Zimní válka: Karelská šíje
1) Elementy sovětské 90. střelecké divize opět útočí v úseku mezi Summou a jezerem Muolaanjärvi. Útok vede 588. střelecký pluk, ačkoliv mu zbylo sotva 500 bojeschopných vojáků. Rudoarmějcům se s podporou tanků a dělostřelectva daří zničit jedno kulomenté hnízdo a poškodit bunkr Miljoonalinnake, na břehu říčky Mustaoja je ale jejich postup zastaven hustou finskou palbou. Notně prořídlý pluk nakonec nemá jinou možnost, než se zakopat přímo před finskými pozicemi.
2) Finská 5. pěší divize zahajuje protiútok u pevnůstky Poppius. Po několika hodinách tuhého boje se Finům daří zatlačit vážně oslabený 255. střelecký pluk na jih, zajistit okolí pevnůstky a obnovit tak obrannou linii. Finové ztrácejí 90 padlých, Sovětů při bojích v okolí bunkru zemřelo na 300. Ústupem 255. střeleckého pluku končí tzv. První bitva u Summy, kde se nepočetným finským silám podařilo zastavit drtivou přesilu nepřítele a ubránit nejslabší místo Mannerheimovy linie. I proto se bitvě občas přezdívá „Zázrak u Summy“.
3) Na Karelskou šíji přijíždí sovětský 17. prapor železničního dělostřelectva, který disponuje třemi železničními děly ráže 305 mm. Ta ještě ten den zahajují ostřelování Viipuri.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská bojová skupina Pajari za úsvitu obnovuje útok na Ägläjärvi. Sovětské jednotky ve vesnici kladou tuhý odpor, po stažení zbytku 75. střelecké divize na východ ale nemají sílu ani munici na zastavení finského náporu. Okolo poledne je zlikvidováno i poslední hnízdo odporu a vesnice je prohlášena za dobytou. Dva finské prapory okamžitě vyrážejí na východ s úkolem pronásledovat a pokud možno obklíčit sovětské jednotky ustupující k Aittojoki. Do setmění finské jednotky dosahují řeky Aittojoki, kde se zakopávají a vytvářejí novou obrannou linii. Komandarm Štern, velitel sovětské 8. armády, tak nemá jinou možnost než zaslat Stavce hlášení, že 139. a 75. střelecká divize musely ustoupit tváří v tvář početně slabšímu nepříteli.
2) Osvobozením Ägläjärvi končí téměř dva týdny trvající boje u jezer Tolvajärvi a Äglärjärvi. Několika praporům bojové skupiny Talvela se zde podařilo zastavit, zdecimovat a zahnat na ústup dvě kompletní sovětské divize. Finská armáda si tak připisuje důležité defenzivní vítězství, které slouží jako velká morální vzpruha po celé Finsko. Rudá armáda do této chvíle v oblasti ztratila 1508 padlých, 2672 raněných a 2310 nezvěstných. Finové rovněž ukořistili velké množství vojenského materiálu – 59 tanků, 31 děl, 220 kulometů a přes 3000 pušek. U Aittojoki se následně fronta ustálí a zůstane bez větších změn až do konce války.
Zimní válka: severní úsek
1) V reakci na neúspěchy u Suomussalmi je z rozkazu Stavky odvolán velitel sovětské 9. armády komkor Duhanov. Jeho nástupcem se stává komandarm Vasilij Čujkov – někdejší vojenský poradce Čankajška, který během invaze do Polska velel 4. armádě a později si vyslouží nesmrtelnost coby obránce Stalingradu v čele 62. armády. Čujkov je znám svou výbušnou náladou a agresivním stylem velení - zejména druhou věc Rudá armáda na (doslova) zamrzlé finské frontě nutně potřebuje. Ihned po převzetí velení se novopečený velitel 9. armády pouští do příprav operace, která má vysvobodit obklíčenou 163. střeleckou divizi. Útok má začít za dva dny.
2) Na útočných plánech pracuje i velitel finské 9. pěší divize plk. Siilasvuo. Zatímco bojová skupina Kari má obnovit tlak na Suomussalmi ze západu, nově utvořená bojová skupina Susi má se svými čtyřmi pěšími prapory zajistit silnici Kuusamo-Suomussalmi a poté postupovat na jih k Palovaaře. Zde se má stočit směrem k Juntusrantě a odříznout tak Sovětům ústupovou cestu na sever.
Zimní válka: Laponsko
1) Na laponské frontě žádné změny. Po ústupu 122. střelecké divize a jejím přechodu do defenzivy se fronta v okolí Sally ustálí až do ledna 1940.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské letectvo provádí další nálet na Helsinky. Toho se tentokrát účastní pouze 3 bombardéry, které způsobují jen minimální škody. Ve stejný den bomby dopadají i na Hanko, Pori a Raumu. Celkem umírá nejméně 20 civilistů.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Severovýchodně od Mét jsou německými stíhačkami Bf 109 z řad III./JG 53 sestřeleny dva britské letouny Hurricane ze stavu 73. perutě RAF. Oba piloti umírají. Jeden sestřel je připsán Werneru Möldersovi, pro kterého jde již o 17. sestřel kariéry. Druhý sestřel si připisuje npor. von Hahn, budoucí držitel Rytířského kříže Železného kříže (válku přežije s 34 sestřely na kontě).
Dění v Protektorátu
1) V Brně je Gestapem zatčen plukovník Václav Lysák – náčelník štábu moravského Zemského velitelství ON a organizátor odchodů do zahraničí. Ve stejný den je v Praze zatčen i další vysoký důstojník ON pplk. Jan Reš. Lysák bude popraven v červenci 1942, Reš o měsíc později.
2) Z nařízení říšského Ministerstva vnitra jsou na německé státní příslušníky žijící na území Protektorátu rozšířeny podmínky pro službu v Říšské pracovní službě.
3) V Praze se koná přednáška náměstka primátora Josefa Pfitznera o německých dobyvačných cílech. Ty podle něj zahrnují mimo jiné i Lombardii, Jižní Tyrolsko a Tridentsko. Shrnutí přednášky se dostává do rukou italského ministra zahraničí hraběte Ciana a hluboce jej znepokojuje.
Dění na Slovensku
1) Sněm Slovenské republiky vydává ústavní zákon č. 325, kterým schvaluje přičlenění celého pohraničního území přiděleného v roce 1918 Polsku.
2) V Modre se koná schůze zástupců slovenského občanského odboje, které se účastní i členové opozičního křídla HSL’S nesouhlasícího se spojenectvím Slovenska a Německa. Občanský odboj zastupují Ján Lichner a Ján Ursiny, mezi zástupci vládní opozice jsou například Karol Sidor nebo Vladimír Moravčík. Hlavním tématem jednání je snaha o vytvoření společné odbojové platformy pro boj proti Tisově režimu. Velde toho se diskutují i možnosti spolupráce s Československým národním výborem. Obě skupiny ale rozdělují názory na budoucí postavení Slováků v obnoveném Československu. Zatímco vládní opozice v čele se Sidorem prosazuje myšlenku středoevropské federace Česka, Slovenska a Polska s autonomním postavením jednotlivých států, odbojáři požadují obnovu Československa s rovnoprávným postavením Čechů a Slováků.
Dění ve světě
1) Na německém nádraží Genthin dochází v nočních hodinách k nejhorší železniční tragédii v dosavadních dějinách Německa. Noční expresní vlak D 180 z Berlína do Neuenkirchenu projíždí varovné návěstidlo u hradla v Belicke, jednu stanici před Genthinem. Zdejší hradlař okamžitě vysílá varování do Genthinu, kde se signalista snaží expres D 180 zastavit červenou lampou. Lampa je spatřena strojvedoucím expresu D 10 z Berlína do Kolína n. Rýnem, který jede před vlakem D 180. Strojvůdce okamžitě aplikuje záchrannou brzdu, jeho kolega v D 180 ale na červenou lampu nereaguje. V 0:55 pak expres D 180 v rychlosti zhruba 100 km/h naráží do zadních vagonů expresu D 10. Čtyři vagony vlaku D 10 jsou zcela zničeny, lokomotiva a šest vagonů vlaku D 180 končí mimo koleje. Záchranné práce komplikuje povinné zatmívání, kvůli němuž nemohou záchranáři používat výkonnější světla. Teplota v tuto noc klesá pod -15 °C, mnoho lidí uvězněných v troskách tak umrzne. Oficiální zdroje Deutsche Reichsbahn hovoří o 186 mrtvých a 106 raněných, jiné zdroje (včetně památníku stojícího v Genthinu dodnes) uvádí 278 mrtvých a 453 raněných. Strojvedoucí vlaku D 180 později vypoví, že návěstidlo v Belicke ukazovalo signál „volno“, což dotyčný hradlař vehementně popře. Důvod přehlédnutí červené lampy v Genthinu pak není znám – podle všeho strojvedoucí zaměřil svou pozornost na zelené návěstidlo, které ovšem bylo určeno pro vlak D 10.
2) Francouzská vláda schvaluje doposud největší válečný rozpočet ve výši okolo 55 miliard franků, který je určen pro první kvartál roku 1940. Premiér Daladier rovněž v projevu k Národnímu shromáždění uvádí důležité údaje týkající se války. Podle něj již na válečné výrobě pracuje 950 000 dělníků a francouzské podniky zvyšují produkci letadel i válečných lodí. Rovněž také uvádí, že ztráty ozbrojených sil mezi začátkem války a 30. listopadem činí 1459 padlých; z tohoto počtu připadá 1136 na armádu, 256 na námořnictvo a 42 na letectvo. V neposlední řadě Daladier oznamuje plány na rozšíření Maginotovy linie o druhou a třetí obrannou linii.
3) V Sovětském svazu poprvé vzlétá prototyp výškové stíhačky Petljakov VI-100. Tento dvojmotorový design má na svou dobu velmi moderní a aerodynamicky čistou konstrukci, která zahrnuje mimo jiné i přetlakovanou kabinu, motory s turbokompresory a rozsáhlou elektrifikaci palubních systémů. Kromě záchytných úkolů může letoun nést i 1000 kg bomb na vnějších závěsnících. Sovětské letectvo o typ neprojeví zájem a VI-100 tak zůstane jen ve fázi prototypu. Později však poslouží jako základ pro slavný střemhlavý bombardér Petljakov Pe-2.
Válka na moři
1) U britského Whitby je námořní minou poškozena britská nákladní loď Gryfevale. Posádka s lodí najíždí na mělčinu v ústí řeky Tyne a zachraňuje ji tak před potopením.