Moderní společnost vytvořila prostředí, které je v mnoha ohledech bezpečnější a pohodlnější než kdykoli v minulosti. Paradoxně to však může vést k tomu, že jsme méně připraveni čelit stresovým situacím, které jsou přirozenou součástí života. Tato nepřipravenost se projevuje přehnanými reakcemi těla a mysli, i když chceme něco vykonat, tělo nám to nedovolí. (Ve 21 století to bude hlavní rys narozené generace. Vaše děti, ale nemusí být průměrný)
Proč má nedostatek stresu negativní důsledky?
Absence přirozeného tréninku:
Stres je pro tělo i mozek podobný trénink jako pro svaly – pokud ho necvičíme, nejsme připraveni na zátěž. Bez pravidelné expozice malým stresům náš systém neví, jak správně reagovat, když přijde větší stresor.
Přirozený vývoj a adaptace:
Naše tělo a mozek jsou evolučně naprogramovány na to, aby reagovaly na výzvy. V minulosti zahrnovaly přežití v nehostinném prostředí, boj o potravu nebo obranu před predátory. Tyto výzvy zlepšovaly odolnost. Moderní bezpečné prostředí omezuje výskyt takových situací, což může narušit naši schopnost adaptace.
Nízká "stresová tolerance":
Bez tréninku i malý stres vnímáme, jako obrovský problém. To se týká například zkoušek, pohovorů, nebo náročných rozhodnutí.
Je pravidelný krátkodobý stres odpovědí?
Ano, krátkodobý a přiměřený stres, tzv. eustres, je nezbytný pro zdravý vývoj a posilování odolnosti. Tento princip se vztahuje jak na období před narozením, tak po něm.
Během těhotenství:
Přiměřený stres matky: Pokud matka zažívá mírný stres, může to epigeneticky připravit plod na zvládání stresových situací po narození. Tento efekt pomáhá dítěti být adaptabilnější a lépe reagovat na změny.
Příliš vysoký stres: Naopak chronický stres matky může způsobit negativní změny, jako je hyperaktivní stresová osa (HPA), která může vést ke zvýšené úzkosti nebo zranitelnosti dítěte.
Po narození:
Expozice výzvám: Děti by měly zažívat přiměřené výzvy (např. učení se řešit konflikty, samostatné rozhodování, zdravé soutěžení). Tyto zkušenosti pomáhají rozvíjet stresovou toleranci.
Riziko přehnané ochrany: Pokud rodiče zasahují do každé situace, kde by dítě mohlo zažít stres nebo frustraci, narušují tím jeho schopnost vyrovnat se s problémy.
Jak zavést krátkodobý stres do života?
Před narozením:
Matka by se neměla vyhýbat všem stresovým situacím, ale zároveň by měla mít zdravé strategie zvládání stresu (např. dechová cvičení, podpora od partnera a okolí). (například: pravidelné koukání na horory?)
V dětství:
Vědomé vystavení výzvám: Nechat děti zažít drobné neúspěchy, řešit spory nebo se vypořádat s obtížemi.
Povzbuzování samostatnosti: Například děti mohou samy zkoušet vyjednávat s učitelem, řešit problémy ve škole nebo zvládat menší domácí povinnosti.
V dospívání:
Podpora náročných aktivit: Sport, soutěžení, veřejné vystupování nebo jakékoli aktivity, které zahrnují riziko selhání, ale zároveň poskytují prostor pro růst.
Učení se zvládání stresu: Naučit mladé lidi relaxační techniky, jako je mindfulness nebo dechová cvičení.
V dospělosti:
Hledání přiměřených výzev: Výstupy z komfortní zóny – například učení se novým dovednostem, cestování na neznámá místa nebo zkoušení nových sportů.
Přínosy krátkodobého stresu.
Zvyšuje odolnost: Tělo i mozek si zvyknou zvládat zátěž efektivněji.
Zlepšuje výkon: Eustres podporuje soustředění, motivaci a kreativitu.
Posiluje sebevědomí: Úspěšné zvládnutí stresující situace zlepšuje sebedůvěru.
Podporuje růst: Chyby a selhání jsou příležitostí pro učení.
Závěr
Naše bezpečné a pohodlné životy skutečně mohou vést k menší stresové odolnosti, ale to neznamená, že bychom měli usilovat o dramatické změny. Klíčem je pravidelná expozice přiměřenému stresu. Tím si vybudujeme schopnost čelit těžším situacím, aniž by nás ochromily.