Zimní válka: Karelská šíje
1) Dva prapory ze stavu finského 14. pěšího pluku (plk. Polttina) provádí protiútok u Summy s cílem obnovit obrannou linii. Finům se zpočátku daří a postupují o několik kilometrů, pak je ale jejich útok rozbit protiúderem sovětské 35. tankové brigády. Lehce vyzbrojení Finové nedokážou ruským tankům čelit a s vážnými ztrátami se stahují zpět k Prozatímní linii. Mezi padlými je i sám plukovník Polttina, který protiútok vedl osobně.
2) Prakticky ihned po odražení Polttinova protiútoku dopadá na Prozatímní linii dělostřelecká příprava 123. střelecké divize. Krátce poté vyráží do útoku sovětská 35. tanková brigáda. Finský 14. pěší pluk nemá čas na přeskupení se po neúspěšném protiútoku a masa ruských obrněnců jeho obranu snadno proráží. Východně od silnice do Lähde vzniká cca 100 metrů široký průlom, kterým Sověti pronikají na dohled samotné vesnice Lähde. Jejím dobytím by 123. střelecká divize získala důležitou křižovatku představující bránu do silniční sítě na Karelské šíji.
3) Generálporučík Öhquist, velitel finského II. sboru, dává 5. pěší divizi (plk. Isakson) povolení stáhnout se z Prozatímní linie, pokud se situace stane neudržitelnou. Ve snaze průlom v Prozatímní linii zacelit je pak do oblasti vysláno torzo finského 14. pěšího pluku (pplk. Lagus), které v noci doplňují narychlo sesbírané posily v podobě dvou praporů pěchoty a dvou rot domobrany z Viipuri. Za zmínku stojí, že pplk. Lagus doposud nikdy nesloužil na frontě.
3) Útvary sovětského 50. střeleckého sboru nadále zvětšují průlom u Summy, který má ve večerních hodinách šířku již téměř 6 km. Na šíji mezi jezery Muolaanjärvi a Punnusjärvi mezitím finská 11. pěší divize nadále vzdoruje 90. střelecké divizi. Té se zde daří za cenu krvavých ztrát postoupit o pár set metrů a dobýt několik obranných pozic.. Ve stejné oblasti bojuje i posílená 3. pěší brigáda )pplk. Kääriäinen), ta však během dne dostává povolení stáhnout se na severovýchod
4) U Taipale žádná změna. I nadále zde probíhají těžké boje, situace je ale stále patová.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Nově zformovaná sovětská 15. armáda se během dne snaží prolomit blokádu finského uskupení Fägernäs u Pitkäranty a dostat se k obklíčené 168. střelecké divizi. Ruský pokus je ale neúspěšný, a stejný výsledek budou mít i opakované útoky v následujících dnech.
Zimní válka: severní úsek
1) Sovětské lyžařské brigádě padlého plk. Dolina se náhlým výpadem daří obsadit vesnici Vetko ležící na šíji mezi jezery Kälkänen a Iso-Valkeainen. Přerušují tak silnici Korkea-Lehtovaara, která představuje důležitou zásobovací tepnu finského 27. pěšího pluku. Tímto útokem ale brigáda prozrazuje svou pozici a během dne se do oblasti stahují početné finské posily ze stavu 65. pěšího pluku. Ten do setmění Vetko obkličuje a následně jeho elementy zahajují útok. Rudoarmějci se stahují do budov vesnice, kde po celou noc kladou houževnatý odpor. Následují poválečné vzpomínky velitele finské 9. pěší divize plk. Siilasvua: „Poručík Saikku (1. rota 65. pěšího pluku) zahájil útok i přesto, že čelil početně silnějšímu nepříteli. Rotu uvítala kulometná palba a ruční granáty. V náš prospěch hovořil již dříve zjištěný fakt, že ruské kulomety při takto nízkých teplotách nefungovaly. Často se stávalo, že nepřátelští vojáci po selhání svých zbraní bojovali na bajonety nebo se snažili naše muže zabíjet holýma rukama.“
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské bombardéry útočí na Heinolu, Lahti, Porvoo a Viipuri. V Porvoo je zničeni nejméně 28 budov. Finské letectvo ale zůstává aktivní; peruť LeLv 24 během dne provádí 31 vzletů, nezaznamenává však žádné úspěchy. Naopak peruť LeLv 26 vyzbrojená dvojplošnými stíhačkami Gloster Gladiator a Bristol Bulldog si nad Karélií nárokuje 9 sestřelů.
Zimní válka: zázemí
1) Finský ministr zahraničí Tanner se ve Stockholmu setkává s představiteli švédské vlády a předává jim žádost o vyslání dobrovolnických jednotek po vzoru Německa během občanské války ve Španělsku. Tanner během jednání prohlašuje, že pokud Finsko tuto pomoc neobdrží, bude nuceno požádat o vojenskou podporu Spojence. Švédové i přesto žádost odmítají - důvodem jsou obavy, že otevřená podpora Finska by poskytla Německu záminku pro invazi. Pro Helsinky to znamená jediné – ze Švédska se vojenské pomoci nedočkají a Finsku tak zbývají jen poněkud vágní návrhy ze strany Spojenců.
Dění v Protektorátu
1) Ministr vnitra Josef Ježek vydává oběžník nařizující obcím udělovat trvalý pobyt Romům, na které se vztahuje zákaz kočování. Obce mají rovněž povinnost ministerstvu hlásit, jak se nově usedlí Romové chovají. Řada obcí na tento oběžník zareaguje vyháněním Romů mimo dotyčný katastr, aby jim nemusely trvalý pobyt udělit.
2) Napříč Protektorátem pokračuje zatýkání vysoce postavených členů Obrany národa. Zatčeni jsou následující:
pplk. Julian Stříbrný (vysoký důstojník ON na Kladensku, popraven v červenci 1943),
div. gen. Hugo Vojta (náčelník Zemského velitelství ON Čechy a vojenský velitel Sokola, popraven v září 1941),
plk. Josef Maxa (organizátor sítě ON na Berounsku, popraven v dubnu 1943),
maj. František Kynych (vysoký důstojník struktur ON na Královehradecku, konce války se dožije ve vězení).
Dění ve světě
1) Deník New York Times otiskuje text komuniké sovětské vlády, podle nějž Rudá armáda během 5 dní dobyla nejméně 23 finských pozic na Karelské šíji: „Operace sovětských sil na Karelské šíji probíhají úspěšně. Početné nepřátelské síly se pokusily o protiútok, byly ale s vážnými ztrátami odraženy. Díky těmto úspěchům sovětští vojáci obsadili 23 nepřátelských pevnůstek. Sovětské letectvo provádí průzkumné lety a útočí na vojenské cíle i koncentrace pozemních sil.“ Stejný deník zveřejňuje i tiskové prohlášení mluvčího finského generálního štábu. V něm se píše mimo jiné toto: „Rusové umírají po desítkách tisíc, stále ale mají více mužů než my. Proto potřebujeme pomoc. Potřebujeme více mužů, více letadel, více děl. Finsko se zatím brání, je ale zcela závislé na ochotě civilizovaných národů pomoci nám co možná nejvíce."
2) Finský velvyslanec v Londýně Gripenberg jedná s britským ministrem zahraničí lordem Halifaxem a žádá jej o další pomoc Finsku. Halifax mu neposkytuje žádnou konkrétní odpověď. Slibuje však, že záležitost přednese britské vládě k projednání.
3) Americký Senát poměrem hlasů 49 ku 27 schvaluje poskytnutí další půjčky Finsku ve výši 20 milionů USD (dnes by to bylo necelých 424 milionů). Děje se tak navzdory silnému nesouhlasu některých senátorů obávajících se zatažení USA do války v Evropě. Stále ovšem platí podmínka, že Finsko nesmí peníze z úvěru použít na nákup vojenského materiálu. Dokument ještě musí projednat Sněmovna reprezentantů.
Válka na moři
1) Západně od břehů Norska je ponorkou U-25 potopena dánská nákladní loď Chastine Maersk, celá posádka je zachráněna. Západně od Irska pak ponorka U-53 posílá ke dnu švédskou nákladní loď Norna, na jejíž palubě umírá všech 18 členů posádky.
2) U Cromeru je námořní minou potopen britský tanker British Triumph, 4 ze 47 členů posádky jsou zabiti.
3) U brazilského mysu Frio je britským těžkým křižníkem Dorsetshire dostižena německá nákladní loď Wakama. Její kapitán nařizuje evakuaci, po čemž je loď v souladu s rozkazy potopena demoličními náložemi. Všichni trosečníci jsou vyzvednuti Dorsetshirem.