Ahoj přátelé,
jak jistě víte, přestěhoval jsem se do Rumunska, kde mám nyní své nové zázemí i domov a také tady rozvíjím svůj fotografický a "influencerský" byznys. Aneb buduju svou vlastní značku. Dá se říct, že jsem svá vlastní frančíza. Což mě ohromně baví a naplňuje. Oslí můstek je - že mě taky hrozně baví fotbal a focení a to, co tady opravdu nemám, je klub, kterému bych vyloženě fandil. Tento článek sice tohle hledání nerozlouskne, ale zase vám něco povím o mých fotbalových zážitcích. Pro ty z vás, kteří fotbal nemusí by tohle asi nemuselo být úplně zábavné čtení, to přiznávám. Nicméně na svém blogu si občas dovolím i takovýhle ústřel. Koneckonců, fotek tu bude habaděj.
MILUJU FOTBAL
Fotbal je asi jediná vášeň, kterou mám fakt celý svůj život a tak byla jen otázka času, než ho pět přetavím v něco, co mi bude dávat ještě trochu větší smysl, než ho jen pasivně sledovat. Koneckonců občas hostuju v Podcastu Vládci Prahy a kdysi jsem pracoval i na pořadu Tiki-Taka... nemluvě o nesčetněkráté spolupráci na Fotbalistovi roku. Ale pojďme k věci. Budu se věnovat třem bukurešťským největším klubům a to FCSB (ex-Steaua), Dinamo a Rapid. Zápasy těchto týmu jsem navštívil a to nikoliv v pozici diváka, ale právě v roli fotografa. Měl jsem tak dění na hřišti nejen pěkně na úrovni (haha), ale též pod drobnohledem. A kromě zkoušení různé techniky a vytváření obsahu na svůj youtube a socky, jsem si také analyzoval. Proto tento článek rozvrhnu následovně:
POSTŘEHY Z RUMUNSKÉ LIGY
FCSB
DINAMO
RAPID
ZHODNOCENÍ
Jste ready? Začněme!
POSTŘEHY Z RUMUNSKÉ LIGY
Kromě toho, že jsem zmíněné kluby měl možnost vidět na živo, viděl jsem samozřejmě i několik zápasů místní Superligy, tedy hlavní soutěže. Kromě v tomto článku hlavní trojice, by tak letos stály za zmínku i týmy jako Botosani, Universitatea Craiova, se kterou bude hrát Sparta v Konferenční lize nebo známé CFR Cluj, kterým se ale letos vůbec nedaří. Jednoduše je na výběr, hodně týmu hraje na moderních stadionech s vysokou kapacitou, nebo útulných stáncích.. a některé také ne, tak to je. Podstata je, jaký se tady hraje fotbal a na to je vlastně jednoduchá odpověď - rychlý a technický. Oproti naší české lize málo kontaktní. Prostě a jednoduše, málo soubojů, hodně fotbalu. To dává vyniknout technickým tahovým hráčům na křídlech, i kreativním záložníkům. Ač jsem řekl, že fotbal se tu hraje rychlý, tak ta intenzita není tak velká, jako u nás a už vůbec ne v Německu. Rychle ale vypadá, právě proto, že hodně hraje s míčem u kopaček a méně ve vzduchu, nebo jak jsme bohužel zvyklí - rugby. Nevím čím to, jestli nějaká tradice nebo menší nároky na kondičku a nebo prostě z podstaty věci - lidi chtějí, aby technické hráče pořád někdo nerakvil. Takže se na první pohled může zdát (alespoň v zápasech nejlepších týmů), že je to liga hodně kvalitní, ale až na výjimky v mezinárodním fotbale zaostavá. Týmy jsou náladové a v průběhu zápasů cítíte, jak se mění "podnebí", tedy - nekonzistentnost a jakási nedisciplína. Možná i jakážtakáž hráčská nekvalita... ačkoliv a tomu se budeme věnovat na konci, právě sem by měli mířit zraky českých klubů, protože zajímavých hráčů tady pár najdete. Co je ale lepší, než u nás, tak to je rozhodně atmosféra na stadionech. I na FCSB, které fanoušci trochu bojkotují, je výborná atmosféra, celý zápas jedou chorály a stadion umí pořádně burcovat. Prostě a jednoduše je radost to tady prožívat, především, pokud domácí podají nějaký heroický výkon. A taky jedním dechem dodávám, že jsem měl štěstí na zápasy, které sice něco prozradily, ale bylo by hloupé hrát si na odborníka na místní ligu. O tom třeba za rok :D
FCSB
U nás v Česku asi nejznámější klub ze všech rumunských. Původně Steaua Bukurešť majitele Gigiho Becaliho, nyní FeČeSeBe. Historii probírat nebudu, ale dodám jednu vsuvku. Česky to znamenalo Hvězda Bukurešť. Píšu tu proto, že si pamatuju jednoho nejmenovaného komentátora tomuto klubu říkat nevím proč "Šťáva" ... výslovnost je ale pro nás Steauva. Nevadí. Je to klub s největší fanouškovskou základnou a největšími úspěchy a to i na mezinárodním poli. Nicméně se trápí ještě víc, než Sparta Praha pod Danielem Křetínským. Předloni po deseti letech udělali titul, ale nyní se opět potácí na kraji mizérie a mdlých výsledků, tak jako třeba Sparta loni, resp. mnohem hůř. Na objektivně největší klub v zemi nic moc, ačkoliv se poslední sezony o tu špičku rvou. Letos bída. Viděl jsem osobně zápasy s Bolognou a Kluží. Zatímco proti Bologni vynikla slabá fyzická síla týmu, ať už kondice, ale i dynamika či síla v osobních soubojích. Na týmu byla sice patrná snaha, ale i deka. A to tak, že prohra byla jasná v podstatě od úvodního hvizdu.
Jiná pohádka ale byl zápas s UTA Arad, který je sice v tabulce víc, ale ambice klubu jsou rozhodně menší. Bylo jasně vidět, kdo je favorit a že porazit se může FCSB samo a to si myslím, je největší kámen úrazu - jednoduše je vidět a bylo, i přes hladkou výhru 4:0, že v tom týmu nepanuje dobrý duch. Takhle - nepoznáte to mimo, kde se všichni chovají total profi, ale je to znát z hráčů. Pokud fotbal sledujete celý život, tak byste to viděli taky. Proto taky asi FCSB, které sice bojuje Evropské lize, tedy stejně jako Viktorie Plzeň, mdlá hra a neschopnost unést tíhu favorita, je sráží na kolena. A za mě teda i nedostatečná fyzička, protože právě tempo je něco, co týmu chybí totálně a ke konci zápasů hráči evidentně tahají nohy.
Pokud z jednoho z hlavních bukurešťských klubů není momentálně ani jeden vyloženě zajímavý hráč, je to právě FCSB, ačkoliv hvězdy jako Birlighia, Thiam nebo Olaru by za zmínku stály, v současné formě a rozpoložení by se v naší širší špičce do základu týmů spíš nedostaly.
Líbili se mi ale dvě věci - organizace mimo hřiště a taky to, jakým způsobem se chovají hráči k fanouškům. Birlighia třeba po jednom ze zápasů šel na hlavní tribunu Národního stadionu, kde FCSB momentálně hraje, fotil se s fanoušky a bavil se s nimi.
Odnesl jsem si ale také obří zážitek. Právě FCSB už bude navždy první - první fotbalový klub, který mě nechal fotografovat hru, kterou miluju.
DINAMO BUKUREŠŤ
Dalším klubem v pořadí a také klub, který hraje naxz na národním stadionu, je Dinamo. Červeno-bílá kombinace vzdáleně připomíná Viktorku Žižkov, můj úplně první klub v životě. Dinamo bojuje o titul a drží se na špici. Hraje dynamický silový fotbal a preferuje rozestavení 433, kde prim v záloze hraje Francouz Gnahore, zkušený, 32 let. Ten byl v zápase s Kluží, tedy CFR Cluj, dominantní a v podstatě společně s Margenianem v podstatě nepustil transilvánce k ničemu. První půlku ale spalovali šance a byl to celkově vyrovnaný atraktivní zápas, skoro by se dalo říct, nahoru dolu. Brankář Rosca čaroval a útočníci Dinama se ne a ne trefit. Gólman hostů se taky zaskvěl několika skvělými zákroky. Druhá půle ale ukázala nejen rozdíl v postavení v tabulce mezi oběma týmy, ale že hvězdami nabitá Kluž je prostě ve zmaru. A to vedla 1:0 po zcela náhodné akci, kterou svou chybou způsobil střídající Karamoko.
To ale naburcovalo tribuny a od té doby stadion nabíjel týmu baterky. Právě Karamoko se prosadil a byl klíčovým mužem celého dění. Právě jeho entuziasmus, síla a touha odčinit chybu vedla k tomu, že sám zavěsil, tísněn dvěma obránci, kteří na něj vůbec neměli. Stadion byl těsně před explozí a Soro v nastaveném čase spustil oslavy, jakoby Dinamo právě vyhrálo titul. Musím říct, že to jsem asi ještě nezažil a energie nejen z hráčů na hřišti, ale i z tribun se nedá popsat. Diváci posléze naskákali a hrací plochu, hráči slavili a mávali prapory, děkovali, fotili se... pecka.
Z Dinama šla ale už v předzápasové rozcvičce síla. Chemie, radost, lehkost. Ten tým byl v dobré pohodě a tohle postupně přetavil v důležitou výhru. Skvělí fanoušci se pomalu rozjížděli a dva kotle, které domácím fandili na obou stranách hřiště, se předháněli, kdo z nich bude víc nahlas. Za mě fotograficky asi největší zážitek, protože, co se dělo po závěrečném hvizdu bylo speciální.
Dinamo má rozhodně zajímavé silové hráče i rychlá křídla a právě na tento klub by měli naši skauti jezdit často. Protože právě dneska jsou ekonomicky silnejší, než jakýkoliv klub odsud. Místní hráči ale nabízí jiné dovednosti, než ti, kteří běhají v naší lize.
Hráče, které sledovat:
Stoiaoanov /Izrael/ - střední obránce, kterému je 20 let a vedle zkušeného Boatenga roste. Má výborné hodnocení a akce přes něj nechodí. Nechybuje, má kvalitní rozehrávku, je vysoký. V naší lize by určitě obstál a navíc má celou kariéru před sebou.
Musi /Rumunsko/ - mladý talentovaný a rychlý křídelník, pokud na sobě bude makat, bude za 2-3 roky zralý na přestup do velké ligy. Být třeba Olomoucí, šel bych po něm. Nevýhodou může být nezvyk na osobní souboje, to ale platí pro hráče mimo naší ligu všeobecně.
Karamoko /Francie/ - 26 let, silný v soubojích, ale hlavně extrémně pohyblivý, vysoký a šikovný na balonu. Není to i přes svou postavu klasický bijec, ale moderní atletický útočník, který by určitě bojoval o základ v naší špičce a tím myslím Spartu, Slavii i Plzeň.
FC RAPID BUKUREŠŤ
Klub, který čeká na titul 23 let dneska vede suverénně ligu a suverénní je i jeho hra. Ačkoliv před zápasem s Czikszeradou prohrál vysoko 3:0 právě s Kluží. Tým to ale evidentně nepoložilo a do zápasu na svém domácím stadionu pro necelých 15.000, který byl opět vyprodaný, do zápasu vlítnul tak, že jsem nestíhal akce ani fotit. Co ale bylo zajímavé - vidět tým na rozcvičce - jde z nich nejen pohoda, ale hlavně - extrémní koncetrace, žádný velký srandičky, ale parta chlapů, co to bere smrtelně vážně. To se mi fakt líbilo, ta parta cítila krev, ale nohama byla pevně na zemi. Bylo vidět, že mají plán, formu a kvalitu už jen z řeči těla, řeči mužstva. Také spojení s fanoušky mi přišlo ze všech tří klubů nejpevnější, to jak je pozdraví před zápasem a s tribunami žijí. A musím říct, že fanoušci celkově to asi byli suverénně nejlepší. Asi to bylo i stadionem, ale chorály jeli celý zápas, dva kotle, žádný prodlevy, jen tempo, a podpora týmu. A bylo jedno, jestli se jedná o hlavní tribunu, kotel nebo protilehlou. To se taky asi jinak hraje. A taky je jasný, že fanoušci touží po úspěchu a zatím k němu má Rapid nejblíže.
Herní rozestavení 433, na defenzivním štítu Jakub Hromada a kolem něj dva svižní borci. Nor Christensen a Rumun Grameni. Právě oni tvořili hru domácích a dynamicky měnili tempo hry i díky ohromné rychlosti, kterou celý Rapid oplývá. To byl zápas, který se hrál ve sprintu. Krajní obránce Manea v neustálém doplňování útoku a na křídlech dvě obří hvězdy - Petrila a Dobre, které na středu doplňoval obr Elvir Koljič z Bosny. A bylo vidět, jak je celý tým sehraný. Jedna křídelní akce střídala druhou, a když několik z nich skončilo těsně vědle, zavelel brankář Aioani, vykopl na nabíhajícího Grameniho a ten s přehledem skóroval sám před brankářem.
Pak začal úřadovat Petrila, levý křídlo, nejprve naservíroval nejlepšímu střelci ligy Dobremu, pak dal sám gól po nádherném naběhu a nakonec ještě nahrál skvěle hrajícímu Maneovi. Rapid sice v tomhle zápasu dostal gól, ale z penalty. Hostům nic jiného nepůjčil. Hodně se mi ale líbila jejich hra. Neustálé náběhy, rotace, i povedená střídání, která hru fakt oživila. Výborný byl především němec Chris Braun. Rapid byl prostě válec a přesto, že hrál proti kandidátovi na sestup, jejich hru rozebíral a přitom mi nepřišlo, že by soupeř byli nazdárci. Taky si uměli výborně zakombinovat. Rapid ale vyniká bleskurychlým přechodem do útoky, kdy se dostává do otevřených pozic na dva tři doteky a obě křídla - Petrila i Dobre, jsou hodně silní na míči a v soubojích 1:1. Oba by v současné formě patřili do základu Sparty i Slavie. A skoro bych řekl spíše Dobre, který má ke všemu ohromnou sílu. Petrila je zase šťírek.
I přes mohutný déšť tak byla radost na tomto zápase fotit a sledovat fotbal fakt zblízka. Udělalo mi to ohromný obrátek a jiný vhled do fotbalu. Protože normálně takhle blízko hřiště a hráčům nejste. Jít fotit na Rapid je přitom radost, protože mají plný stadion, takový uzavřený, menší stánek, který jednoduše a doslova křičí fotbalem.
Hrače, které sledovat:
Tobias Christensen /Norsko/ - 25 letý záložník, který tvoří hru domácích, rozehrává standardky z vnitřku hřiště a má velký přehled. Rychlý do kombinace a výborně pomáhá střed hřiště.
Alexandru Dobre /Rumunsko/ - 27 let - navrátilec ze zahraničí, silný, rychlý a technický hráč s chladnokrevným zakončením. U nás v lize takový typ asi vyloženě nemáme. A rozhodně by se u nás neztratil. Jako jediný vypadá, že by naší ligu zvládnul hned.
Claudiu Petrila /Rumun/ - 25 let, levý křídlo, tahovej, rychlej a technickej hráč. U nás mu je asi nejpodobnější Vasil Kušej, Petrila je ale podle mě lepší, ještě techničtější a hlavně se schopností tvořit hru z křídla. Za mě by tohle mohlo být eso pro Plzeň, ale klidně i Spartu. Vydrží makat celý zápas a nic nevypustí, jede jako motorová myš 90 minut v kuse.
ZHODNOCENÍ
Výborná atmosféra na stadionech, i když není národní stadion pro 60.000 lidí vyprodaný. Bukurešti by určitě slušelo, aby měly všechny kluby svůj vlastní moderní stadion. Obyvatel je na to tady víc než dost. FCSB přeju aby se zmátořilo, tam to ale asi bude chtít velký řez kádrem. Dinamo je hodně sympatický, získalo si mě už na rozcvičce a hrozně moc se mi líbilo, jak chtěli otočit zápas. Mají taky dost silnou lavičku a střídající hráči fakt dělají rozdíl. Hodně vyrovnaný kádr. A Rapid, to byl heavy metal, radost koukat, navíc díky stadionu i nejlepší fanoušci, co jsem zažil. Minimálně atmosféra byla fakt nesrovnatelná s oběma rivaly. S naší ligou se tohle ale nedá srovnávat, zpívá se a jedou hesla celý zápas. Samozřejmě, stejně jako všude jinde, mají kluby chorály hanící ty druhé - to k rivalitě patří.
Určitě ale budu chodit dál, fotit a dělat reporty. Fotbal mě inspiruje a inspiruje i mojí foto-cestu, zkouším pořád nové věci a začínám si v tom konečně hledat i nějaký příběh. Taky si malinko připadám jako takový skaut a myslím si, že by sem měli české kluby zaměřit svou pozornost. Především nyní, kdy do klubů přišly úplně jiné finance. Otázkou ale je, zdali by se v naší soubojové lite hráči prosadili. Proč ale nemířit na ty nejlepší a tu hru v té naší lize taky malinko neměnit. Pokud se chceme posunout, bez technických hráčů to jednoduše nepůjde.
Kde by hráli v momentálním rozpoložení tyto kluby? Kdybych je měl přirovnat v současné formě, tak FCSB bych dal herně na úroveň Baníku, kdyby hrál malinko líp. Skoro by se mi chtělo říct Sparta minulé sezony, přesně tak vyhořele tým působí, jen v tabulce je na tom výrazně hůř. Dinamo Bukurešť mi herně ale asi nejvíc připomínají Viktorku Plzeň, takové dva roky zpět. A Rapid? Takhle u nás vůbec nikdo nehraje, možná Liberec, ale Rapid vyniká kromě rychlosti i velkou technickou kvalitou svých hráčů.
Suma sumárum jsem nadšený, že tohle můžu psát. Klub, kterému fandím jsem si sice ještě nevybral, ale už se to blíží. Jsem ale nejvíc vděčný hlavně za to, že můžu a že komunikace se všema klubama je naprosto bezproblémová, řekl bych až skvělá. Naprosto fajn přístup a ochota vyhovět. Děkuju.
No a vám děkuju za pozornost. Doufám, že jste si početli a pokud byste chtěli, kupte mi kafe nebo sledujte moje socky a youtubové projekty!
Díky.
Honza