Zimní válka: Karelská šíje
1) V úseku Summa-Lähde je při těžkém ostřelování vážně poškozena pevnůstka Poppius, která v prosinci výrazně pomohla odrazit sovětský útok. V daném úseku jsou rovněž hlášeny první sondážní útoky sovětské pěchoty. Ruské útvary do velikosti praporu provádí podél linie průzkum bojem a hledají slabá místa obrany.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská bojová skupina Tiikeri provádí obchvat sovětských pozic v Uomaa a daří se jí přetnout silnici po obou stranách vesnice. Pokus o obsazení samotné vesnice přímo z chodu je odražen důkladně zakopanými rudoarmějci. Současně s tím zajišťují elementy finské 12. pěší divize úsek silnice mezi Uomaa a kapsou sovětského odporu u Lemetti. Tímto manévrem vznikají podél silnice Kitilä-Uomaa další čtyři menší motti, v nichž jsou sevřeny dílčí útvary sovětské 18. střelecké divize.
Zimní válka: severní úsek
1) Žádné změny.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské bombardéry útočí na Turku, Hanko, Lappeenrantu, Koivisto a Viipuri. V posledním jmenovaném městě pumy dopadají na přístaviště a poškozují několik budov.
2) Formace pětadvaceti sovětských bombardérů Tupolev SB z řad 54. SBAP je při návratu z bombardovací mise napadena deseti stíhačkami Fokker D.XXI ze stavu LeLv 24. Finským pilotům se během 25 minut daří sestřelit 9 ruských letounů a poškodit několik dalších.
3) Čtyři stíhačky Gladiator z řad 19. leteckého pluku, které sledují ústup sovětských sil k Märkäjärvi, jsou napadeni stíhačkami Polikarpov I-15 ze stavu 145. IAP. V nastalém souboji si švédští dobrovolníci nárokují dva sestřely bez vlastních ztrát.
Dění ve světě
1) Evropa je zasažena nebývale silnými mrazy, napříč celým kontinentem je hlášen prudký pokles teplot. V Londýně poprvé od roku 1888 zamrzá hladina Temže, teplotní rekordy jsou zlomeny i v Moskvě (-41,2 °C) nebo Walesu (-23 °C). Největším mrazům jsou vystaveni vojáci obou stran na finské frontě, kde rtuť teploměru klesá až na -45 °C.
2) Finský prezident Kyösti Kallio pronáší rozhlasový projev adresovaný americké veřejnosti. V něm žádá Američany o dodání co největšího množství stíhacích letounů, které podle něj finské letectvo nutně potřebuje pro obranu měst před sovětskými nálety. Většina finských měst podle Kallia postrádá protivzdušnou obranu a ruské bomby tak mohou beztrestně zabíjet muže, ženy i děti. Kallio jedním dechem dodává, že případně dodané letouny by nikdy nebyly použity za hranicemi Finska, ani by se nezapojily do bojů na frontě. Z toho důvodu by mohly být stíhačky považovány za součást humanitární pomoci, kterou již USA Finsku poskytují. Kallio také srdečně děkuje Spojeným státům za veškerou poskytnutou podporu. Zároveň však dodává, že: „…pokud budou naši civilisté – naši starci, ženy a děti – každý den zabíjeni ve svých domovech ve finských městech a vesnicích, jídlo a oblečení jim již nepomůže.“ V závěru projevu prezident hovoří o nezlomném finském odhodlání bránit svou vlast: „Finsko nemůže být dobyto. Ačkoliv trpíme, nikdy se nevzdáváme naděje. Finsko je na bojišti silnější než Rusko. Proto Rusové útočí na naše obyvatele.“
3) Britský ministr zahraničí lord Halifax rozesílá velvyslancům v Itálii a USA instrukce, aby vlády daných zemí žádali o poskytnutí stíhaček Finsku. Podle Halifaxe nemá Británie dost letounů na účinnou pomoc, USA a Itálie však podle něj disponují dostatečnými zásobami strojů.
4) Bývalý švédský ministr zahraničí Rickard Sandler vystupuje na půdě švédského parlamentu s projevem, v němž žádá vládu o obsazení Ålandského souostroví střežícího vstup do Botnického zálivu. Argumentuje přitom názorem, že Švédsko by tímto krokem lépe zajistilo svou neutralitu. Vedle toho Sandler vládu ostře kritizuje za její liknavou podporu Finska. Švédský premiér Hansson na Sandlerovu kritiku reaguje připomínkou jeho vlastní nerozhodnosti v době italské invaze do Etiopie, kdy měl Sandler významnou roli v Radě Společnosti národů.
5) Britský ministr hospodářské války Ronald C. Cross na půdě Dolní sněmovny prohlašuje, že spojenecký ekonomický nátlak v kombinaci s námořní blokádou pomalu, ale jistě sráží německé hospodářství na kolena. Podle něj se Německo nachází ve stejné situaci jako v roce 1916 a rozvědka již zachytila první hlášení o výpadcích výroby kvůli nedostatku surovin. Nejvíce prý chybí měď, železo, tuky, vlna a ropné produkty. Ačkoliv je pak podle Crosse Německo technicky silnější než během Velké války, jeho hospodářství je ve skutečnosti křehčí než kdy jindy – toto Cross klade za vinu masivnímu zbrojení v předválečných letech, kvůli kterému byla německá ekonomika oslabená ještě před invazí do Polska. Rovněž prohlašuje, že: „…se těšíme na den, kdy zaškrtíme německou ekonomiku natolik, že již nebude schopna udržet v provozu válečnou mašinerii. Věříme, že touto cestou se nám podaří přiblížit se soudnému dni a zachránit životy našich lidí.“
6) Polskému týmu kryptologů pracujících na pařížské stanici PC Bruno se ve spolupráci s týmem Alana Turinga v Bletchley Park daří vůbec poprvé prolomit německý kód Enigma. Rozluštěná depeše pochází z října 1939 a je tedy bezcenná, i tak však jde o významný průlom. Spojenci zde těží z vynikající předválečné práce polských kryptologů, kteří na prolomení Enigmy pracovali již od začátku 30. let a využili přitom schopnosti předních polských matematiků.
Válka na moři
1) Cca 16 km severně od Shetland je ponorkou U-25 potopena britská nákladní loď Polzella. Stejná ponorka později potápí i norskou nákladní loď Enid, která zachytila nouzové volání Polzelly. Norská posádka je zachráněna beze ztrát, zatímco Polzella jde ke dnu se všemi 37 lidmi na palubě.
2) Necelých 18 km severovýchodně od majáku Happisburgh je námořní minou potopena řecká nákladní loď Asteria, na jejíž palubě umírá 13 námořníků. V Liverpoolském zálivu pak mina posílá ke dnu britskou nákladní loď Cairnross, jejíž celá posádka je zachráněna jinými plavidly.