Zimní válka: Karelská šíje
Zdroj mapy: https://www.subsim.com/radioroom/showthread.php?t=216995
1) Sovětské jednotky útočí na linii Nurmijärvi-Kivenappa-Liikola a daří se jim obsadit Raivolu (dnešní Roščino). V úseku finského II. armádního sboru probíhá velký obrněný útok, kdy se zhruba stovce ruských tanků daří prorazit provizorní obrannou linii u Uusikirkka. Druhý obrněný klín pak směřuje na Pamppalu. Finský II. armádní sbor na tyto průlomy reaguje spořádaným stažením všech svých sil, které ve večerních hodinách obsazují linii Sortavala-Ylisjärvi-Kaukjärvi-Vuotjärvi-Kirrkojärvi-Punnusjärvi-Raakolanjärvi-Pasuri. U Oravaniemi již nová linie navazuje na opevnění Mannerheimovy linie. K té se stahují i bojové skupiny Rautu a Lipola hájící východní část Karelské šíje.
2) Sovětská bojová skupina komkora Grendahla se pomalu blíží k Taipale. Obraně tohoto úseku velí plukovník Kauppila v čele 10. pěší divize, jejíž dělostřelci v přípravách na sovětský útok předzaměřují celý jižní břeh řeky Vuoksi.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) V reakci na neúspěšný protiútok u Suojärvi je velitel IV. armádního sboru genmaj. Heiskanen s okamžitou platností odvolán. Jeho nástupcem je jmenován generálmajor Hägglund. Ten sbor přebírá v situaci, kdy téměř všechny útvary sboru neuspořádaně ustupují k říčce Kollaa. Ta je široká sotva 2 metry a nenachází se zde žádné připravené pozice. Když se ale Hägglund na poradě důstojníků ptá, zda dokážou řeku udržet, dostává se mu odhodlané odpovědi od poručíka Aarneho Juutilainena, velitele 6. roty 34. pěšího pluku: „Kollaa se udrží, dokud nedostaneme rozkaz k ústupu!“ První část věty (ve finštině "Kollaa kestaa!") později ve Finsku zlidoví jako symbol odhodlání a neústupnosti.
2) Finská 13. pěší divize (plk. Hannuksela) pokračuje v ústupu ke Kitilä. Ve vesnici Uomaa se její elementy zakopávají a pokládají miny; cílem je zde zadržet postup sovětské 18. střelecké divize a poskytnout tak jádru divize čas na ústup.
Zimní válka: severní úsek
1) Elementy dvou ze tří pluků sovětské 163. střelecké divize (kombrig Zelencov) dosahují vesnice Palovaara ležící zhruba na půli cesty k Suomussalmi. Ve stejné době Zelencov vysílá část 759. střeleckého pluku k Raate s úmyslem sevřít Suomussalmi do kleští ze severu a jihu. Zbytek 759. střeleckého pluku mezitím stále vyčkává u řeky Puraksenjoki na přísun dělostřelectva. Sověti stále nezaregistrovali, že finské pozice na západním břehu řeky jsou již dávno opuštěné.
Zimní válka: Laponsko
1) Finský 17. samostatný pěší prapor pokračuje v ústupu k Salle se sovětskou 122. střeleckou divizí v patách.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Nepříznivé počasí během dne takřka uzemňuje veškerá sovětská letadla. Finské letectvo této pauzy využívá k zahájení přesunu svých perutí na malá polní letiště napříč celou zemí. Tato letiště se často nachází na zamrzlých hladinách jezer, většina sestává toliko z odhrabané ranveje a polních stanů.
Zimní válka: zázemí
1) Švédský velvyslanec v Moskvě předává sovětskému ministru zahraničí Molotovovi finskou žádost o obnovení jednání. Molotov žádost odmítá s odůvodněním, že Moskva již vládu v Helsinkách neuznává jako legitimního zástupce finského lidu. Tím je podle Molotova výhradně vláda Finské demokratické republiky v čele s Ottou Kuusinenem.
2) V reakci na sovětské nálety probíhá v Helsinkách hromadná evakuace civilistů. Do konce dne již ve městě zůstává jen cca 50 000 obyvatel. Finské síly mezitím zahajují opevňovací práce na souostroví Ålandy, jejichž obranu posílily i pobřežní bitevní lodě Ilmarinen a Väinämöinen. Ty během dne hlídkují v sektoru mezi souostrovím a Turku.
Dění v Protektorátu
1) V Moravské Ostravě spouští Gestapo rozsáhlou zatýkací akci namířenou proti ilegálním strukturám KSČ na Ostravsku. Akce bude pokračovat až do února 1940 a v poutech během ní skončí na 200 osob.
2) Na pražském Karlíně dochází k předčasné explozi podomácku vyrobené bomby, kterou sestavuje člen fašistického hnutí Vlajka František Kašpar. Ten je také jedinou obětí. Bomba měla být podle všeho použita proti Židům.
3) V Přerově je Gestapem zatčen kapitán Evžen Vašíček zastávající funkci okresního velitele Obrany národa.
Dění na Slovensku
1) V Berlíně začíná čtyřdenní zasedání slovensko-německých vládních výborů. Hlavním tématem je tvorba systému bezhotovostního účtování výměny zboží a vzájemného platebního styku prostřednictvím clearingových účtů. Výstupem zasedání tak bude mimo jiné vytvoření specializovaných účtů:
Předběžný účet pro platby za činnost německé vojenské mise a dalších jednotek Wehrmachtu na Slovensko; zřizovatelem je Německá zúčtovací pokladna (Verrechnungskasse),
Speciální zbožový účet pro platby německých dodávek investičního charakteru objednané slovenskými státními institucemi; účet je veden u Slovenské národní banky,
Mimořádný účet pro platby za mimořádné dodávky německého zboží; účet je veden u německé Dresdner Bank
Zasedání rovněž stanoví podmínky platebního styku, dohodne úhradu škod způsobených německými vojsky na slovenských železnicích během polského tažení, a do finální fáze posune jednání o vysílání slovenských dělníků na práce v Německu.
Dění ve světě
1) Sovětský ministr zahraničí Molotov zasílá odpověď na oficiální pozvánku k zasedání Společnosti národů, které je naplánováno na 9. prosince. Podle Molotova je zasedání zbytečné, neboť Sovětský svaz není s Finskem ve válečném stavu a udržuje přátelské vztahy s Finskou demokratickou republikou. Vláda v Helsinkách je v dokumentu označována za „bývalou vládu, která rezignovala na svou funkci“. Pokud podle Molotova k zasedání Společnosti národů přeci jen dojde, Sovětský svaz se jej nezúčastní.
2) Molotov se schází s velvyslancem Německa Schulenburgem a sděluje mu, že Sovětský svaz není s Finskem ve válce. Rovněž mu také opakuje stejné sdělení, které předal vyslanci Švédska, tj. že Sověti za jediného legitimního zástupce Finska považují Kuusinenovu vládu v Terijoki. Stejnou odpověď prý Sovětský svaz poskytne i na zasedání Společnosti národů. Důležitým tématem jednání je i Schulenburgova žádost o asistenci při získávání spolehlivých informací o počasí v blízkosti britského pobřeží. Molotov nabízí vyslání sovětského meteorologického plavidla, které zaujme pozici cca 300 námořních mil západně od Británie a bude pravidelně vysílat na sjednané rádiové frekvenci.
Válka na moři
1) Finské ponorky Vetehinen, Iku-Turso a Saukko vyrážejí na moře ve snaze narušit sovětské námořní operace v Baltském moři a Finském zálivu. Kvůli nepříznivému počasí a technickým problémům ale do svého návratu 9. prosince nezaznamenají žádný úspěch.
2) V zálivu Loch Ewe je německou magnetickou minou poškozena britská bitevní loď Nelson. Exploze vyráží do trupu před dělovou věží „A“ otvor o velikosti 3×2 metry, zaplaven je torpédový úsek a několik okolních oddílů. Loď se o několik stupňů naklání na stranu a její příď mírně poklesá. Zraněno je 74 členů posádky, Nelson ale zůstává plně mobilní a bojeschopný. Loď se následně stáčí k Portsmouthu, kde ji čekají dlouhé opravy. Do akce se vrátí teprve až v srpnu 1940.
3) U norského Stavangeru se britské ponorce Salmon daří překvapit německou ponorku U-36 plující na hladině. Britský člun vypouští jedno torpédo, po jehož zásahu je U-36 zcela zničena, všech 40 členů posádky umírá. Od začátku války jde o první ponorku zničenou jinou ponorkou.
4) Cca 240 km od Aberdeenu je ponorkou U-31 potopena norská nákladní loď Gimle, zabiti jsou 3 námořníci. Stejná ponorka jen o několik hodin později posílá ke dnu druhou norskou nákladní loď Primula, na jejíž palubě umírá 8 členů posádky.
5) Jihovýchodně od Flamborough Head je námořní minou potopena britská nákladní loď Horsted. U pobřeží Dánska se stává námořní mina osudnou i německému stíhači ponorek UJ-117 Gustav Körner, z jehož sedmičlenné posádky se zachraňují jen dva muži.