Zimní válka: Karelská šíje
1) Mezi Summou a močálem Munasuo pokračují poziční boje. Vážně oslabené sovětské útvary zde čelí lokálním protiútokům elementů finské 5. pěší divize, která se snaží Sověty vytlačit zpět za obrannou linii. Finové mají na své straně vyšší morálku a lepší stav svých sil, výrazně je ale omezuje nedostatek těžkých zbraní. V zákopových bojích je pak citelný akutní nedostatek ručních granátů. Obzvláště těžké boje zuří v okolí bunkru Poppius, kde Finům čelí notně prořídlý 255. střelecký pluk.
2) Podle sovětských plánů měla válka nejpozději v tento den skončit finskou kapitulací. Realita je samozřejmě zcela odlišná - Rudá armáda i přes velmi vysoké ztráty doposud ani neprolomila Mannerheimovu linii a na ostatních úsecích fronty musely vyčerpané sovětské jednotky přejít do defenzivy.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) U Kitilä je během dne relativní klid. Finské jednotky pokračují v agresivní průzkumné činnosti, zatímco dvě sovětské střelecké divize drží pozice a vyčkávají na příchod posil. Nic významnějšího se během dne neděje ani na řece Kollaa, kde se obě strany omezují jen na hlídkovou činnost a občasnou lokální přestřelku mezi patrolami. Finský odstřelovač Simo Häyhä si jen tento den připisuje nejméně 25 zabitých rudoarmějců; jde o jeho doposud nejúspěšnější den od začátku války. V této chvíli má Häyhä na kontě již téměř 140 zásahů a jeho schopností si všímají spolubojovníci i nepřátelé. Finská propaganda pak snipera začíná velebit jako symbol. Právě někdy v této době se poprvé objevuje dnes již legendární přezdívka "Bílá smrt".
2) Jednotky bojové skupiny Talvela obnovují nápor na Ägläjärvi. Severně od vesnice probíhá klamný útok, zatímco hlavní úder směřuje podél silnice Kivisalmi-Ägläjärvi. Dobře zakopané sovětské pěchotě se daří první nápor zastavit, pak ale obránce Ägläjärvi zastihuje rozkaz štábu 8. armády stáhnout všechny útvary k Aittojoki ležícímu zhruba 15 km východně. Komandarma Šterna, velitele 8. armády, k tomuto kroku vede špatný stav pěších útvarů a hrozba obklíčení mobilnějšími finskými jednotkami. Na svých pozicích mají zůstat pouze jednotky hájící samotné Ägläjärvi, které mají krýt ústup svých kolegů. Během dne se odpoutávají první sovětské prapory, ihned je však začínají pronásledovat jednotky finských lyžařů.
3) Generálmajor Talvela zasílá na štáb maršála Mannerheima hlášení o vývoji bojů u Ägläjärvi. Jeho text zde: „Navzdory nekonečným a náročným bojům, a z něj plynoucí velké zátěže mužstva, jsme převzali iniciativu a vyvinuli si tak silného ducha, že jsme nakonec úspěšně postoupili vpřed. Našich sedm vyčerpaných praporů a čtyři dělostřelecké baterie nyní čelí celému sovětskému 1. střeleckému sboru. Není známo, jak se s ním vypořádáme. Je ale nezbytně nutné co nejdříve dosáhnout výhodné obranné linie, zakopat se a následně přejít do obrany, aby si mohlo mužstvo odpočinout. Velkou otázkou zůstává, co uděláme se 155. střeleckou divizí u Ilomantsi. Zatím nám zde pomáhá mrazivé počasí a hluboký sníh.“
Zimní válka: severní úsek
1) U Suomussalmi nejsou žádné změny.
Zimní válka: Laponsko
1) Finské patroly navazují kontakt s vážně oslabeným sovětským 273. horským střeleckým plukem, který se stahuje od Pelkosseniemi směrem k Salle. Ustupující Sověti během dne procházejí přes Savukoski a do setmění dosahují vesnice Saija. Velitel pluku major Kolomjec zde předává zodpovědnost za frontu čerstvé 88. střelecké divizi, která do oblasti dorazila krátce předtím. Právě u Saiji se linie v dané oblasti ustálí až do konce války; zatímco Sověti budou držet pozice v očekávání rozkazu k obnovení postupu před (nikdy nepřijde), finští vojáci se omezí na diverzní nájezdy a hlídkovou činnost.
2) Současně s tím vydává velitel sovětské 9. armády komkor Duhanov rozkaz 122. střelecké divizi zakopat se na současných pozicích a vyčkat na další instrukce.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské letectvo pokračuje v náletech na finská města. Tentokrát jsou cílem Hanko, Lahti, Riihinmäki, Tampere a Turku. Několik bomb dopadá i na Helsinky, způsobené škody jsou naštěstí minimální.
Zimní válka: zázemí
1) V Sovětském svazu probíhají oslavy 60. narozenin Josifa Stalina (byť jeho skutečné narozeniny byly již o tři dny dříve). Domácí tisk na sovětského vůdce pěje oslavné ódy, které doprovází blahopřání od předních sovětských politiků. Kromě ministra zahraničí Molotova blahopřejí i Vorošilov, Kaganovič, Dimitrov a další. Vorošilov se nechává slyšet, že: „…vojáci Leningradského vojenského okruhu dále brání Leningrad a se Stalinovým jménem na rtech osvobozovují finský lid od jeho utlačovatelů.“ Světový tisk si nicméně všímá, že zcela chybí zdravice od Andreje Ždanova – vůdce leningradské KSS a hlavního strůjce invaze do Finska.
2) Do Finska přijíždějí první švédští dobrovolníci; do konce války jich do země přicestuje necelých 9000. Stockholm svému sousedovi posílá i štědrou materiální pomoc – do konce války Švédové pošlou mimo jiné 135 000 pušek, 330 děl a velké množství střeliva.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Nad Breisachem dochází k souboji mezi francouzskými stíhačkami M.S.406 z řad GC II/7 a německými letouny Bf 109 ze stavu 1./JG 54 a 2./JG 54. Němci sestřelují dva morany, sami ztrácejí jeden letoun. Další tři Bf 109 jsou poškozeny, bezpečně se ale vracejí na základnu.
2) Západně od Verdunu je britskými stíhačkami z řad 73. perutě RAF omylem sestřelen francouzský průzkumný letoun Potez 637 ze stavu GR II/33. Dva členové posádky jsou zabiti, třetí se s vážnými popáleninami zachraňuje na padáku.
3) 24 britských bombardérů Hampden ze stavu 44. a 49. perutě RAF vzlétá k útoku na německý křižník Deutschland, který se podle hlášení pohybuje u břehů Norska. Jejich hledání je ale marné a letouny se obracejí k domovu. Jižně od Dunbaru je ale formace napadena stíhačkami Spitfire z řad 602. perutě RAF, jejichž piloti hampdeny chybně identifikují a útočí. Dva bombardéry jsou sestřeleny, jeden z letounů pak dopadá na kostel v Togsten Terrace. Umírají dva letci, v troskách kostela je pak zabit jeden civilista.
Dění ve světě
1) Blahopřání Stalinovi k narozeninám přichází i z celého světa. Čínský komunistický tisk vydává článek z pera Mao Ce-tunga (toho času tajemníka Komunistické strany Číny), který vyzdvihuje Stalinovy zásluhy a vysoce oceňuje pomoc SSSR v boji Číny proti Japonsku. Blahopřání zasílají Adolf Hitler a říšský ministr zahraničí von Ribbentrop, nechybí ani gratulace od Jozefa Tisa či prezidenta Finské demokratické republiky Otto Kuusinena. Stalin ve veřejném prohlášení děkuje všem gratulantům a ujišťuje národ i celý svět, že je připraven i nadále vynakládat veškerou svou energii pro dobro světového komunismu a revoluce.
2) Sovětský velvyslanec v Británii Ivan Majskij si zapisuje do deníku názory na postoj Británie k Sovětskému svazu. Podle něj již vlna kritiky SSSR vyvolaná invazí do Finska poněkud polevila. Viz výňatek z deníku: „Pevná a rozhodná pozice sovětské vlády konečně přesvědčila vládu britskou, že finská otázka je víceméně vyřešena, a to nezávisle na tom, kolik hluku Mannerheim a spol. nadělají. Jaký má pro Británii smysl zbytečně mávat pěstmi, když nejsou schopni Finsko „zachránit“ a pouze by si tak zhoršili vztahy se SSSR? Samozřejmě pošlou Finsku zbraně, letadla a další materiál (byť v nevelkém množství), ale pravděpodobně nebudou chtít záležitost nijak více otevírat.“
3) Finský premiér Rysto Ryti v rozhovoru pro zahraniční média opět žádá svět o zahraniční pomoc v boji proti Sovětům: „Finsko musí brzy obdržet pomoc v podobě mužů a materiálu. Doufáme, že se nám v souladu s úmluvou Společnosti národů dostane veškeré pomoci, která oběti agresora náleží. Kromě diplomatické podpory potřebujeme zbraně, munici a pomocné síly. Mohu vás ujistit, že tyto prostředky budou použity výhradně pro obranné účely. Chceme pouze to, co válka přerušila – život v míru.“
Dění v Protektorátu
1) Protektorátní vláda vydává nařízení, kterým oficiálně rozpouští bývalou čs. brannou moc.
2) V Brně je Gestapem zatčen Robert Růžička, vysoký důstojník jihomoravské ON. Po věznění v různých věznicích nakonec v roce 1942 zemře v Osvětimi. Ve stejný den je zatčen Dezider Riechenthal, významný člen Obrany národa ve Vsetíně (bude popraven v dubnu 1943). V Praze se pak gestapáci snaží zatknout i plukovníka Tomáše Berku – rovněž vysokého důstojníka ON a organizátora ilegálních odchodů do zahraničí. Berkovi se však daří zatčení uniknout a později přejde do ilegality. Na činnosti Obrany národa se bude podílet i nadále, dokonce později odmítne nabídku Václava Morávka na odchod za hranice. Zatčen bude v červenci 1942, poprava jej čeká o rok později.
Dění na Slovensku
1) Na jednání slovenské vlády je předložena osnova vládního nařízení o povinném organizování zaměstnanců. Toto nařízení předpokládá povinné členství všech zaměstnanců ve vládních odborových organizacích, což představuje jednu z fází příprav na stavovské uspořádání dle ústavy Slovenské republiky. Vládní odbory jsou sdruženy pod Sdružení křesťanských odborových organizací coby jedinou povolenou odborovou centrálu.
2) Z rozhodnutí slovenské vlády je Hlinkova garda oficiálně prohlášena za polovojenskou organizaci. Toto nařízení je reakcí na stížnosti obyvatelstva poté, co nařízení ze září 1939 zavedlo povinné členství všech mužů ve věku 16-60 let.
Válka na moři
1) V zálivu Firth of Forth je námořní minou potopen britský pokladač sítí Bayonet, umírají 3 námořnici. U Aberdeenu posílá mina ke dnu švédskou nákladní loď Carl Henckel (10 mrtvých), zatímco u břehů Belgie je minou vážně poškozena italská nákladní loď Comitas. Posádka je zachráněna, loď se ale později potopí.
2) U ostrova May je ponorkou U-21 potopena švédská nákladní loď Mars. Umírá 16 z 19 členů posádky. Cca 300 km východně od Peterheadu pak ponorka U-56 posílá ke dnu norskou nákladní loď Rudolf (6 mrtvých).