponorkou U-20 potopena norská nákladní loď Luna. Posádka je beze ztrát zachráněna jiným norským plavidlem.
2) U majáku Noordhinder je německými bombardéry potopena belgická rybářská loď Adeline. V ústí řeky Humber pak námořní mina potápí britskou nákladní loď Box Hill, na jejíž palubě umírá 20 členů posádky.
3) Shrnutí války na moři za prosinec 1939:
ztráty Spojenců: 45 obchodních a 9 vojenských lodí
ztráty Německa: 12 obchodních a 3 vojenské lodě
ztráty Finska: 4 obchodní lodě
ztráty SSSR: 7 válečných lodí, 2 obchodní lodě, 1 ponorka.
Ke dnu šlo také celkem 53 obchodních lodí plujících pod vlajkou neutrálních států. Největší ztráty utrpěla obchodní flotila Norska.