Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné větší změny. Ničivé ostřelování Mannerheimovy linie pokračuje.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) U Kitilä žádné větší změny. Elementy finské 13. pěší divize okolo Ruhtinaanmäki rozkaz soustředit se na zničení západní poloviny kapsy u Lemetti. Tu v předchozích dnech rozdělily lokální operace bojových skupin Lohikäärme a Mehiläinen. Hannuksela se tímto krokem snaží koncentrovat síly a zničit obě motti jeden po druhém.
2) U Kollaa pokračuje silné ostřelování finských pozic, po včerejším neúspěšném útoku však síly Rudé armády zůstávají v defenzivě a vyčkávají na přísun posil.
Zimní válka: severní úsek
1) Žádné větší změny.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné větší změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětský letadla shazují bomby na Raumu, Riistasaari, Ivalo a Valaam. Finské letectvo (či přesněji švédský dobrovolnický 19. letecký pluk) kontruje náletem dvou lehkých bombardérů Hawker Hart na polní základnu ruského 145. stíhacího leteckého pluku u Kairaly.
2) Na Ladožském jezeře je sovětskými bombardéry Tupolev SB ze stavu 41. DBAP potopena finská nákladní loď Valamon Luostari kotvící u Niikanenlahti. Ke ztrátám na životech nedochází jen díky tomu, že posádka je v tu dobu na břehu.
Dění v Protektorátu
1) Území protektorátu opouští Ladislav Karel Feierabend – bývalý ředitel Kooperativy, předseda Československé obilní společnosti a po březnu 1939 protektorátní ministr zemědělství. Emigraci volí kvůli hrozbě zatčení Gestapem, v jehož hledáčku se ocitl kvůli spolupráci s Politickým ústředím. Za hranice Feierabend uniká v přestrojení za topiče nočního vlaku a podaří se mu dostat se až do Velké Británie, kde se přidá k Benešově exilové vládě. Zde bude od roku 1941 zastávat funkci ministra financí a o rok později bude dohlížet na tisk poválečných československých korun. V únoru 1945 vládu opustí kvůli neshodám s Benešem, do vlasti se vrátí po konci války. Po únoru 1948 emigruje podruhé; tentokrát do Spojených států, kde se bude podílet na vysílání Hlasu Ameriky. Později se přesune do Rakouska, kde v roce 1969 zemře. V roce 1995 mu bude propůjčen Řád T. G. Masaryka I. třídy.
Dění ve světě
1) Japonská vláda zasílá do Londýna ostrý diplomatický protest proti včerejšímu zadržení nákladní lodi Asama Maru. Japonské ministerstvo zahraničí incident označuje za nepřátelský akt a důrazně žádá vysvětlení. Rovněž si také vyhrazuje právo požadovat vydání zadržených německých námořníků a varuje Británii, že další podobné incidenty by mohly vztahy obou zemí vážně narušit. Shodou okolností je ve stejný den japonským námořnictvem v Hong Kongu zadržen britský parník Kwong Ying, po kontrole dokladů je ale opět propuštěn. Podle japonských představitelů bylo důvodem k inspekci podezření, že se jedná o čínské plavidlo snažící se proklouznout do Hong Kongu.
2) Vatikánská rozhlasová stanice vysílá projev ostře odsuzující zločiny páchané Německem na území okupovaného Polska. Podle projevu je papež informacemi o krutostech hluboce znepokojen. Ve stejný den zveřejňuje Americký židovský spojený distribuční výbor report odvolávající se na polské zdroje, podle nichž od 1. září 1939 zemřelo v Polsku nejméně 250 000 Židů. Další milion se pak ocitl bez střechy nad hlavou a byl okupanty zcela ožebračen. Report hovoří také o 900 000 uprchlících (z toho 70 % mají tvořit Židé), kteří v Sověty okupovaném východním Polsku čelí hladu, zimě, nevyhovujícímu ubytování a nedostatku všeho, od oblečení až po léky.
3) Britské ministerstvo informací vydává nařízení, podle kterého musí být zpravodajské týdeníky před promítáním předkládány ke kontrole zveřejňovaných informací. Zároveň je vytvořena oficiální pozice „editora“, který má za úkol všechny filmové týdeníky zhlédnout a zaručit, že odpovídají směrnicím ministerstva. Použitím slova „editor“ se prohlášení cíleně vyhýbá slovu „cenzor“.
Válka na moři
1) U Hebrid je ponorkou U-55 potopena švédská nákladní loď Gothia. Stejný U-boot podle některých zdrojů potápí i norskou nákladní loď Segovia, která v oblasti tento den zmizela beze stopy. U souostroví Scilly mezitím ponorka U-25 potápí norskou nákladní loď Songa, zatímco v Severním moři posílá U-61 ke dnu (rovněž) norskou loď Sydfold. Celkem je zabito 17 námořníků, dalších 23 je pohřešováno (tj. posádka Segovie).