Zimní válka: Karelská šíje
1) Na karelské frontě vládne klid.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Na ladožské frontě je relativní klid. Finské jednotky se připravují pro chystaný protiútok (viz vlákno z 1. ledna), zatímco sovětské jednotky zápolí s mrazem, finskými přepady a nedostatkem zásob i munice
Zimní válka: severní úsek
1) Bojová skupina Kari obnovuje tlak na sovětský opěrný bod u Sanginaha. 15. nezávislý prapor útočí přímo, zatímco 4. pěší prapor (por. Karhunen) provádí obchvat z východu. I tentokrát Sověti všechny finské útoky odrážejí, Karhunenovu praporu se nicméně daří uchytit se severně od Sanginaha a odříznout rudoarmějcům ústupovou cestu na sever.
Zimní válka: Laponsko
1) Útvary finské bojové skupiny Roininen se znovu pokouší získat zpět kótu u Moitavaary, ani tentokrát ale nejsou úspěšní. Největší překážkou jsou sovětské tanky, které rudoarmějci využívají jako pohyblivé bunkry a finská pěchota nemá dost palebné síly na jejich vyřazení.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Finské bombardéry Blenheim útočí na sovětské cíle u Uhtuy, Liinahamari a Murmansku. Současně s tím finské blenheimy poprvé od začátku války narušují vzdušný prostor nad Leningradem a shazují zde velké množství letáků. Je třeba zmínit, že finské letectvo má pouze 18 blenheimů a musí je tak šetřit jen na ty nejdůležitější úkoly.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Nad Aachenem je stíhačkami Bf 109 z řad 1./JG 77 napaden britský bombardér Blenheim z 18. perutě RAF na průzkumné misi. Německá palba stroj vážně poškozuje, pilotovi se ale daří uniknout a nouzově přistát na belgické straně hranice. Jeden člen posádky je zabit, zbylí dva jsou raněni a internováni v belgické nemocnici. Sestřel je připsán vrchnímu šikovateli Gotthardovi Goltschemu, pro kterého jde o první a zároveň poslední úspěch kariéry (padne v září 1940 nad Británií).
2) Nad Märktem se střetávají francouzské stíhačky M.S.406 z GC II/7 s formací německých Bf 109 ze stavu JGr.176. Obě strany si nárokují poškození jednoho nepřátelského letounu. Francouzský i německý pilot nouzově přistávají a jsou nezraněni, jejich letouny jsou opravitelné.
Dění ve světě
1) Americký prezident Roosevelt přednáší před Kongresem tradiční Zprávu o stavu Unie. Mimo jiné v ní hovoří o vlivu válečných událostí na životy amerických občanů: „Ve svých předchozích projevech v Kongresu jsem opakovaně upozorňoval na fakt, že vliv událostí na jiných kontinentech pocítí i běžní Američané, ať se nám to líbí nebo ne. Tento výrok už dnes není jen teoretický - jeho pravdivost nezvratně prokázala fakta minulá i současná." Roosevelt v projevu také brojí proti izolacionismu, vyslovuje se pro vyvážené zahraniční vztahy a vyzdvihuje význam národní jednoty i silné obrany. Ve světle těchto slov pak prezident žádá Kongres, aby schválil zvýšený obranný rozpočet – podle něj se tak má stát nikoliv v panice, ale na základě zdravého rozumu. Také zdůrazňuje vliv mezinárodních obchodních dohod, které podle něj zásadně přispívají světovému míru.
2) Benito Mussolini zasílá Adolfu Hitlerovi obsáhlý dopis, v němž upřesňuje zahraniční postavení Itálie a uvádí na pravou míru některé předchozí projevy italských představitelů. Německo-sovětské přátelství má podle něj neblahé dopady na situaci ve Španělsku, které z obav ze šíření bolševismu sbližuje s Británií a Francií. S těmito zeměmi má Itálie podle Duceho korektní, avšak chladné vztahy. Mussolini také přiznává, že vztahy se Sověty jsou špatné - zde prohlašuje, že Itálie stojí na straně Finska, avšak od začátku války mu neposlala žádný materiál. Ohledně války v Evropě pak Duce Hitlera varuje, že Spojené státy nenechají evropské demokracie padnout a britské impérium bude údery zvenčí pouze posíleno. V závěru svého dopisu vyjadřuje Mussolini názor, že úkolem Německa je bránit prostor Evropy před Asií a jeho životní prostor se tím pádem nachází na východě.
Válka na moři
1) Severně od pobřeží Skotska je ponorkou U-58 torpédována švédská nákladní loď Svartön, která se oddělila od konvoje HN 6. Z posádky 31 mužů je jich 20 zabito. U Stolpmünde je pak ledem rozdrcena německá minolovka R-5.