Zimní válka: Karelská šíje
1) V prostoru Summajärvi-Munasuo vyrážejí tři sovětské střelecké divize (90., 123. a 138.) k finálnímu pokusu o průlom. Pěší útvary vyčerpané těžkými ztrátami ale na skutečně účinný úder jednoduše nemají dost mužů a finští obránci z řad 5. pěší divize všechny útoky odrážejí. Jde o poslední záchvěvy sovětské ofenzivy - Mereckovově 7. armádě se za cenu zdecimování pěších jednotek podařilo pouze probít se do vesnice Summa a oblehnout pevnůstku Poppius, na zbytku fronty ale finské pozice drží. Komandarm Mereckov proto zasílá na štáb Stavky žádost o dočasné přerušení útočných akcí po celé délce fronty na Karelské šíji. Důvody jsou dva - síla finské obrany je daleko vyšší, než se předpokládalo, a pak samozřejmě i drtivé ztráty na životech i technice. Některé frontové jednotky doslova vykrvácely; například 173. střelecký pluk (90. střelecká divize) v boji fakticky zanikl a jeho ubohé zbytky musely být staženy do zázemí k doplnění stavů. Mereckovovi až nyní dochází, že Mannerheimovu linii nelze prolomit jedním drtivým úderem a bude třeba metodicky ničit jednu finskou pevnůstku po druhé.
2) Slábnoucí sovětské útoky neunikají ani zraku generála Östermanna, velitele Armády na šíji. Ten na štáb polního maršála Mannerheima zasílá návrh na protiútok u Summy, který by měl tři cíle - obklíčit a zničit sovětské jednotky u Summy, získat zpět pozice okolo pevnůstky Poppius a obnovit původní obrannou linii. Maršál Mannerheim dává ještě ten den protiútoku zelenou a do stavu II. pěšího sboru v Östermannově podřízenosti přesouvá čerstvou 6. nezávislou pěší divizi. Rozkaz přesunout se k Summě dostává i několik pěších praporů ze stavu pěti divizí napříč Karelskou šíjí.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Finská bojová skupina Pajari se na západním okraji vesnice Ägläjärvi stává cílem nečekaného protiútoku elementů sovětské 75. střelecké divize, konkrétně praporu pěchoty podporovaného konvojem devíti tanků. Sověti útočí podél silnice do Kivisalmi a daří se jim finské vojáky zcela zaskočit. Minimálně jedno finské protitankové dělo je zničeno ještě dříve, než z něj obsluha stačí vypálit byť jedinou ránu. Pak se ale Pajariho vojáci vzpamatovávají a zasypávají rudoarmějce hustou palbou. Sovětská pěchota je potlačena kulometnou střelbou, což finským pěšákům umožňuje osamocené tanky napadnout granáty a zápalnými lahvemi. V rychlém sledu jsou zničeny první a poslední tank konvoje, čímž zbylých 7 tanků připravují o možnost ústupu či postupu vpřed. Jeden po druhém jsou pak sovětské obrněnce zničeny. Sovětský protiútok tak zcela selhává.
2) Finové využívají zmatků v sovětských řadách po neúspěšném protiútoku a vyráží do vlastní zteče. Odpoledne se finští vojáci probíjejí až k jižnímu břehu jezera Ägläjärvi a snaží se přetnout silnici vedoucí na jihovýchod, v tom jim ale zabraňují narychlo přeskupené elementy 75. střelecké divize. Po setmění se Finové stahuje zpět do výchozích pozic, podařilo se jim však zatlačit 75. střeleckou divizi do malého perimetru okolo samotné vesnice Ägläjärvi.
3) Elementy finské 12. pěší divize přecházejí u Kollaa do protiútoku podél silnice do Suojärvi s cílem obklíčit oslabené útvary sovětské 56. střelecké divize. Finům se v mrazech dosahujících -25 °C daří postoupit až do blízkosti železniční stanice Näätaoja, zde je však jejich postup zastaven. Po sovětském protiútoku jsou pak Finové donuceni se stáhnout zpět za vlastní linie.
Zimní válka: severní úsek
1) U Suomussalmi i nadále vládne relativní klid. Velitel sovětské 9. armády komkor Duchanov zasílá štábu obležené 163. střelecké divize rozkaz připravit se na průlom. Stejný rozkaz dostává i 44. střelecká divize pomalu postupující od Raate. 163. střelecká divize je nicméně na pokraji zhrouceni kvůli ztrátám a váznoucímu zásobování. Divize do této chvíle ztratila 1501 mužů. Pro srovnání – finský 27. pěší pluk, který tvořil útočný hrot celé 9. pěší divize, přišel o 216 padlých a raněných.
2) Velení sovětské 9. armády vysílá k Suomussalmi další útvary. Z řad 44. střelecké divize je vyčleněn prapor pěchoty s úkolem posílit obleženou 163. střeleckou divizi. Jelikož ale finské jednotky drží silnici Suomussalmi-Raate, musí prapor celou oblast obejít ze severu a přiblížit se po silnici Lonkka-Palovaara. To znamená bezmála 200 km dlouhý pochod. Současně s tím jsou zpět do Suomussalmi odvolány elementy 662. střeleckého pluku, který' se v minulých dnech marně snažil o dobytí křižovatky u Peranky.
Zimní válka: Laponsko
1) Sovětský 420. střelecký pluk, který utrpěl vážné ztráty při snaze o dobytí finských pozic u Joutsijärvi, je stažen do zázemí. Další dva pluky (596. a 715.) dostávají pokyn rozdělit své pěší prapory a zaútočit na pozice finské bojové skupiny Roininen ze tří směrů. Než ale mohou Sověti útok zahájit, podnikají Finové protiútok jižně od jezera Joutsijärvi. Finským vojákům se daří nepřítele překvapit a rychle obsadit velitelství jednoho se sovětských praporů. Mezi mrtvými je zde i velká část vysokých důstojníků včetně plukovního velitele. Zbytek praporu ve zmatku ustupuje s Finy v patách; zemřelo zhruba 250 Sovětů, finské ztráty činí 55 mužů.
2) Severně od Joutsijärvi je sovětský výpad rychle zastaven. Finové následně vyráží do protiúderu a daří se jim útočící sovětský prapor částečně obklíčit. Rudoarmějci se spěšně stahují na východ a zanechávají po sobě část své výzbroje včetně několika kulometů.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Až 300 sovětských bombardérů útočí na řadu cílů napříč Finskem. Mezi cíli jsou Jänisjärvi, Kontiomäki, Matkäselkä a Sortavala. V první jmenované obci je ruskými letouny ostřelován vlak převážející civilní uprchlíky do finského vnitrozemí, hlášeno je 16 mrtvých. Finská stíhací peruť LeLv 24 během dne provádí 62 bojových vzletů, při nichž si nad Karelskou šíjí nárokuje 3 sestřelené bombardéry Iljušin DB-3.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Nedaleko Landstuhlu je německými stíhačkami z 1./JG 51 sestřelen francouzský průzkumný letoun Potez 637 z řad GR I/33. Oba členové posádky se zachraňují na padáku a jsou zajati. Sestřel je připsán šikovateli Franzu Willingerovi, pro kterého jde o druhý sestřel kariéry (padne v únoru 1943 s 12 sestřely na kontě).
Dění ve světě
1) Kapitän zur See Hans Langsdorff, velitel křižníku Admiral Graf Spee, páchá v soukromí svého pokoje v Buenos Aires sebevraždu. Na postel nejprve rozkládá bojový prapor křižníku, uléhá na něj ve vycházkové uniformě a poté si služební zbraní prostřeluje hlavu. Zanechává po sobě manželku a dospělého syna, který rovněž slouží v řadách Kriegsmarine (později se stane pilotem jednomístných ponorek typu Biber a v roce 1944 zemře při bojové akci).
2) V newyorském Madison Square Garden se koná benefiční akce na podporu humanitárního fondu Finnish Relief Fund, který sbírá prostředky pro pomoc Finsku. Akce se účastní bezmála 15 000 lidí, velká část z nich přispívá drobnými částkami. Celkem se tak daří vybrat téměř 50 000 USD (zhruba 1,1 milionu dnešních USD). Na akci mimo jiné vystupuje i zakladatel fondu a bývalý americký prezident Herbert Hoover. Ten ve svém projevu skládá hold statečným Finům bojujícím proti „…primitivnímu divošství vypuštěnému do světa," a apeluje na Američany, aby i nadále přispívali a pomohli tak finskému lidu bránit své domovy. Jeho prohlášení podporuje několik senátorů a starostů velkých měst. Ve stejný den přináší list New York Times informaci, že Finnish Relief Fund doposud poslal do Finska přes 100 000 USD.
3) Americký ministr zahraničí Cordell Hull oznamuje rozšíření morálního embarga, které je namířeno proti státům útočícím na civilní cíle. Embargo nově zahrnuje i plány vojenských letadel, jejich výrobní licence a související technické informace i strojní vybavení. Konkrétně jsou tato opatření namířena proti Sovětskému svazu za agresi ve Finsku a Japonsku kvůli bojům v Číně. Nutno ovšem podotknout, že toto embargo není závazné; reálně se jedná pouze o důrazné doporučení americkým společnostem, aby výše zmíněné zboží do SSSR a Japonska nedodávaly.
4) Představitelé jednadvaceti amerických států vydávají společnou deklaraci, v níž obviňují válčící státy z opakovaného narušování neutrální námořní zóny okolo celého amerického kontinentu. Dokument zároveň válčící mocnosti důrazně žádá, aby respektovaly bezpečnostní zónu stanovenou na Panamské konferenci v říjnu 1939.
Dění v Protektorátu
1) Na mimořádné schůzi zastupitelstva ve Dvoře Králové je rozhodnuto o odnětí čestného občanství Edvardu Benešovi. Tento titul byl Benešovi udělen v březnu 1935, po válce mu bude navrácen.
2) Přes Slovensko opouští protektorátní území vysoký důstojník Obrany národa divizní generál Oldřich Mézl. Později se přidá k zahraničnímu odboji, kde bude používat krycí jméno Andrej Gak.
Válka na moři
1) U Terschellingu je námořní minou potopena švédská nákladní loď Adolph Bratt a vážně poškozena nákladní loď Vega (rovněž švédská, později se potopí). Třetí švédskou ztrátou je nákladní loď Mars, které se u Blythu stává rovněž osudnou námořní mina. Celkem je zabito 12 námořníků.
2) U The Downs je námořní minou potopen britský remorkér Napia, umírá všech 8 členů posádky.