Zimní válka: Karelská šíje
1) Za úsvitu vyráží dva finské prapory do doposud nejsilnějšího protiútoku na sovětské předmostí u Keljy. První úder je odražen, při druhé zteči se ale Finům daří obranu 4. střelecké divize prolomit a vytlačit nepřítele na zamrzlé jezero Suvanto. Zde se nekrytí rudoarmějci stávají snadným terčem pro finské dělostřelectvo, které Sovětům způsobuje děsivé ztráty. Žalostné zbytky ruských útvarů nakonec nemají jinou možnost, než se stáhnout na jižní břeh. Do setmění je finská obranná linie obnovena.
2) Stavka na hlášení o neúspěchu u Keljy reaguje velmi nelibě. Komkor Grendahl, velitel bojové skupiny pověřené úkolem dosáhnout průlomu na východní straně Karelské šíje, je Stavkou ostře zkritizován za to, že nedokázal využít svou jasnou převahu a nepřepravil 4. střeleckou divizi na druhý břeh Suvanta včas.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská 36. pěší pluk útočí západně od Uomaa s cílem přetnout silnici Uomaa-Lemetti a definitivně tuto trasu uzavřít. Týlové odřady sovětské 18. střelecké divize však úder s vypětím všech sil odrážejí.
Zimní válka: severní úsek
1) Útvary finské 9. pěší divize (plk. Siilasvuo) zahajují útok na Suomussalmi ze západu. Po dělostřelecké přípravě vyráží vpřed 4 pěší prapory, které postupují přes zamrzlé jezero Oraviselkä k Hulkonniemi. Finům se daří postoupit až do středu vesnice, kde je zastavuje tuhý odpor sovětského 81. horského střeleckého pluku. Ten nicméně v boji spotřebovává velkou část již tak skromných zásob munice a v podvečer se musí stáhnout na východ do samotného Suomussalmi. Zde zaujímá pozice okolo velitelství celé 163. střelecké divize, kde se rudoarmějci brání až do setmění. Hulkonniemi je však osvobozeno a nic již nestojí v cestě úderu přímo na Suomussalmi.
2) Současně s útokem u Suomussalmi vyráží vpřed i finský 6. cyklistický prapor, který útočí na Kylänmäki a Käkimäki. Tento úsek brání bojová skupina Čajkovskij z řad 662. střeleckého pluku. Finům se daří silnici na dvou místech přerušit a odříznout tak 662. střelecký pluk od zbytku 163. střelecké divize.
Zimní válka: Laponsko
1) Na laponské frontě žádná změna. Finské síly v oblasti se přeskupují v přípravách na další protiútoky.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Další vlna sovětských náletů cílí na Kontiomäki, Lahti, Tampere a Turku. Nad Karelskou šíjí si finští piloti z řad LeLv 24 nárokují další tři sestřelené bombardéry Tupolev SB ze stavu 2. SBAP, zatímco nad Ladožským jezerem Sověti ztrácejí dvě stíhačky Polikarpov I-15bis.
2) Finská protivzdušná obrana je i nadále posilována zahraničními zbraněmi. Ze Švédska od začátku války dorazilo 48 kanónů Bofors ráže 40 mm, vítanou pomocí jsou i německé kanóny FlaK 30 kalibru 20 mm; jde o zbraně objednané ještě před sovětskou invazí.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Britská RAF zahajuje sérii fotoprůzkumných operací nad severním pobřežím Německa. Do 12. ledna 1940 odlétají stroje Blenheim operující z britských i francouzských letišť celkem 15 misí, při kterých dojde ke ztrátě jednoho letounu.
Dění ve světě
1) V polském Waveru (dnes čtvrť Varšavy) jsou v jedné z restaurací při potyčce zabiti dva němečtí důstojníci. V reakci na tento incident zahajuje německá pořádková policie vlnu zatýkání, při níž je zatčeno 120 náhodně vybraných mužů a chlapců ve věku 16-70 let. Nikdo z nich o zločinu nemá sebemenší ponětí. Ještě ten den pořádají okupanti vykonstruovaný proces, na jehož konci je 114 zatčených odsouzeno k smrti. Trest je vykonán ten samý den večer na nedalekém prostranství. Jednomu člověku se daří uniknout, 7 lidí je pouze raněno a uniknou později. Trestu neunikl ani majitel restaurace, kde se incident stal - Němci jej brutálně zbili a poté oběsili na rámu dveří podniku.
2) Adolf Hitler na schůzce štábu OKH oznamuje své rozhodnutí opět odložit datum zahájení útoku na Benelux. Nové datum je stanoveno na 17. ledna 1940.
3) Tureckou provincii Erzincan zasahuje ničivé zemětřesení XII. (nejvyššího) stupně Mercalliho stupnice. Epicentrum se nachází nedaleko města Erzincan ležícího cca 575 km východně od Ankary, k otřesům dochází v pásu o délce bezmála 400 km podél Severoanatolského zlomu. Během 52 vteřin trvajícího zemětřesení vzniká téměř 360 km dlouhá puklina, podél níž se země zvedá o několik metrů. Šířící se otřesy pak způsobují menší vlnu tsunami v Černém moři. Zcela zničeno nebo vážně poškozeno je 116 720 budov, v jejichž troskách umírá téměř 33 000 lidí. Dalších bezmála 100 000 je raněno. Samotný Erzincan je kompletně srovnán se zemí.
4) Britské ministerstvo hospodářské války oznamuje podpis dohody o válečném obchodu se Švédskem. V rámci ní se Švédsko zavazuje, že veškeré zboží dovážené po moři bude využíváno výhradně pro domácí ekonomiku, omezí dovoz strategických surovin na úroveň před začátkem války a zajistí, že produkty vyráběné pro účely vývozu nebudou obsahovat vyšší než stanovený poměr zahraničních nerostných surovin. Hlavním účelem této dohody je podle médií zabránit dovozu surovin do Německa přes Švédsko. Ve stejný den se britští diplomaté v Paříži snaží vyjednat obdobnou dohodu i se Švýcarskem, vláda v Bernu ale neústupně trvá na své naprosté ekonomické nezávislosti.
5) Německé ministerstvo zahraničí vyjadřuje znepokojení nad výroky pražského primátora Pfitznera. Pro připomenutí – Pfitzner během své přednášky na akademické půdě uvedl, že dobyvačné cíle Německa zahrnují mimo jiné i území Lombardie, Tridentska a Jižního Tyrolska. Německý velvyslanec v Římě von Mackensen je odvolán do Berlína ke konzultaci s říšským ministrem zahraničí von Ribbentropem; cílem obou mužů je omezit negativní dopady celého incidentu na německo-italské vztahy. Ve stejný den německá admiralita dostává hlášení německé rozvědky, podle kterého italská firma Marconi spolupracuje s Brity na opatřeních pro ochranu lodí před magnetickými minami.
Dění v Protektorátu
1) V Praze se tajně scházejí vůdčí představitelé Obrany národa, Politického ústředí a Petičního výboru „Věrni zůstaneme“. Konkrétně jsou přítomni pplk. Josef Balabán, div. gen. Hugo Vojta, Antonín Pešl, František Němec, Václav Hora a Vladimír Krajina. Hlavním tématem jejich jednání je vytvoření centrálního odbojového orgánu, který by koordinoval veškerou odbojovou činnost na území protektorátu. Tato nová organizace obdrží název Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) a v letech 1940-1941 bude provádět rozsáhlou zpravodajskou činnost. Rovněž bude udržovat pravidelné spojení s londýnskou exilovou vládou Edvarda Beneše. V roce 1941 se do ÚVODu zapojí i KSČ. Zatýkací akce Gestapa ale budou postupně ÚVOD oslabovat, zejména pak po nástupu Reinharda Heydricha do funkce říšského protektora. Poslední představitel ÚVODu (Vladimír Krajina) bude zatčen v únoru 1943.
Válka na moři
1) U norského pobřeží je námořní minou potopena britská nákladní loď Stanholme. Umírá 14 z 25 členů posádky, přeživší jsou zachráněni norskými plavidly.