Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné změny.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská 9. pěší divize zaujímá pozice severně i jižně od silnice Kuhmo-Riihivaara. Zde rozmístěná sovětská 54. horská střelecká divize z neznámých důvodů neprovádí průzkumnou a hlídkovou činnost, což umožňuje Finům okolo silnice volně manévrovat. Finští průzkumníci tak během dne vytipovávají vhodná místa pro útok a zjišťují dispozice protivníka. Sovětská divize se podle všeho ani nepokusila seskupit své dílčí útvary a ty se jednoduše zakopaly tam, kde je zastihl rozkaz k zastavení postupu. Vojáci 54. horské střelecké divize tak sice mají daleko lepší výbavu a výcvik než jejich soudruzi u Suomussalmi a Raate, nicméně i jim nyní hrozí "rozkouskování" do více oddělených kapes.
Zimní válka: severní úsek
1) Žádné změny.
Zimní válka: Laponsko
1) Sovětská 122. střelecká divize dokončuje ústup k jezeru Märkäjärvi, kde její týlové útvary připravily silné polní opevnění. Průzkumníci finské bojové skupiny Roininen udržují s protivníkem kontakt. Až do konce války se zde obě strany omezí pouze na občasné dělostřelecké přepady a průzkumnou činnost.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) U Duisburgu je stíhačkami Bf 109 ze stavu 2./JGr. 102 sestřelen britský bombardér Blenheim. Připisuje si jej Fw. Walter Scherer, pro něhož jde o vůbec první sestřel kariéry. Později přesedlá na těžké stíhačky Bf 110 a do svého zajetí v září 1940 získá dalších šest sestřelů.
Dění v Protektorátu
1) Z nařízení protektorátní vlády je zřízena Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí. Jejím dlouhodobým úkolem je přetvořit Prahu na moderní město podle německého vzoru. Prvním vedoucím komise je jmenován německý architekt Reinhold Niemeyer. Komise v budoucnu vypracuje ambiciózní stavební plány zahrnující mimo jiné i přestavbu pražského železničního uzlu, navázání na předválečné plány výstavby metra či napojení Prahy na říšskou dálniční síť včetně plánovaného obřího mostu přes Vltavu u Zlíchova. Téměř všechny tyto plány zůstanou jen na papíře, po válce se ale některé z nich stanou základem pro realizované projekty. Například plán tzv. Severojižní transverzály se později stane součástí projektu Severojižní magistrály.
2) Z nařízení protektorátní vlády je němčina prohlášena povinným vyučovacím jazykem na všech českých obecných školách.
Dění ve světě
1) Německý Inspektorát koncentračních táborů (IKL) dostává report od SS-Oberführera Arpada Wiganda, toho času velitele německých bezpečnostních složek ve Vratislavi. Ten navrhuje vybudování nového koncentračního tábora v areálu bývalých dělostřeleckých kasáren v Osvětimi. Jde o první krok k vybudování největšího nacistického vyhlazovacího tábora.
2) K tomuto dni oficiálně končí platnost obchodní dohody mezi Spojenými státy a Japonskem, která platila od roku 1911. Od této chvíle jsou obchodní vztahy obou zemí řízeny na denní bázi. Prodloužení dohody bylo již v červnu 1939 odmítnuto Spojenými státy, které touto formou protestovaly proti japonské agresi v Číně. Japonská vláda na ukončení platnosti smlouvy reaguje tiskovým prohlášením, v němž vyjadřuje naději na brzké obnovení předchozích obchodních vztahů na smluvní bázi. Tokio v prohlášení popírá, že by cílem japonských sil v Číně bylo narušování „rozumných a ospravedlnitelných“ zájmů třetích zemí; japonská přítomnost v zemi údajně otevírá nové možnosti spolupráce při „utváření nové východní Asie“. Pro úplnost dodám, že pro Japonce jsou USA důležitým obchodním partnerem, od kterého císařství kupuje přes 70 % své spotřeby železa, přes 90 % spotřeby mědi a více než 80 % své ropy.
3) Francouzská vláda vydává dekret zakazující šíření „…falešných informací prezentovaných jako osobní názor, které jsou v souladu s nepřátelskou propagandou, jsou vyjadřovány veřejně a jeví známky úmyslu autorů poškodit národní obranu a morálku armády či obyvatelstva.“ Pachatelé tohoto přečinu čelí podle dekretu trestu odnětí svobody na až 2 roky a pokutě ve výši až 5000 franků.
4) Kanadský kabinet premiéra Mackenzieho Kinga se při zasedání parlamentu ocitá pod tvrdým útokem opozice kvůli údajné nepřipravenosti země na válku. Dvouhodinová rozprava se mění na slovní přestřelku mezi zástupci vlády a opozice. Premiér tvrdošíjně odmítá obvinění z nedostatečných opatření pro přípravu Kanady na válečný konflikt, a během přestávky žádá kanadského generálního guvernéra lorda Tweedsmuira o oficiální rozpuštění parlamentu. Ten jeho žádosti vyhovuje s tím, že co nejdříve budou vyhlášeny předčasné volby. Děje se tak několik měsíců před řádnými volbami, které měly proběhnout v říjnu.
5) Poštovní služba Spojených států amerických vydává veřejné prohlášení, v němž oznamuje zákaz doručování pošty a balíků do válčících států a neutrálních zemí, u nichž by doručení vyžadovalo překročení území válčícího státu. Jedinou výjimkou jsou případy, kdy bude doloženo přeposlání zásilky do neutrální země. Prohlášení zahrnuje seznam zemí dotčených tímto zákazem – kromě Británie, Francie a Německa se na seznamu ocitají i neutrální státy jako Belgie, Finsko, Gibraltar, Lotyšsko, Litva, Švédsko či SSSR.
Válka na moři
1) Německé ponorky pokračují v útocích na neutrální i spojenecká obchodní plavidla. U Northumberlandu posílá ponorka U-19 ke dnu lotyšskou nákladní loď Everene a norskou nákladní loď Gudveig. U IJmuidenu je ponorkou U-14 potopena norská loď Biarritz, zatímco u pobřeží Španělska potápí torpéda z U-44 francouzskou nákladní loď Tourny. Celkem je zabito 57 námořníků.