Zimní válka: Karelská šíje
1) Na frontě žádné změny
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Žádné změny.
Zimní válka: severní úsek
1) V poledne je sovětský opěrný bod u Sanginaha opět cílem útoku finského 4. pěšího praporu. Současně s tím obnovuje nápor i bojová skupina Kari. Tentokrát muži por. Karhunena postupují ze dvou směrů a ve spolupráci se skupinou Kari se jim daří sevřít Sověty do kleští. Zakopaní rudoarmějci kladou houževnatý odpor a finští vojáci musí čistit kulometná hnízda a okopy jeden po druhém. Poslední hnízda odporu jsou zničena až po několika hodinách; za cenu 14 padlých a 28 raněných dokázali Finové zlikvidovat na 260 sovětských vojáků a dalších 40 zajmout. Zároveň finští vojáci získávají předmostí jižně od silnice do Raate.
2) V podvečer čelí Finové u Sanginaha protiútoku 146. střeleckého pluku podporovanému několika tanky. Finský 15. nezávislý prapor však postup Rusů zastavuje a obrací je na ústup.
3) Velitel finské 9. pěší divize plk. Siilasvuo vydává rozkaz obklíčit a zničit všechny sovětské jednotky mezi Haukilou a jezerem Kokkojärvi. Finský 65. pěší pluk (pplk. Mandelin) mezitím zaujímá pozice mezi jezery Kuivasjärvi a Kuomajärvi, kde střídá jednotky 27. pěšího pluku (pplk. Mäkiniemi). Ten se tak může naplno soustředit na útoky proti 25. střeleckému pluku, který je roztažen podél silnice v úseku Haukila-Tyynelä. Současně s tím se 64. pěší pluk přesouvá k Ala-Vuokki s cílem udeřit z jihu na Likoharju a definitivně tak Rusy připravit o ústupovou cestu k Raate. Jedna z finských pěších rot taktéž dostává rozkaz pokračovat dále k Vängäkylä, pak se stočit na sever a pokračovat k samotnému Raate.
3) Sovětský 146. střelecký pluk se musí po ztrátě Sanginaha stáhnout ke Kotirantě. V prostoru Haukila-Kotiranta se tak začíná formovat velká kapsa, v níž jsou sevřeny dva kompletní střelecké pluky (146. a 25.). Oběma útvarům rychle dochází střelivo i zásoby, kritický je zejména nedostatek jídla a píce pro tažné koně. Jedinou pomoc zvenčí představují tři pytle lodních sucharů, které nad oblastí během dne shazuje sovětský průzkumný letoun.
4) Kapitán Pastuchov, velitel jednoho z praporů 146. střeleckého pluku, zasílá hlášení štábu 44. střelecké. Pastuchov v něm varuje, že vojáci praporu nejsou bojeschopní kvůli nedostatku jídla a munici. Velitel divize kombrig Vinogradov pak o situaci informuje velitele 9. armády komandarma Čujkova, který hlášení přeposílá Stavce. Zároveň připojuje žádost o povolení stáhnout 44. střeleckou divizi na východ k jezeru Kokkojärvi.
Zimní válka: Laponsko
1) V tomto úseku nejsou žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské letectvo provádí nálety na Hanko, Raumu a Turku. Bombardéry útočí i na důležitou železniční trať spojující Helsinki s norským Narvikem.
Zimní válka: zázemí
1) Finský ministr zahraničí Väinö Tanner si předvolává německého velvyslance Wiperta von Blüchera a ptá se jej, zda by bylo Německo ochotno zprostředkovat jednání se Sovětským svazem. Von Blücher odpovídá záporně a naznačuje, že pokud Finsko přijme pomoc od Británie a Francie, mohlo by Německo vstoupit do války na straně Sovětů.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Při cvičném souboji nad Randesackerem dochází ke kolizi mezi dvěma těžkými stíhačkami Messerschmitt Bf 110 ze stavu 13.(Z)/LG 1. Oba letouny jsou zničeny, z celkem čtyř německých letců se zachraňuje jen jeden.
Dění ve světě
1) Švédská vláda zasílá do Londýna tajnou depeši, podle níž je Švédsko ochotno pomoci Finsku veškerými dostupnými prostředky. Podle dokumentu již švédská vláda poskytla Finům velké množství materiální i finanční pomoci a je ochotna zajistit transport materiálu i z jiných zemí. Pokud ale Spojenci o tuto pomoc požádají, musí být materiál zasílán způsoben umožňujícím Švédsku popřít aktivní účast na pomoci. Důvodem jsou obavy, že veřejné přiznání podpory Finsku by narušilo švédskou neutralitu a vystavilo zemi riziku konfliktu se Sovětským svazem. Z toho důvodu švédská vláda navrhuje, aby byl převážený materiál oficiálně označován jako zboží nakoupené Finskem v zahraničí. Veškerý nezbytný personál by pak byl prezentován jako dobrovolníci cestující do Finska na vlastní pěst.
2) Lord Lothian, britský velvyslanec v USA, pronáší v Chicagu projev o názoru Británie na průběh války. Podle něj Spojenci bojují proti nacistické a komunistické agresi, a po vítězném konci války by se měla Evropa federalizovat. Lothian dle svých slov věří, že Spojenci odrazí všechny německé útoky a nacistický režim brzy poté padne. S posluchači poté sdílí svou vizi mírové budoucnosti, v níž dojde k obnově nezávislého Polska a vznikne nová Společnost národů, která se vyhne chybám Versailleské mírové dohody.
3) Polská exilová vláda podepisuje v Paříži dohodu o obnovení polské armády v rámci francouzských ozbrojených sil. Exilové síly mají čítat čtyři pěší divize, jednu obrněnou brigádu, jednou motorizovanou brigádu a Samostatnou brigádu podhalaňských střelců. Jejich příslušníci budou podřízeni francouzskému generálnímu štábu, přímým velitelem ale bude generál Sikorski coby vrchní velitel polských ozbrojených sil.
4) Z Maďarska vyráží kontingent 200 dobrovolníků směřujících do Finska. Současně s tím probíhají přípravy na zahájení výcviku dobrovolnického praporu. Maďarská vláda je Finsku velmi příznivě nakloněna, byť svou podporu musí z politických důvodů tajit. Do konce Zimní války Maďarsko přispěje výzbrojí a výbavou v celkové hodnotě téměř 1 milion pengö.
5) Dobrovolníci směřují do Finska i ze severských států. Z Osla vyráží kontingent 150 mužů, zatímco ve skupině dobrovolníků vyrážející ze Stockholmu je i několik slavných sportovců – maratonec Thure Enochsson, bývalý šampion v těžké váze Bertil Molander, mistr Evropy v plavání Björn Borg či úspěšný lyžař Svend Utterström.
6) Říšský maršál a velitel Luftwaffe Hermann Göring se k tomuto dni ujímá vedení německé válečné ekonomiky. Společně s tímto rozhodnutím vzniká řídící komise zodpovědná za koordinaci a správu německého válečného úsilí. Mezi jejími členy jsou zástupci různých říšských ministerstev, zástupce Hitlerova tajemníka Rudolfa Hesse, představitelé Říšské banky a další zástupci různých německých úřadů.
Dění v Protektorátu
1) Od tohoto dne začíná brněnské Gestapo využívat bývalé Kounicovy koleje jako vězení. Do dubna 1945 tudy projde na 35 000 osob.
Válka na moři
1) V Baltském moři je německým křižníkem Karlsruhe zadržena švédská nákladní loď Konung Oscar. Abordážní komando na palubě nachází 41 polských uprchlíků, po čemž je loď odkloněna do nejbližšího německého přístavu.