Zimní válka: Karelská šíje
1) Žádné změny. Pokračuje ničivé ostřelování Mannerheimovy linie.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) U Kitilä stále vládne relativní klid. Finské síly konsolidují své pozice okolo velké kapsy Kitilä-Koirinoja a menších motti podél silnice do Uomaa. Obležení Rusové i nadále drží pozice a nejeví žádnou ochotu pokoušet se o průlom.
Zimní válka: severní úsek
1) Žádné změny.
Zimní válka: zázemí
1) Velitelství Leningradského vojenského okruhu vydává tiskové prohlášení, v němž se vymezuje proti „nactiutrhačným výmyslům“ zahraničních médií. Pro představu – zde výňatek z úvodu dokumentu: „Zahraniční tisk, zejména francouzský v čele s agenturou Havas, během tohoto období (Zimní války) zahájil rozsáhlou kampaň a šíří lživé výmysly o sovětských vojácích. Štáb Leningradského vojenského okruhu nemá čas na vyvrácení jednoho každého nesmyslného tvrzení. Zároveň ale věří, že čas od času je vhodné tuto špinavou kampaň shrnout a odhalit pravé tváře jejich autorů.“ Konkrétně jsou dementovány následující informace:
popřeny jsou zvěsti médií o přerušení provozu na železnici do Murmansku či dokonce o finském vpádu na sovětské území. Nic takového se podle Sovětů nestalo a stát ani nemohlo, neboť frontová linie se nachází desítky kilometrů od hranice. Nutno podotknout, že zde dokument (vzácně) mluví pravdu.
prohlášení kategoricky popírá informace o vážných ztrátách 44. střelecké divize v okolí Suomussalmi a na Raatské cestě. Podle autora dokumentuztratila divize maximálně 900 mužů, z toho většina padla za oběť omrzlinám. Finské ztráty pak dle prohlášení činí nejméně 2000 padlých. Finská armáda je zde obviňována z dobíjení vlastních raněných, aby prý nepadli Sovětům do rukou. Skutečnost je diametrálně odlišná – zatímco finská armáda na Raatské cestě ztratila zhruba 310 padlých, Rusové přišli o více než 4600 mužů podle sovětských zdrojů a až o 7000 podle zdrojů finských.
Celým dokumentem se prolínají odsudky „lživé zahraniční propagandy“, kterou podle štábu Leningradského vojenského okruhu šíří zahraniční média „…instruovaná svými vlastníky k šíření lží o sovětských vojácích.“ V závěru prohlášení pokládá řečnickou otázku, jak prý mohli představitelé zahraničního tisku klesnout tak hluboko.
Zimní válka: vzdušné válčiště
1) Tři sovětské bombardéry Iljušin DB-3 mířících na Kemi ztrácí ve špatném počasí kurz, přelétají severní Finsko a dosahují švédského přístavu Luleå. V domnění, že útočí na Kemi, pak s pramalým účinkem shazují bomby na ostrov Kallaxön jižně od přístavu. Poškozeno je několik budov, naštěstí nejsou hlášeny žádné oběti ani ranění. Bombardéry se poté vrací, švédské letectvo ani PVO nijak nereaguje. Krátce po náletu na místo přijíždí švédský korunní princ Gustav Adolf, který byl shodou okolností na služební cestě na severu Švédska. Švédská vláda pak ještě ten den zasílá do Moskvy ostrý diplomatický protest.
Dění na Slovensku
1) Předseda vlády Vojtech Tuka je slavnostně jmenován rektorem Slovenské univerzity v Bratislavě. Jde o završení postupné reorganizace původní Univerzity Komenského, která byla přejmenována již v únoru 1939. Ve školním roce 1939/1940 studuje na škole 3087 studentů.
Dění ve světě
1) Vrchní velitel nizozemských sil generál Reijnders oznamuje rozhlasem, že kvůli zvýšené pohotovosti belgických sil nebudou ode dneška udělovány žádné dovolené mužstvu. Rovněž také vydává rozkaz uzavřít strategické mosty a položit na ně demoliční nálože. Nizozemská veřejnost je projevem přirozeně znepokojena, ačkoliv prozatím nebyla vyhlášena mobilizace.
2) Belgický král Leopold III. odesílá přes britského admirála Rogera Keyese depeši Winstonu Churchillovi. V ní žádá britskou vládu o poskytnutí záruk bezpečnosti Belgie a také o to, aby případná jednání o Mechelenském incidentu neprobíhala bez účasti belgických představitelů. Admirál Keyes k této depeši připojuje svůj osobní názor, podle nějž by Leopold III. mohl být schopen přimět belgickou vládu, aby souhlasila s vpuštěním jednotek Spojenců na své území. Depeše je později přeposlána i do Paříže, kvůli efektu tiché pošty je ale překroucena a Keyesův osobní názor je prezentován jako daný fakt. Francouzský premiér Daladier pak depeši interpretuje v tom smyslu, že Belgie okamžitě po obdržení žádaných záruk povolí francouzským vojákům vstup na své území.
3) V odpoledních hodinách Daladier informuje vrchního velitele francouzských sil generála Gamelina, že francouzská vláda souhlasí s poskytnutím záruk Belgii. Gamelin je zprávou nadšen a hned vydává rozkaz 1. armádnímu sboru a 3. armádě připravit se ke vstup na belgické území. Generál Alphonse Georges, velitel francouzských sil na západní frontě, ale s rozkazem nesouhlasí a telefonicky sděluje Gamelinovy své obavy, že vstup francouzských jednotek do Belgie by Němce donutil zaútočit okamžitě. Tím by byla Francie zatažena do bitvy, na kterou podle Georgese není připravena. Gamelin na jeho námitky reaguje záchvatem vzteku a důrazně nutí Georgese rozkaz provést.
4) Benito Mussolini jedná s ministrem zahraničí hrabětem Cianem a ministrem financí Riccardem. Oběma sděluje své rozhodnutí zakázat vývoz vojenského materiálu do Francie a Británie. Riccardi ale Duceho před takovým krokem důrazně varuje – bez možnosti prodávat Spojencům letecké motory a další materiál by Itálie brzy vyčerpala své devizové rezervy a neměla by tak za co v zahraničí nakupovat nerostné suroviny nezbytné pro chod průmyslu. Po dlouhé diskusi nakonec Mussolini mění názor.
5) V New Yorku provádí agenti FBI rozsáhlou razii namířenou proti Křesťanské frontě – politickému spolku založenému v roce 1938, který je tvořen katolíky irského a německého původu a proslul svojí ostře protižidovskou rétorikou. V Brooklynu je zatčeno celkem 17 osob, kterým je sděleno obvinění z přípravy ozbrojeného převratu a plánů na krádež velkého množství zbraní a střeliva.
Válka na moři
1) V Severním moři je britským torpédoborcem Greyhound zadržen německý lamač blokád Phaedra. Loď je odkloněna do přístavu a později bude zařazena do britské služby. U mysu Finisterre je pak francouzským pomocným křižníkem Victor Schoelcher dostižena německá nákladní loď Albert Janus. Ta je potopena vlastní posádkou, která je následně francouzskou lodí zachráněna.
2) V Severním moři je námořní minou potopen britský trawler St. Lucia. Zabito je všech 12 členů posádky.