Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné změny.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Na frontě nejsou žádné změny. Štáb finského IV. sboru v těchto dnech vypracovává nové plány útoku na kapsu sovětského odporu u Lemetti.
Zimní válka: severní úsek
1) Finská 9. pěší divize (plk. Siilasvuo), která má na kontě velká vítězství u Suomussalmi a Raate, v těchto dnech dokončuje přesun do oblasti severně od Kuhma. Zde je podél cca 45 km dlouhého úseku silnice Kuhmo-Riihivaara rozmístěna téměř celá sovětská 54. horská střelecká divize (kombrig Gusevský), jejíž postup zde byl v prosinci 1939 zastaven houževnatým odporem finského 25. pěšího pluku. Oproti sovětským jednotkám u Suomussalmi a na Raatské cestě je Gusevského divize výborně vycvičena a vybavena pro boj v arktických podmínkách. Během ledna pak její vojáci nezaháleli a důkladně se zakopali. Ze zápisků plukovníka Siilasvua: „Když jsem prohlížel síly přidělené pro tento úkol (zničení 54. střelecké divize, pozn. aut.), shledal jsem je nedostatečnými. Poskytli jsme nepříteli měsíc na to, aby se zakopal. Z vlastní zkušenosti vím, že Rusové mají vynikající ženijní vybavení. U Suomussalmi dokázali v krátké době vybudovat opevnění a okopy odolné vůči lehkému dělostřelectvu. (…) Rovněž jsme neměli dostatek mužů pro plánovaný útok. (…) Nepřátelský průnik ke Kuhmu ale nejvyšší velení donutil naplánovat ofenzivu i přesto, že si nemohlo být jisté jejím výsledkem.
Zimní válka: Laponsko
1) Žádné změny.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Sovětské bombardéry útočí na Ålandy. U Eckerö je cílem německá loď Aegir uvízlá na mělčině, zatímco u Sottungy je ruskými bombami potopena finská nákladní loď Notung (beze ztrát na životech).
Dění v Protektorátu
1) Vychází speciální číslo časopisu Židovské listy věnované vystěhovalectví, v němž je protektorátním Židům důrazně doporučeno vystěhovat se do Palestiny.
2) Protektorátní území opouští Oldřich Dvořák – sotva devatenáctiletý rodák z Trenčína, který v Brně studoval gymnázium. Přes Maďarsko a Jugoslávii se dostane až do Bejrútu, odkud odpluje do Velké Británie. Zde prodělá vojenský výcvik, na podzim 1941 projde výsadkářským výcvikem a po službě na Vojenské radiové ústředně bude 28. dubna 1942 vysazen na Křivoklátsku coby jednočlenný výsadek Steel. Zde později naváže kontakt s Ústředním odbojem vedení domácího. Během heydrichiády odcestuje na Slovensko, při projíždění obcí Radošovce jej ale zradí prostá lidská slušnost. Shodou okolností se totiž v Anglii potkal se synem místního notáře a rozhodl se předat otci pozdravy. Notář ale Dvořáka udá a při následném zátahu bude výsadkář zastřelen slovenskými četníky. Po válce bude posmrtně povýšen nejprve na podporučíka a později na nadporučíka v záloze.
Dění ve světě
1) V berlínském Sportspalastu se koná slavnostní vyřazení 7000 nových armádních důstojníků. U této příležitosti pronáší projev i sám Adolf Hitler. Vůdce hovoří o slavných činech pruského krále Fridricha Velikého a důležitosti války, kterou Německo právě bojuje. Ve stejný den vydává německý list Völkischer Beobachter článek generálplukovníka von Brauchitsche, vrchního velitele německých ozbrojených sil. Ten v textu vytváří paralelu mezi současností a Pruskem za časů Fridricha II. Velikého: „Jeho (Fridrichovo) operativní vůdcovství se řídilo jednoduchými pravidly. Velcí králové vyhledávají boj a dávají přednost útoku. V tomto uvažování převažují čtyři prvky – rychlost přesunů, překvapení, soustředění sil v rozhodujícím místě fronty a průnik do křídel a týla nepřítele. Toto vojevůdcovství velkého krále se stalo duchovní inspirací německého velení. V nové podobě se pak objevilo v září 1939. I nadále bude, a dokonce musí, určovat další průběh války, neboť nám zajišťuje vítězství. (…) Každý, kdo se nazývá národním socialistou, tuto filozofii fridrichovského vojáctví následuje. Stejně jako velký král, i my teď stojíme před obtížným úkolem.“
2) Britský premiér Chamberlain během jednání Dolní sněmovny potvrzuje britský úmysl přispěchat na pomoc Belgii, pokud bude napadena Německem: „V souladu s Locarnskou dohodou o vzájemné spolupráci z 16. října 1925 je vláda Jeho Veličenstva povinna okamžitě přijít Belgii na pomoc v případě nevyprovokované agrese ze strany Německa. Tento závazek byl potvrzen dohodou z 19. března 1936, Anglo-francouzskou deklarací Belgii z 24. dubna 1937 a v prohlášení velvyslance Jeho Veličenstva v Bruselu adresovaném Jeho Veličenstvu belgickému králi.“ Chamberlain tak reaguje na dotaz jednoho z poslanců, zda ve světle Mechelenského incidentu stále platí britský slib o pomoci Belgii.
3) Bývalý jihoafrický premiér a současný vůdce opozice James Hertzog předkládá návrh na okamžité zahájení mírových jednání s Německem a co nejrychlejší ukončení války. Podle něj „…nastal čas na ukončení války s Německem a obnovení míru.“ Skutečný důvod vypuknutí války podle něj leží v německé potřebně obnovit svou důstojnost a územní celistvost narušenou Versailleskou mírovou dohodou. Odpovědnost za válku tak dle Hertzoga nesou i Spojenci, kteří „ponižující a nátlakovou“ dohodu Německu vnutili. Nekompromisní postoj Francie a Británie vůči Německu pak podle něj svědčí pouze o úmyslu západních mocností Německo zničit či jej opět dotlačit k nepřijatelným podmínkám „…s čepelí na hrdle a kolenem na hrudi, stejně jako tomu bylo ve Versailles.“ Premiér Jan Smuts na Hertzogův projev reaguje připomínkou, že tento argument vyvrátili sami Němci obsazením Československa v březnu 1939 – tedy země, která není německá národnostně ani historicky. Podle něj je smutné, že tak vážený a oceňovaný jihoafrický patriot jako Hertzog se staví na stranu zavrženíhodného jednání. Projevem jsou rozčarováni i mnozí členové opozice; někteří z nich musí opatrně upřesňovat, že podporou Hertzogova návrhu neschvalují nacistickou ideologii.
Válka na moři
1) Nový jugoslávský torpédoborec Ljubljana vracející se z námořního cvičení do Šibeniku najíždí při proplouvání průlivem sv. Antonína do pobřežních skalisek. Kolize poškozuje trup na pravoboku a ohýbá hnací hřídel pravého lodního šroubu. Ta následně protrhává trup a způsobuje zaplavení záďové strojovny. Posádka je nucena vypnout motory a torpédoborec setrvačností pokračuje do šibenického přístavu, kde se nakonec samovolně zastavuje. Posádka zpočátku poškození lodi podceňuje a shazuje kotvy, průnik vody je ale příliš velký a loď nakonec musí být opuštěna. V 18:15 se pak Ljubljana převrací a potápí; děje se tak sotva dva měsíce po uvedení do služby. Jedinou obětí incidentu je strojník, který se utopil v záďové strojovně. Později se ukáže, že již před kolizí na lodi došlo k problémům s řízením. Kapitán pak kvůli silnému větru žádal o povolení zakotvit vně průlivu sv. Antonína, dostal ale zamítavou odpověď. V Šibeniku totiž na návrat lodí vyčkával početný dav včetně velitele jugoslávského námořnictva kontradmirála Poliće. Při proplouvání průlivem se pak kormidlo lodi náhle vychýlilo na pravobok a strhnulo torpédoborec přímo na skaliska. Incident později vyústí v nucené penzionování téměř celé jugoslávské admirality, samotný torpédoborec bude vyzvednut 10. července.
2) Jižně od portugalského mysu Espichel je ponorkou U-44 potopena francouzská nákladní loď Alsacien plující jako součást konvoje KS 56. Umírají 4 námořníci. Severovýchodně od Kinnaird Head pak torpéda z ponorky U-23 potápí norskou nákladní loď Varild, která jde ke dnu s celou patnáctičlennou posádkou.
3) Mezi Turku a Ålandy je sovětskými letouny potopena finská nákladní loď Notung. Posádka je zachráněna beze ztrát na životech.