Zimní válka: Karelská šíje
Zdroj mapy: https://www.subsim.com/radioroom/showthread.php?t=216995
1) Finské jednotky pokračují v ústupu k Mannerheimově linii. Finský II. armádní sbor drží na západní straně Karelské šíje linii Rieskjärvi-Suulajärvi-Jaarila-Valkiamatka-západní břeh jezera Valkijärvi. Na východní straně šíje se pak úkolové uskupení Rautu stahuje na severní břeh řeky Vuoksi a vysílá dva své prapory na linii Pitkäjärvi-Nurmijärvi-Vuoksi. Situace na frontě je nicméně nečekaně klidná; pomalu postupující sovětské jednotky neprovádějí žádné větší akce a omezují se jen na průzkumnou činnost. Výjimkou je pouze lokální útok na Neusaari na východním okraji Mannerheimovy linie, který je odražen finským dělostřelectvem.
2) Kvůli nečekaně nízké rychlosti postupu (a přesto, že Rudá armáda doposud nenarazila na vážnější odpor) přistupuje štáb sovětské 7. armády ke změnám priorit. Jelikož na východě Karelské šíje byl postup o něco rychlejší, je zde zformována bojová skupina čítající 4 střelecké divize a 1 obrněnou brigádu. Do jejího čela je jmenován komkor Vladimir Grendahl, jehož úkolem je prolomit Mannerheimovu linii na jejím východním konci u Taipale. Dobytí Viipuri je pak ponecháno na bedrech dvou střeleckých sborů postupujících po obou stranách hlavní železniční tratě.
3) Sovětská námořní pěchota pokračuje v obsazování ostrovů ve Finském zálivu, jejichž odstoupení Moskva původně požadovala. Do setmění Sověti bez boje ovládají ostrovy Hogland, Seiskari, Lavansaari, Tytarsaari, Suursaari a Suur-Tytärsaari.-
4) Sovětské dělové čluny operující na Ladožském jezeře během dne ostřelují finské pozice u Taipale. Dělový člun Oranienbaum během akce najíždí na mělčinu a je znehybněn. Minolovky M-31, M-37 a 211 se jej snaží vyprostit, na mělčině ale končí i ony samy a nakonec musí být opuštěny.
Zimní válka: Ladožská Karélie
Zdroj mapy: https://www.subsim.com/radioroom/showthread.php?t=216995
1) Finská 12. pěší divize (plk. Tiainen) zahajuje protiútok u Suojärvi s cílem získat vesnici zpět. Pod soustředěnou palbou sovětských tanků se ale útok prakticky ihned rozpadá. Mezi finskými vojáky se šíří panika, mnozí z nich ze strachu před obrněnci zahazují zbraně a utíkají z bojiště. Plukovník Tiainen tak nemá jinou možnost než útok přerušit a stáhnout své síly dále na západ k řece Kollaa. Následuje citace z deníku Erkki Palolampiho, který se neúspěšného protiútoku zúčastnil: „Muži začínají utíkat bez rozkazů a proklínají své důstojníky. Šíří se panika, strach svírá jednu rotu za druhou. Všichni mají pouze jeden cíl – uniknout těm strašlivým tankům. Jeden mladík se pokouší naskočit na naše saně a křičí: „Finové nemají proti Rusákům šanci! Tanky prorazily skrz a vojáci jsou rozprášeni! Tanky nás všechny zabijí!“. Ještě několik dní poté okolo Loimoly bloudili vyděšení pěšáci hledající své jednotky."
2) Finská 13. pěší divize (plk. Hannuksela) pokračuje v ústupu ke Kitilä. Ve snaze ruský postup zdržet se vojáci divize zakopávají u Uuomaa, kde je připraveno lehké polní opevnění.
Zimní válka: severní úsek
1) Elementy sovětského 596. střeleckého pluku obnovují postup u Alakurtti a po několika hodinách obránce z vesnice vytlačují. Bránící finský 22. pohraniční pluk se stahuje na západ k Salle. Ve finských zákopech Sověti objevují 10 padlých Finů, další 3 končí v zajetí. 596. střelecký pluk pak při dobývání vesnice a okolí ztratil 113 mužů, z toho 24 mrtvých. Zbytek 122. střelecká divize poté pokračuje v pomalém postupu na západ k Salle.
2) Elementy sovětského 759. střeleckého pluku provádí u Puraksenjoki obchvatný manévr s cílem obklíčit a zničit bránící 15. nezávislý pěší prapor . Obránci jsou již téměř bez munice a čelí velké přesile, po setmění proto dostávají rozkaz se stáhnout. Sověti si však jejich ústupu nepovšimnuli a jádro sovětského pluku tak nečinně vyčkává na přísun dělostřelectva.
Zimní válka: zázemí
1) Nově jmenovaný finský kabinet zasílá na sovětský konzulát ve Stockholmu oficiální žádost o obnovu jednání. Finská vláda tuto žádost oficiálně zdůvodňuje snahou dosáhnout uspokojivého řešení územního sporu diplomatickou cestou tak, aby nedošlo k narušení nezávislosti a důležitých zájmů Finska.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) 24 britských bombardérů Wellington ze stavu tří perutí RAF (38., 115. a 147.) útočí na německé lodě kotvící u Heligolandu. Ačkoliv si Britové nárokují zásah jednoho křižníku, ve skutečnosti k žádným škodám nedošlo. Ustupující wellingtony jsou napadeny německými stíhačkami Bf 109, daří se jim ale uniknout beze ztrát. Britští palubní střelci si nárokují poškození jedné stíhačky. Jedna z bomb rovněž dopadla na samotný ostrov Heligoland; jde o vůbec první britskou pumu, která od začátku války zasáhla německé území.
Dění ve světě
1) Finská vláda zasílá Společnosti národů oficiální žádost o zahájení arbitráže kvůli sovětské invazi. Finové žádají, aby Společnost neprodleně přistoupila k nezbytným opatřením a sovětskou agresi ukončila. Ještě ten den je naplánováno mimořádné zasedání Společnosti, které má proběhnout už 9. prosince. Pro pořádek dodávám, že členem Společnosti národů je i Sovětský svaz.
2) Finský premiér Rysto Ryti pronáší rozhlasový projev určený pro publikum ve Spojených státech. V něm rekapituluje neúspěšná jednání se Sověty a zdůrazňuje, že sovětské požadavky ohrožovaly finskou nezávislost a územní celistvost. Sovětský svaz podle něj svou agresí porušil veškeré dohody s Finskem a zaútočil na národ, který pro něj nepředstavuje žádnou hrozbu. Podle Rytiho se Finsku doposud nedostalo žádné nabídky pomoci a Finsko samo o žádnou pomoc nežádalo. Sílící sympatie k finskému boji dle jeho slov znamenají naději na přežití finského národa i jeho kultury. Pokud ale podle něj Finsko přeci jen padne, bude to pouze kvůli nedostatečné solidaritě okolního světa a nedostatečnému odhodlání mocností bránit slabší před agresí silnějších. V závěru projevu pak Zimní válku označuje za varování pro neutrální státy.
3) Japonská 21. pěší brigáda obsazuje soutěsku Kunlun severovýchodně od Nan-ningu. Otevírají si tak cestu na Čchung-čching, tj. válečné sídlo čínské vlády. Zástupce náčelníka čínského generálního štábu gen. Paj Čchung-si, proto Čankajška žádá o svolení k protiútoku.
Válka na moři
1) V Jižním Atlantiku je německým křižníkem Admiral Graf Spee zadržena britská nákladní loď Tairoa. Její posádka i přes německá varování opakovaně vysílá volání o pomoc a přestává až poté, co německý křižník pálí dvojici varovných salv. Němci se následně naloďují, zabavují zásoby a společně s posádkou opouští palubu. Loď je následně křižníkem potopena, po čemž Admiral Graf Spee nabírá kurz k bodu setkání s tankerem Altmark.
2) U Happisburgu dochází ke kolizi mezi britskými nákladními loděmi Accrington a Hamsterley. Druhá jmenovaná se potápí, jeden člen posádky umírá. Cca 130 km od Halifaxu jde mezitím ke dnu i britská nákladní loď Manchester Regiment, která se srazila s dopravní lodí Oropesa.
3) Cca 250 km východně od Edinburghu je německou ponorkou U-31 potopena dánská nákladní loď Ove Toft, umírá 6 členů posádky. Ponorka U-56 pak v zálivu Firth of Tay posílá ke dnu švédskou nákladní loď Rudolf, zabito je 9 námořníků.
4) U Harwiche je lehkou pumou z britského letounu omylem zasažena britská ponorka Snapper, která se vrací z hlídkové plavby v Severním moři. Protiponorková bomba o hmotnosti 100 lb (45 kg) zasahuje velitelskou věž ponorky, jedinou škodou ale jsou rozbitá navigační světla. Jde o výmluvný důkaz o (ne)účinnosti tohoto typu zbraně.