Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné změny. Sovětské ostřelování neustává. V úseku Summa-Lähde během dne probíhají lokální přestřelky, v nichž rudoarmějci opět obsazují několik předsunutých pozic.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská bojová skupina Kilpa držící pozice severně od Pitkäranty během dne čelí útoku čelních oddílů sovětské 11. střelecké divize. Ta postupuje směrem od Uuksu a má za úkol zachránit 168. střeleckou divizi sevřenou v motti Kitilä-Koirinoja. Finští vojáci všechny útoky odrážejí a rudoarmějci se nakonec s bolavými ztrátami stahují do výchozích pozic. Mezi padlými je i velitel celé divize kombrig Dolin, který zemřel ve vraku svého velitelského tanku.
Zimní válka: severní úsek
1) Žádné změny.
Zimní válka: zázemí
1) Finský ministr zahraničí Väinö Tanner se ve Stockholmu setkává se sovětskou velvyslankyní Alexandrou Kollontajovou. Ta mu sděluje, že sovětská vláda odmítá finský návrh na obnovení jednání. Tanner v reakci přichází s nabídkou ústupku z finské strany - Helsinky budou souhlasit s výstavbou sovětské námořní základny, místo poloostrova Hanko ale bude umístěna na některém z ostrovů ve Finském zálivu. Kollontajová slibuje, že návrh předá sovětské vládě.
Dění na Slovensku
1) Ministerstvo hospodářství vydává nařízení zakazující hromadění zboží denní potřeby. U vybraných položek jsou stanoveny následující max. zásoby na rodinu (tolerance 10 %):
10 kg mouky,
3 kg krup,
3 kg rýže,
3 kg krupice,
6 kg luštěnin,
1 kg kávy nebo kakaa,
5 kg cukru,
1,5 kg čokolády,
6 kg živočišných tuků,
4 kg mýdla na praní,
2 kg svíček,
10 l petroleje v domácnostech bez elektřiny,
2 l petroleje v elektrifikovaných domácnostech.
Toto opatření bude mít v budoucnu za následek prudký rozmach černého trhu, kdy si budou lidé (zejména zemědělci) tajně schovávat přebytky a ilegálně s nimi obchodovat.
Dění ve světě
1) V Paříži se opět schází Nejvyšší anglo-francouzská válečná rada. Vůbec poprvé se jí v pozici Prvního lorda admirality účastní i Winston Churchill, kterého pozval britský premiére Chamberlain. Francouzská delegace v čele s premiérem Daladierem a velitelem ozbrojených sil generálem Gamelinem přichází s návrhem na vylodění spojeneckých vojsk v Petsamu a zajištění finského severního pobřeží. Operace by byla prezentována jako pomoc Finsku, ve skutečnosti by ale bylo jejím cílem rozmístění anglo-francouzských sil na území Norska a Švédska a přerušení dodávek železné rudy do Německa. To by v očích spojeneckých stratégů znamenalo vážnou ránu pro německý válečný průmysl. Britská delegace tento návrh rezolutně odmítá kvůli obavám, že by vyústil v otevřenou válku Spojenců se Sovětským svazem. Britové nicméně souhlasí s alternativním plánem na vylodění v Narviku, odkud by se jednotky do Finska přesunuly přes Norsko a Švédsko. Původní plán počítá s nasazením 135 000 mužů, kteří by se rozmístili na linii Stockholm-Oslo s využitím jezer Mälaren, Hjälmaren a Vänern jako přírodních překážek. Vznikla by tak obranná fronta, která by umožnila Spojencům bránit Skandinávii proti Německu a zároveň by přiměla Norsko a Švédsko přidat se na stranu Spojenců. Přítomnost spojeneckých sil ve Finsku by (alespoň dle plánu) zabránila Rudé armádě v dalším postupu na západ. Aby se pak Spojenci vyhnuli nařčení z nevyprovokované invaze, má být tento plán podmíněn formální žádostí o pomoc ze strany Finska. Pokud tato žádost bude vznesena, má vylodění proběhnout 20. března.
2) V Nizozemsku je penzionován generál Izaak Reijnders zastávající funkci vrchního velitele ozbrojených sil . Důvodem jsou neshody s ministrem obrany Adriaanem Dijxhornem ohledně obranné strategie. Zatímco nizozemská vláda prosazuje myšlenku jedné silné obranné linie, Reijnders je hlasitým zastáncem vybudování dvou linií – jedné primární a jedné rezervní. Svou roli v Reijndersově konci hraje i kritika údajné nepřipravenosti nizozemské armády ve světle Mechelenského incidentu. Reijndersovým nástupcem je jmenován generál Henri Winkelman.
3) Ve Švýcarsku přichází na svět malíř, sochař a designér Hans Giger (1940-2014). Do historie se zapíše jako autor tzv. biomechanického surrealismu, který je charakteristický spojením torz lidských těl s mechanickými komponenty. Jeho nejslavnějším dílem se pak stane návrh podoby Vetřelce ze stejnojmenné sci-fi série.
Válka na moři
1) Německá ponorka U-41 útočí jihozápadně od Cornwallu na konvoj OB 83G tvořený 26 obchodními loděmi a trojicí eskortních plavidel. Ponorka vypouští salvu torpéd, kterými zasahuje britskou nákladní loď Beaverburn a nizozemskou nákladní loď Cerunia. První jmenované plavidlo se potápí při ztrátě jednoho člena posádky, druhá loď je vážně poškozena (později bude opravena). Pak je ale U-41 odhalena eskortními plavidly a následně zničena hlubinnými náložemi shozenými britským torpédoborcem Antelope. Všech 49 členů německé posádky umírá.