Zimní válka: Karelská šíje
1) Sovětská 123. střelecká divize, která předchozí den strávila přeskupováním se a konsolidací dobytých pozic, se opět dává do pohybu vpřed. Tentokrát je cílem samotná vesnice Lähde a u ní ležící důležitá křižovatka. Finští vojáci následně na vlastní kůži zažívají důsledky výrazně lepší koordinace sovětské pěchoty s obrněnými formacemi. Zatímco tanky přímou palbou likvidují finské opěrné body a potlačují obránce, postupuje pěchota vpřed. Oblast brání několik menších pevnůstek, všechny jsou však vyřazeny plamenometnými tanky. Obráncům Lähde nakonec nezbývá než se stáhnout, a do setmění jsou vesnice i křižovatka v sovětských rukou. Průlom v Mannerheimově linii je v této chvíli 2-3 km široký a téměř 6 km hluboký.
2) Finské jednotky na západní polovině Karelské šíje během dne postupně opouštějí své pozice a stahují se na linii Samolanlahti – Näykkijärvi – Muolaanjärvi – Äyräpäänjärvi. Jejich ústup je nečekaně hladký; sovětské síly nepřítele nepronásledují a místo toho tráví den přeskupováním a přísunem posil ze zázemí. Pro Finy jde ale o chabou útěchu – Prozatímní linie je výrazně slabší a frontové pěší prapory hlásí sotva 50 % bojeschopných mužů.
3) Ze zápisků komkora Nikolaje Voronova, velitele dělostřeleckých útvarů 7. armády a pozdějšího vrchního maršála dělostřelectva SSSR: "15. února se na vesnici Summa snesla smršť našich granátů a bomb. Byl jsem na předsunuté pozorovatelně. Když dělostřelectvo přesunulo svou palbu do hloubky nepřátelské linie, tanky a pěchota současně vyrazily do útoku. Tentokrát nepřítel náš nápor nedokázal ustát - hrozilo mu obklíčení po křídlech a začal proto ustupovat. Opěrný bod nepřítele padl přímo před mýma očima. Po návratu na velitelství 7. armády jsem byl svědkem telefonního hovoru mezi Mereckovem a lidovým komisařem pro obranu. Nikdo v Moskvě nemohl uvěřit, že naši muži dobyli Summu. Když mě Mereckov viděl, řekl do telefonu: "Soudruhu lidový komisaři, právě dorazil Voronov. On vše viděl na vlastní oči." Lidovému komisaři jsem detailně vylíčil průběh bitvy, i přesto se mě ale třikrát zeptal, zda je pravda, že jsme dobyli opěrný bod (Summu, pozn. aut.). Až poté se konečně jeho tón změnil z podrážděného na přátelský. Poté lidový komisař popřál vojákům úspěšné splnění cílu ofenzivy."
4) U Taipale se situace nemění. Obě strany utrpěly vážné ztráty, intenzita bojů se ale nesnižuje.
Zimní válka: Ladožská Karélie7
1) Zhruba 1100 rudoarmějců sevřených v motti u vesnice Lavajärvi dostává od Stavky povolení k pokusu o průlom. Do jejich čela se staví major Lovlev, který okolo sebe během dne organizuje všechny bojeschopné muže. Po setmění pak obležení Rusové zahajují hromadný nápor směrem na jih. Vojáci finské bojové skupiny Tykki, kteří se nechali ukolébat ruskou pasivitou během minulých dní, jsou úderem zcela zaskočeni a nekladou vážnější odpor. Zadní voj Lovlevovy formace je sice o několik kilometrů dále finskými patrolami obklíčen a zlikvidován, více než 800 rudoarmějcům se ale daří uniknout. Finové následně obsazují samotné Lavajärvi. Zde po Rusech zůstala kořist v podobě 3 obrněných automobilů, 8 nákladních vozidel, 4 polních kuchyní, několika polních děl a velkého množství ručních zbraní i střeliva.
2) Příslušníci elitního sovětského 204. výsadkového praporu provádějí nečekaný výpad po hladině Ladožského jezera a útočí na finskou posádku ostrova Petäjäsaari. Finové jsou zpočátku zaskočeni a Rusům se daří získat malé předmostí. To bude finským protiútokům odolávat téměř 24 hodin, než se obráncům podaří výsadkáře z ostrova vytlačit.
3) Elementy sovětské 11. střelecké divize útočí na pozice finské bojové skupiny Kilpa. Ta hájí strategickou kótu Pukitsanmäki, která Finům poskytuje palebnou kontrolu nad silnicí Pitkäranta-Koirinoja. Finští vojáci statečně vzdorují a situace i po setmění zůstává nerozhodná.
Zimní válka: severní úsek
1) Vojáci finského 65. pěšího pluku během dne obkličují vesnici Kesseli, kde vzdoruje zbytek ruské lyžařské brigády padlého plk. Dolina. Sověti obsadili opuštěné budovy, z nichž nyní kladou zoufalý odpor. Ze sovětské formace nyní zbývá sotva 800 mužů, kterým rychle dochází munice. Velení finské 9. pěší divize do oblasti vysílá další posily, kvůli nedostatku mužů je ale velitel divize plk. Siilasvuo nucen převelet i část útvarů střežících motti podél silnice Kuhmo-Riihivaara. Kdyby se nyní Rusové v kapsách hromadně pokusili o průlom, měli by vysokou šanci na úspěch. Naštěstí pro Finy je ale podél silnice i nadále klid.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Ruské bombardéry útočí na Antreu, Elisenvaaru, Imatru, Jakkimu, Riihimäki a Lappenrantu. V posledním jmenovaném městě je zabito 17 civilistů, dalších 53 je raněno. U Valkjärvi je finskou stíhačkou sestřelen ruský průzkumný dvojplošník Polikarpov R-5.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Britská 2. skupina RAF od tohoto dne přebírá zodpovědnost za denní operace nad Severním mořem. Mezi 15. únorem a 1. dubnem provedou bombardéry Blenheim celkem 250 bojových misí, z toho při devíti provedou britské letouny fotoprůzkum nad německým pobřežím. Cíl v podobě plavidel či ponorek naleznou blenheimy pouze při šesti misích a jediným úspěchem se 31. března stane zničení ponorky U-31. Ve výše uvedeném období ztratí 2. skupina RAF čtyři blenheimy, které podle všeho padly za oběť stíhačkám.
Dění v Protektorátu
1) Z protektorátního území uniká kpt. Vilém Sacher – člen čs. generálního štábu, organizátor místních struktur Obrany národa a spolupracovník pplk. Josefa Balabána. Dostane se až do Francie, kde se přidá k exilovým silám, projde výsadkářským kurzem a po přesunu do SSSR výrazně přispěje k výcviku 2. paradesantní brigády. Později bude bojovat na Dukle i na Slovensku a za své zásluhy získá celkem pět Československých válečných křížů 1939. Po válce bude v hodnosti generálporučíka sloužit na hlavním štábu v Praze a založí Armádní tělovýchovný klub, v roce 1951 jej však komunisté coby politicky nespolehlivého propustí ze služby. V pozdějších letech zaznamená úspěch jako spisovatel a stane se signatářem Charty 77; za což jej prezident Husák v březnu 1977 degraduje na vojína a odebere mu všechna vyznamenání. Navrácení hodnosti a řádů se již nedočká – zemře v srpnu 1987 ve věku 80 let, tři roky před zrušením degradačního rozkazu.
2) Na pražském Žižkově probíhá zatýkací akce Gestapa proti členům ilegální KSČ. Díky informacím od konfidenta Aloise Kolomazníka je zatčeno několik desítek osob.
Dění ve světě
1) Říšský maršál Göring ve veřejném projevu oznamuje, že od 11. března 1940 vzroste cena mléka o 2 feniky za litr, s čímž bude souviset i zdražení másla o 40 feniků za kilo. Díky tomu podle něj získají němečtí farmáři více peněz pro nákup lepších hnojiv, což povede ke zlepšení zemědělské i živočišné produkce. V projevu se rovněž věnuje i problémům německého zemědělství a potravinářského průmyslu; například zmiňuje nutnost zvýšit produkci kořenové zeleniny o 10-15 % oproti loňskému roku. Hovoří také o důsledcích omezení mléka na příděl – pokud se podle něj podaří uspořit 2 miliony litrů mléka, bude možné zvýšit roční produkci másla o 80 000 tun. V závěru svého projevu Göring vyzývá farmáře, aby nezradili důvěru německého národa v jejich schopnost dodávat Německu jídlo.
2) Ve stejný den přináší deník New York Times informaci o německých problémech s nedostatkem uhlí. S odvoláním na zdroje agentury Universal Press článek tvrdí, že tisíce německých domácností nemají čím vytápět či závisejí na štědrosti svých sousedů. Některé průmyslové závody pak údajně pracují jen na zlomek výkonu či musely kvůli chybějícímu uhlí přerušit provoz úplně.
3) Mluvčí britské vlády oznamuje, že Royal Navy je ochotno bránit neutrální konvoje před napadením německými ponorkami. Reaguje tak na dřívější hrozby ze strany Německa, podle níž by mohly U-booty útočit na neutrální lodě plující do Gibraltaru. Podle názoru britské vlády jsou německé útoky na neutrální lodě zcela nezákonné a vyhrožování dalšími útoky tak není vůbec překvapivé: „Již dávno víme, že Němci potápějí obchodní lodě neutrálních států zcela bez ohledu na jejich destinace či životy posádek.“
4) Britský labouristický politik Richard Stafford Cripps a budoucí velvyslanec Británie v SSSR odlétá do Moskvy k jednání se Stalinem a Molotovem. Jeho cílem je především zjistit sovětský postoj k obchodním vztahům s Británií a najít prostor pro případné zlepšení vztahů.
5) Do čela německé 7. pancéřové divize je jmenován generálmajor Erwin Rommel, jenž doposud sloužil jako velitel osobní ochranky Adolfa Hitlera. Rommelovi se tak plní jeho dlouhodobé přání velet obrněné divizi, a to i přes fakt, že s tanky doposud nemá žádné zkušenosti. Zároveň ale platí, že během Velké války patřil k velkým průkopníkům infiltrační a hloubkové činnosti pěchoty, jejíž potenciál ukázal během bojů na Isonzu.
Válka na moři
1) Německý tanker Altmark plující podél norských břehů je během dne na naléhání britské vlády třikrát podroben inspekci ze strany norského námořnictva. Norové ani při jedné inspekci nenalézají nic podezřelého a loď propouští. Nikdo z nich neměl snahu zkontrolovat uzavřený nákladový prostor, kde se tísní téměř 300 zajatých námořníků.
2) U Kinnaird Head je ponorkou U-14 napaden neeskortovaný konvoj dánských a švédských lodí. V nočních hodinách jdou ke dnu dánské nákladní lodě Rhone a Sleipner, o zhruba 21 hodin později pak U-14 potápí i švédské uhelné lodě Osmed a Liana. Celkem umírá 45 námořníků.
3) Západně od Skotska je ponorkou U-50 potopena dánská nákladní loď Maryland, umírá všech 34 mužů na palubě. Jihozápadně od Cornwallu pak posílá ponorka U-37 ke dnu dánskou nákladní loď Aase; z posádky 16 mužů je zachráněn pouze jeden.
4) V Biskajském zálivu je ponorkou U-48 potopen nizozemský tanker Den Haag, na jehož palubě umírá 26 z 39 členů posádky. Západně od Irska si pak ponorka U-26 připisuje potopení norské nákladní lodi Steinstad, kde je zabito 13 z 24 námořníků.