Zimní válka: Karelská šíje
1) Elementy finské 1. pěší divize podnikají protiútok u Pien-Pero. Finští pěšáci využívají faktu, že sovětská pěchota nedokázala postoupit dostatečně rychle a nemůže tak poskytnout bojové skupině Baranov odpovídající podporu. Finové tak po několika hodinách tuhého boje získávají zpět kótu 45.0 a nutí jednotky 84. střelecké divize stáhnout se zpět za Prozatímní linii. Tímto úspěchem zároveň finská divize obnovuje kontrolu nad silnicí Mustalampi-Pien-Pero. Ve finském týlu zůstávají osamělé sovětské tanky, které pěchota postupně likviduje. Tento defenzivní úspěch zabraňuje 84. střelecké divizi využít průlomu Prozatímní linie a zadrží její další pokusy o postup k Viipuri na dalších šest dní.
2) Elementy finské 4. pěší divize dostávají během dne rozkaz stáhnout se z Koivista na západní břeh Viipurského zálivu. Mannerheimův štáb původně plánoval město i stejnojmenný ostrov i nadále bránit, rychlý postup sovětského 34. střeleckého sboru ale tyto plány zhatil. Vojáci znehodnocují veškeré zbývající těžké zbraně a následně se po zamrzlé hladině Finského zálivu vydávají na západ. Jejich úkolem je nyní bránit západní břeh zálivu i přilehlé ostrovy za účelem ochrany západního křídla Viipuri.
3) Sovětské zisky na západní straně Karelské šíje nutí jednotky finského 3. armádního sboru (genmaj. Talvela) reorganizovat své síly a rozšířit délku svého frontového úseku. 2. pěší divize se proto ze zálohy přesouvá na Prozatímní linii a obsazuje předválečná opevnění v okolí Äyräpää.
4) U Taipale zatím nejsou žádné změny. Sovětské dělostřelectvo pokračuje v silném ostřelování celého úseku. Betonová dělostřelecká tvrz u Patoniemi na západním okraji sektoru inkasuje dva přímé zásahy velkorážnými granáty, které detonují uskladněnou munici a ničí všechna čtyři děla. Jeden finský voják je zabit, dalších 6 je raněno.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Žádné změny.
Zimní válka: severní úsek
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské letectvo pokračuje v náletech na finská města. Bomby dopadají na Viipuri, Antreu, Lappenrantu a Loviisu. Ve Viipuri je náletem těžce poškozeno tamější železniční seřadiště, na kterém kvůli poškozeným kolejím uvízly stovky vagonů a lokomotiv.
2) Finská polní letiště jsou během dne opakovaně napadána sovětskými stíhačkami, ztráty jsou naštěstí nízké. Piloti LeLv 24 si připisují čtyři sestřely (dvě stíhačky a dva bombardéry).
Zimní válka: zázemí
1) Finský ministr zahraničí Tanner přijíždí do Stockholmu, kde se setkává s velvyslancem Finska v Berlíně Toivem Kivimäkim. Tématem schůzky jsou možnosti Finska ohledně mírových jednání. Kivimäki zde na Tannera naléhá, aby Finsko pokračovalo v jednání, a to i přes sovětskou neochotu ustoupit z požadavků.
Dění v Protektorátu
1) Okupační orgány vydávají nařízení generálního zplnomocněnce o příslušnosti trestných soudů, mimořádných soudech a jiných právních předpisech. Dokument oficiálně ustanovuje mimořádné soudy v Brně a Praze.
Dění ve světě
1) Sedm sovětských bombardérů omylem útočí na švédskou vesnici Pajala ležící zhruba 8 km západně od švédsko-finské hranice. Celkem je na vesnici shozeno 48 výbušných a zápalných bomb o hmotnosti 50 a 100 kg, z nichž naštěstí většina dopadá mimo zastavěnou oblast. Několik pum nicméně zasahuje místní hřbitov, poškozují kostel a ničí budovu vesnické pily. Jedna z bomb zasahuje i budovu školy, naštěstí ji ale selhává roznětka. Daleko horší škody způsobuje následný požár, který ničí čtvrtinu rozlohy vesnice. Jako zázrakem není nikdo zabit ani zraněn – obyvatelé byli před blížícími se letadly včas varováni lidmi z blízké vesnice Kengis a stačili se ukrýt ve sklepech či okolních lesích. Jeden ze sovětských bombardérů následně kvůli nedostatku paliva nouzově přistává u finského Sodankylä; posádka se pokouší o únik na lyžích, je ale zadržena finskými vojáky.
2) Zprávy o útoku na Pajalu jsou urychleně doručeny do Stockholmu. Švédská vláda ještě ten samý den vysílá na místo státního tajemníka Ragnara Sundberg s úkolem zjistit všechny okolnosti útoku. Švédský velvyslanec v Moskvě Vilhelm Assarsson pak ve večerních hodinách předává ministru zahraničí Molotovovi oficiální protest své vlády. Molotov popírá, že by za incident neslo vinu sovětské letectvo.
3) Sovětský ministr zahraničí Molotov odesílá nové instrukce velvyslanci v Británii Majskému. Ten má za úkol předat britské vládě tlumočit následující postoje sovětské vlády
SSSR nemá žádné nároky vůči Švédsku nebo Norsku a nepřeje si s těmito státy žádné spory. To ovšem platí pouze do chvíle, než by se tyto státy rozhodly zapojit se do války ve Finsku či bojů v Evropě. V takovém případě by museli Sověti reagovat silou.
Sovětský svaz je ochoten jednat s vládou v Helsinkách. Ta ale podle vlády SSSR stále odmítá uznat, že diplomatická situace se po začátku války výrazně změnila. Otevřený boj je údajně důkazem, že Finsko bylo a nadále zůstává předmostím pro útok na Leningrad a předválečné územní požadavky tak již nepostačují. Sovětský svaz nově žádá nejen postoupení poloostrova Hanko a přilehlých ostrovů, ale také celé Karelské šíje a severního břehu Ladožského jezera, tj. včetně Viipuri a Sortavaly. Výměnou za přijetí těchto podmínek Sověti nabízejí navrácení Petsama. Tyto požadavky jsou vnímány jako naprosté minimum pro bezpečnost SSSR.
4) Podpisem Adolfa Hitlera je oficiálně schválen plán invaze do Norska a Dánska. Operace nazvaná Weserübung má zahrnovat 5 pěších a 1 horskou divizi podporované letectvem i námořnictvem. První vlna pak má být rozdělena do šesti skupin s úkolem obsadit Oslo, Kristiansand, Egersund, Bergen, Trondheim a Narvik. Společně s tím mají výsadkáři obsadit klíčové objekty jako např. letiště Fornebu u Osla a letiště Sola u Stavangeru. Útok proti Dánsku pak mají provést dvě motorizované brigády. Celá operace počítá s momentem překvapení a co nejrychlejším obsazením všech důležitých cílů – zde německá rozvědka spoléhá na slabost norských a dánských sil. Plán vyžaduje nasazení bezmála 45 plavidel Kriegsmarine, tedy takřka kompletní německé hladinové loďstvo. Do čela pozemní části operace je jmenován generál Nikolaus von Falkenhorst.
5) Heinrich Himmler vypracovává report, ve kterém označuje bývalá dělostřelecká kasárna v Osvětimi za vhodnou lokaci pro budoucí koncentrační tábor. Dává tam za pravdu Arpádu Wigandovi, který lokaci jako první navrhnul již v lednu 1940. První vězni sem budou převezeni v květnu 1940.
6) Univerzita v Birminghamu provádí první úspěšný test magnetronu s výkonem 400 W. Během následujících dní a týdnů se podaří výkon zvýšit až na 25 kW. Jde o zásadní krok na cestě k vynálezu krátkovlnného radaru dostatečně kompaktního pro instalaci v letadlech.
7) V USA jsou zveřejněny výsledky dalšího průzkumu společnosti Gallup. Na otázku „Pokud Německo bude nad Francií a Británií vítězit, měly by USA vyhlásit Německu válku a poslat do Evropy naše námořnictvo a armádu?“ odpovídá 77 % respondentů záporně.
Válka na moři
1) Východně od Orknejí je ponorkou U-57 vážně poškozena britská nákladní loď Loch Maddy, která zaostala za konvojem HX 19. Plavidlo je vzato do vleku za jinou lodí, hned následující den jej ale potopí torpédo z ponorky U-23. Celkem umírají 4 členové posádky.
2) Západně od mysu Finisterre je ponorkou U-50 potopena nizozemská nákladní loď Tara, všech 35 členů posádky je zachráněno. V Severním moři se pak po neznámé explozi (zřejmě způsobené minou) potápí nizozemský trawler YM 49 Petten. I zde se incident obešel bez obětí.