2. leden 1940, čtyřiatřicátý den Zimní v ...

2. leden 1940, čtyřiatřicátý den Zimní války

Feb 15, 2024

imageZimní válka: Karelská šíje

1) Na frontě žádné změny

Zimní válka: Ladožská Karélie

1) Finské jednotky u Kitilä se připravují na plánovanou protiofenzivu. Většina bojové skupiny Jousimies bránící samotné Kitilä je převelena k útvarům určeným pro protiútok. Ty jsou rozděleny do tří bojových skupin – Mehiläinen, Lohikäärme a Tykki. První jmenovaná skupina, jejíhož velení se ujímá sám velitel 13. pěší divize plk. Hannuksela, má za úkol obejít ze severu dva střelecké pluky (316. a 208.) držící frontu v úseku Ruokojärvi-Ruhtinaanmäki-Syskyjärvi a narušit tak severní křídlo 18. střelecké divize. Hannuksela doufá, že zmíněným plukům zbudou pouze dvě možnosti – buď přejít do protiútoku (který jsou Finové schopni zastavit), nebo se stáhnout na jih a vyhnout se obklíčení. To by uvolnilo ruce zbytku finské 13. pěší divize a umožnilo by jí to posílit protiofenzivu. Skupina Lohikäärme (plk. Autti) má za úkol postupovat od jezera Pyhäjärvi k zátarasu na silnici Kitilä-Uomaa. Ten je hájen třemi pěšími prapory, které jsou sloučeny do skupiny Tykki; jejich úkolem je držet své pozice a nepovolit Sovětům otevřít zásobovací trasu z východu. To by obě sovětské divize v oblasti donutilo spoléhat se na jedinou zásobovací trasu vedoucí na jih k Pitkärantě, což by je učinilo velmi zranitelné vůči stejnému obkličovacímu manévru jako u Suomussalmi.

2) Na řece Kollaa nejsou žádné změny.

3) Na ladožském ostrově Lunkulansaari je při střetu se sovětskými vojáky zabito 9 finských vojáků. Mezi padlými je i osmadvacetiletý podporučík Birger Wasenius, v civilu šestinásobný finský šampion v rychlobruslení. Svou zemi reprezentoval na ZOH v Garmisch-Partenkirchenu v roce 1936, kde získal dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. V letech 1934, 1936 a 1937 rovněž obsadil stříbrnou pozici na Mistrovství světa v rychlobruslení a v roce 1939 se stal světovým šampionem. Po vypuknutí Zimní války narukoval jako záložník.

Zimní válka: severní úsek

image1) Finský 22. lehký oddíl tvořící předvoj bojové skupiny Kari zahajuje časně ráno útok přes zamrzlé jezero Vuokkijärvi. Jeho cílem je postoupit ke Kotirantě a vpadnout do zad sovětskému 146. střeleckému pluku. Přes jezero se dostávají nepozorovaně, u Sanginaha však naráží na zakopané vojáky 146. střeleckého pluku, jejichž palba finský postup zastavuje. Neúspěchem končí i další útoky a ve večerních hodinách je tak opěrný bod u Sanginaha stále v sovětských rukou.

2) I přes výše uvedené defenzivní úspěchy je situace útvarů 44. střelecké divize velmi vážná. Rudoarmějci trpí mrazem, hladem i neustálými nájezdy finských hlídek. Viz zápisky Ismaila Achmedova, kapitána GRU přiděleného k jednomu z praporů divize: "Pokaždé, když se prapor pokusil rozdělat oheň a ohřát sebe či jakékoliv zbytky jídla, utrpěl vážné ztráty. Finové usazení v korunách stromů zasypávali každou vatru kulometnou palbou a snadno likvidovali pěšáky, kteří byli na sněhu dobře vidět." Sovětské letectvo pak sice má nad oblastí jasnou vzdušnou převahu, přes husté koruny stromů ale ruští piloti nemohou nalézt cíle či rozeznat vlastní síly od nepřítele.

3) Z rozkazu štábu skupiny Severní Finsko je do stavu 9. pěší divize (plk. Siilasvuo) převelena bojová skupina Susi tvořená 65. pěším plukem a několika menšími oddíly. Pluk se v té době nachází jihovýchodně od Juntusranty, kvůli zmíněnému rozkazu se ale nyní musí otočit a spěchat na jih k silnici Raate-Suomussalmi.

Zimní válka: Laponsko

1) Finské uskupení Roininen, které doposud drželo pozice u jezera Joutsijärvi, obnovuje útočnou činnost a provádí úder na pozice sovětské 122. střelecké divize u kopce Moitavaara. Kvůli vyčerpání mužstva a přítomnosti sovětských tanků je ale finský útok odražen a Finové se musí stáhnout zpět do výchozích pozic. Neúspěchem skončí i podobné útoky prováděné během následujících tří dní.

Západní fronta: vzdušné válčiště

1) Západně od Mét je při havárii zničena stíhačka Hawk 75 ze stavu GC I/5, která zde prováděla výškovou patrolu. Její pilot, desátník Vladimír Vašek, je zabit; příčinou je selhání kyslíkového systému, kvůli němuž Vašek ztratil vědomí. Neovládaný letoun následně přešel do pádu a narazil do země u městečka Malancourt. Od začátku války je Vašek (narozen 1914 v Sedleci, dnes čtvrť Kutné Hory) prvním padlým Čechoslovákem sloužícím v řadách francouzského letectva. V roce 1947 mu bude posmrtně udělen Československý válečný kříž, v roce 1991 bude in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě.

2) Nad Maginotovou linií dochází k souboji stíhaček Bf 109 z řad JG 53 a letounů Hawk 75 ze stavu GC II/5. Dva messerschmitty jsou poškozeny a musí nouzově přistát, u obou je ale poškození opravitelné. Jeden německý letec je raněn.

Dění ve světě

1) Německé námořnictvo dostává povolení zahájit neomezenou ponorkovou válku ihned po začátku ofenzivy do Beneluxu. Toto povolení se však vztahuje pouze na pobřežní oblasti, kde lze předpokládat přítomnost min. Zástupci admirality jsou touto direktivou zklamáni, neboť očekávali, že po spuštění plánu Fall Gelb budou moci německé ponorky působit zcela volně.

2) Britskému ministerstvu zahraničí je doručena protestní nóta americké vlády. Američané protestují proti konfiskaci americké pošty, k níž dochází při inspekcích obchodních plavidel prováděných britskými válečnými loděmi. Konkrétně jsou v nótě citovány čtyři případy, při nichž bylo zabaveno celkem 1700 pytlů s odchozí poštou. Některé dopisy a zásilky směřovaly do Německa, zbytek ale mířil do neutrálních zemí. Podle nóty tak Velká Británie porušuje Haagské úmluvy, konkrétně pak regule zabraňující zabavování pošty na otevřeném moři.

3) Britský velvyslanec v Moskvě William Seeds se u příležitosti konce jeho funkčního období schází s ministrem zahraničí Molotovem Ten během schůze obviňuje Velkou Británii z „rozsáhlých protisovětských aktivit“; konkrétně jsou zmíněny britská a francouzská podpora vyloučení SSSR z řad Společnosti národů, a britský úmysl pomoci Finsku. Molotov zde prohlašuje, že pokud chce Británie své vztahy se SSSR napravit, musí tyto aktivity co nejdříve přerušit.

4) Mluvčí německé vlády prohlašuje, že Německo nebude nijak protestovat proti případné britské materiální pomoci Finsku, avšak pouze pokud Britové pošlou: „…staré zbraně, například ty uskladněné v londýnském Toweru, případně stejnou pomoc jako tu poskytnutou Polsku.“ Pokud ale Britové projeví úmysl vybudovat ve Skandinávii základny, nehodlá Německo stát stranou.

5) V New Yorku je na palubu nákladních lodí naloženo prvních 8 stíhaček Brewster B-239E určených pro Finsko; jsou první z celkem 40 letounů objednaných Finskem. Stroje jsou přepravovány v rozloženém stavu a lodě je mají dopravit do Norska nebo Švédska, odkud mají být do Finska doručeny po železnici. Připomínám, že Finsko je převezme teprve během února 1940 a do Zimní války již letouny nestihnou zasáhnout.

6) Norský generální štáb v tiskovém prohlášení informuje o dopadu sovětské letecké bomby u řeky Pasvik na severu Norska. Podle prohlášení puma explodovala v neobydlené oblasti, kde je hranice jen velmi nejasně definována.

7) Irská vláda schvaluje možnost zadržovat členy Irské republikánské armády (IRA) bez soudního procesu. Jde o součást tzv. Emergency Powers Act, který byl schválen 2. září 1939 v rámci stavu nouze vyhlášeného po začátku 2. sv. války.

Válka na moři

1) Do španělského Cádizu vplouvá německá ponorka U-25, která zde má doplnit palivo a zásoby ze zde kotvící německé nákladní lodě Thalia. Ještě ten den pak vyplouvá zpět na otevřené moře. U-25 je prvním U-bootem, který využil dřívější dohodu mezi Španělskem a Německem umožňující německým ponorkám doplňovat palivo a zásoby ve španělských přístavech. Konkrétně v Cádizu ale musí celá operace probíhat tajně kvůli blízkosti k britské námořní základně na Gibraltaru.

2) U Ålandu je námořní minou potopena sovětská ponorka S-2 poté, co narušila švédské teritoriální vody. Umírá všech 45 členů posádky.

Přejít na následující den
Vrátit se na předchozí den

Ti piace questo post?

Offri un birra a Jan Kozák

Altro da Jan Kozák