V září 2019 jsem se vydala s koloběžkou na poutní cestu do Říma - Via Francigena. I přesto, že se jedná o nejstarší křesťanskou poutní cestu, tak alespoň u nás rozhodně není ta nejznámější a vím jen o velmi málo lidech z Česka, kteří tuto cestu prošli nebo projeli.
Já jsem svoji cestu začala v Miláně a za 15 dní jsem ujela 853 km s celkovým převýšením 9 900 m. Jen jeden den jsem si dopřála odpočinek u moře a jeden poslední den jsem si vyhradila na Řím.
Nejvyšší bod celé poutě bylo Passo della Císař ve výšce 1041 m.n.m., které rozděluje ligurské a toskánské Apeniny.
Po prvních pár dnech relativně nudné krajiny Pádské nížiny jsem si Apeniny užívala jen chvíli - celou cestu nahoru jsem jela v mlze.
Šikmá věž v Pise byla sice pár desítek kilometrů zajížďka, ale já ji prostě musela vidět.
A pak začalo to pravé Toskánsko...
Od jezera Bolsena jsem to měla do Říma už jen kousek.
Nebyla jsem v Itálii (ani zdaleka) poprvé, ale stejně - projet si tak velkou část této země v kuse byl úžasný zážitek, poznala jsem rozmanitost země a uvědomila si, jak moc kopcovitá je.
Také jsem potkala spoustu úžasných lidí, s někým jsem prohodila jen pár slov, s jinými jsem strávila i celý den. Tyto 2 týdny mi připadaly nejméně jako celý měsíc. Všechno se událo tak rychle a událo se toho tolik! Děkuji ti Itálie za krásný zážitek, těším se zase příště.
