Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné větší změny. Pokračuje ničivé sovětské ostřelování doprovázené intenzivní aktivitou sovětských průzkumných jednotek v sektoru Summa-Lähde.
2) Finský ozbrojený ledoborec Tarmo v noci vyráží k ostrovu Sommers (dnešní Majak) obsazenému Sověty krátce po začátku Zimní války. Úkolem lodi je zde vysadit 80 finských pěšáků a umožnit jim ostrov získat zpět. Po cestě je ale ledoborec spatřen sovětským ledoborcem Jermak, jehož posádka si Tarmo plete s pobřežní bitevní lodí Väinämöinen. Kapitán Jermaku proto velí k ústupu a rádiem povolává vzdušnou podporu. Ve 13:15 se nad oblastí objevuje osamělý sovětský bombardér Tupolev SB, který na Tarmo z malé výšky shazuje tři 100 kg bomby. Dvě pumy svůj cíl zasahují – jedna dopadá na přídi a ničí kotvy, zatímco druhá proráží palubu před můstkem a exploduje v útrobách lodi. Exploze na místě usmrcuje 38 námořníků a způsobuje silný požár. Ten je živen uskladněnou municí pro pěchotu a během chvíle ničí veškeré dřevěné části lodi od středu trupu na záď. Posádce se daří oheň zkrotit až po téměř pěti hodinách. Ačkoliv je nástavba lodi vážně poškozena, trup si jako zázrakem zachoval vodotěsnost. Loď zůstane u ostrova Sommers až do začátku února, kdy se posádce podaří zprovoznit jeden motor a pod neustálou hrozbou sovětských náletů ustoupit.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská bojová skupina Tiikeri upevňuje své pozice okolo Uomaa a menšího mottii na křižovatce silnice Kitilä-Uomaa s cestou do Siiry. Ačkoliv jsou rudoarmějci vyčerpáni krutými mrazy, bojovými ztrátami i nedostatkem zásob, stále kladou tuhý odpor. Veškeré finské pokusy o zničení motti podél silnice Kitilä-Uomaa jsou odraženy.
2) Někdy okolo tohoto dne dosahuje finská bojová skupina Kilpa břehů Ladožského jezera severně od Pitkäranty. Muži v čele s pplk. Fagernäsem zde na dalším místě přerušují silnici Pitkäranta-Kitilä a vytvářejí další motti. V něm je mezi pozicemi skupin Kilpa a Lohikäärme sevřena větší část sovětského 187. střeleckého praporu.
Zimní válka: severní úsek
1) Žádné změny.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské bombardéry Tupolev SB útočí na Kotku, Läskëlu a Nautsi.
Dění na Slovensku
1) Slovenský sněm schvaluje Branný zákon Slovenské republiky. Slovenská armáda je oficiálně označena brannou mocí a podle zákona je jejím úkolem: „…bránit celistvost státu a svobodu národa, zajistit vnitřní pořádek a bezpečnost, zvýšit pracovní pohotovost i výkonnost národa, a pěstovat ducha národní pospolitosti.“ Branná povinnost je uložena všem mužům ve věku 20-50 let, dobrovolníci se mohou do armády zapsat již ve věku 17 let. Povinná služba je stanovena jako prezenční o délce dvou let, a může mít vojenský či pracovní charakter. Předvojenský výcvik se pak vztahuje na všechny muže ve věku 17-50 let. Zákon bude později doplněn o diskriminační nařízení diskvalifikující ze služby u slovenské armády Romy (resp. občany pocházející z romských rodin, žijící kočovným životem či vyhýbající se práci) a Židy. Obě etnika měla mít možnost sloužit v tzv. osobitých vojenských jednotkách. Na konci ledna pak ministerstvo národní obrany s okamžitou platností propustí všechny příslušníky slovenské armády židovského či romského původu bez ponechání hodnosti.
Dění ve světě
1) Ve Varšavě je okupačními složkami zatčeno několik stovek náhodně vybraných lidí, mezi nimi i 255 Židů. Jedná se o pomstu za útěk Kazimierza Kotta, velitele podzemní organizace PLAN, který o tři dny dříve unikl z varšavského velitelství Gestapa. O tři dny později bude 80 zatčených odvezeno k vesnici Palmiry v Kampinoském lese, kde budou bez milosti postříleni. Mezi oběťmi je 36 Židů a Marceli Nowakowski, bývalý rektor varšavského Kostela nejsvětějšího Spasitele. Nejde o první masakr polských civilistů u Palmir – první popravy zde proběhly již v prosinci 1939, kdy němečtí vojáci v rozmezí dvou dní postříleli 140 lidí. Dalších 46 osob zde Němci popravili 14. prosince 1939. Do července 1941 pak bude u Palmir popraveno cca 1700 lidí – velkou část z nich tvoří Židé a zástupci polské inteligence.
2) V továrně na výbušniny Royal Gunpowder Factory v britském Waltham Abbey (cca 22 km od centra Londýna) dochází k trojici silných explozí. Zabito je 5 zaměstnanců, dalších 30 je zraněno. Kvůli podezření ze sabotáže se případu věnuje Scotland Yard, jeho vyšetřovatelé však nakonec jakékoliv cizí zavinění vyloučí. Skutečnou příčinou výbuchu byl zřejmě nesprávný postup při zpracování nitroglycerinu. Pro zajímavost přikládám dobovou reportáž: https://www.britishpathe.com/asset/46909/
Válka na moři
1) Vrchní velení německých ozbrojených sil OKH vydává direktivu upravující rozkazy pro německé ponorkové loďstvo. U-booty dostávají s okamžitou platností povolení bez varování útočit na jakákoliv plavidla plující podél nepřátelského pobřeží. Ponorkoví kapitáni nicméně mají vždy volit takový směr útoku, aby případná ztráta plavidla mohla být přičtena námořním minám. Povolení se rovněž nevztahuje na plavidla plující pod vlajkou SSSR, USA, Itálie a Japonska. Tento rozkaz výrazně uvolňuje německé admiralitě ruce a umožňuje jí zintenzivnit ponorkovou válku v britských a francouzských pobřežních vodách.
2) U mysu Villano je ponorkou U-44 zadržena dánská nákladní loď Canadian Reefer. Kapitán ponorky dává posádce lodi 30 minut na evakuaci, po čemž plavidlo potápí torpédy. Cca 190 km od IJmuidenu je pak ponorkou U-9 potopena švédská nákladní loď Flandria, na jejíž palubě umírá 17 z 21 členů posádky.
3) Severovýchodně od Hebrid je ponorkou U-25 potopena švédská transportní loď Pajala. Všech 35 členů posádky je zachráněno. Nedaleko Ålandu je pak námořní minou potopena německá nákladní loď August Thyssen; i zde se daří posádku zachránit.