Zimní válka: Karelská šíje
1) Za úsvitu zahajuje sovětská 7. armáda generální ofenzivu proti Mannerheimově linii. Hlavní nápor směřuje na úsek Summa-Muolaanjärvi, kde útoku předchází drtivá dělostřelecká příprava. Po ní vyráží vpřed dvě střelecké divize (90. a 123.) podporované tanky.
2) U Summy útočí dva prapory z řad 588. střeleckého pluku. Rudoarmějci se zde dostávají pod silnou dělostřeleckou a kulometnou palbou, která jim způsobuje těžké ztráty a nakonec celý útok rozbíjí. Sověti se stahují a po přeskupení se útok opakují, i na druhý pokus je ale zteč s krvavými ztrátami odražena. Ve zbytku dne se 588. střelecký pluk ještě několikrát pokusí postoupit vpřed, avšak se stejným výsledkem. Za každý metr postupu pluk platí vysokou cenu a ve večerních hodinách již dalších útočných akcí není schopen. Neúspěchem končí i úder 173. střeleckého pluku na důležitou kótu u Summy. Finská palba decimuje sovětské pěší útvary a ničí 4 z 6 nasazených tanků. Během jediného dne pluk přichází nejen o stovky mužů, ale také o prakticky všechny poddůstojníky.
2) U Munasua útočí 255. střelecký pluk podporovaný tanky. Sovětské obrněnce překvapivě lehce překonávají silně zastaralé protitankové zátarasy, čímž obránce zcela zaskočují. Sovětská pěchota pak využívá své početní převahy a za cenu vysokých ztrát vytváří lokální průlom ve slabém místě linie mezi jezerem Summajärvi a močálem Munasuo. Rudoarmějcům se zde daří postoupit zhruba o 500 metrů, pak je ale zastavuje palba z pevnůstek Poppius a Miljoonalinnake. Jejich bytelná železobetonová konstrukce těchto bunkrů odolává veškeré sovětské palbě, neporadí si s nimi ani přímá palba z lehkých tanků. Sovětští ženisté se pak nemohou k bunkrům přiblížit kvůli husté kulometné palbě. Ani po opakovaných pokusech se tak 255. střeleckému pluku nedaří pevnůstky vyřadit. Tanky operující za obrannou linií tak jsou nechány napospas finské pěchotě, která s pomocí granátů a zápalných lahví ničí 23 z 35 obrněnců. I tak mohou Sověti slavit alespoň dílčí úspěch - pěchotě se za vysokou cenu podařilo obsadit část obranné linie a oblehnout pevnůstku Poppius.
3) Bojů u Summy se v řadách 91. tankového praporu účastní mimo jiné i dva prototypové vícevěžové tanky SMK a T-100. Tato monstra o váze přes 50 tun disponují dvojicí věží (jednou hlavní se 76,2mm kanonem a jednou sekundární se 45mm kanonem) a na svou dobu velmi solidním pancířem o síle 60 mm po celém obvodu trupu. Spolu s nimi je v sektoru nasazen i prototypový těžký tank KV - předchůdce pozdější slavné řady. Všechny zmíněné stroje jsou téměř imunní vůči finské palbě, omezuje je ale vysoká hmotnost a z ní plynoucí nízká mobilita. SMK pak bude během operací v úseku Summa-Lähde znehybněn minou a opuštěn. Jelikož Sověti nemají vyprošťovací vozidlo schopné 55 tun vážící obrněnec odtáhnout, zůstane zde opuštěný prototyp stát až téměř do konce Zimní války.
4) Sovětské bitevní lodě Marat a Okťabrskaja Revolucija během dne ostřelují finské pobřežní baterie u Saarenpää. Finské pobřežní baterie opětují palbu a daří se jim několikrát obě plavidla orámovat. Obě bitevní lodě jsou lehce poškozeny střepinami a nakonec se stahují mimo dostřel. Ve stejný den torpédoborce Gněvnyj a Grozjaščij ostřelují finské pobřežní baterie na ostrově Utö, i toto střetnutí končí nerozhodně.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Zásobovací situace 18. a 168. střelecké divize u Kitilä se stává kritickou. Vyčerpaným frontovým jednotkám přichází skromné posily čítající sotva 130 mužů, to však ani zdaleka nestačí na nahrazení drtivých ztrát. Mužstvo již spotřebovalo téměř všechnu munici, velká část vojáků hladoví kvůli váznoucímu zásobování, stále větší daň si vybírají i omrzliny. Například 208. střelecký prapor bojující u jezera Syskyjärvi přišel od začátku války až o 70 % své původní síly.
2) U Ägläjärvi je během dne relativní klid. Obě strany krátké přestávky v bojích využívají a přeskupují se – zatímco finská bojová skupina Pajari se chystá na rozhodující protiútok, dvě sovětské střelecké divize v oblasti spěšně shromažďují všechny doposud bojeschopné muže a připravují se na obranu.
3) Boje ztrácí na intenzitě i na řece Kollaa. Sovětské pěší útvary zde jednoduše vykrvácely a nemají sílu na udržování náporu.
Zimní válka: severní úsek
1) U Suomussalmi nepřináší den žádné větší změny. Finské jednotky se během dne opět marně pokouší o přerušení severní silnice do Palovaary. Na šíji mezi jezery Kuivasjärvi a Kuomajärvi se pak mužům kapitána Mäkinena dostává vítané posily v podobě jedné polní houfnice. Ta je ihned zakopána přímo na silnici, kde ji Mäkinen hodlá využít v roli protitankového kanonu.
Zimní válka: Laponsko
1) Finský 40. pěší pluk (maj. Perksalo) dokončuje přípravy k protiútoku u Pelkosenniemi. Jeho plánem je se dvěma pěšími prapory obejít pozice sovětského 273. střeleckého pluku a vpadnout mu do týla.
2) Sovětský 420. střelecký pluk útočí na pozice finské skupiny Roininen u jezera Joutsijärvi. Velitel 122. střelecké divize plk. Ševčenko má v plánu zafixovat obránce na místě a umožnit tak 715. střeleckému pluku obchvat skrze otevřený terén. Frontální útok je ale i přes podporu tanků rychle rozbit soustředěnou finskou palbou a pluk je nakonec nucen kvůli vážným ztrátám útok přerušit. Stejný výsledek má i obchvat 715. střeleckého pluku.
Západní fronta: vzdušné válčiště
1) Německý Fliegerkorps X zahajuje dvoudenní ofenzivu proti britským trawlerům operujícím v Severním moři. Během těchto dvou dní budou bombami či palubními zbraněmi německých letounů potopeny trawlery Serenity, Eileen Wray, Compaganus, Colleague, Isabella Greig, Zelos, Trinity N. B., Active, Daneden a River Earn. Celkem zemře 5 námořníků.
Dění ve světě
1) Německý velvyslanec v Moskvě Schulenburg se schází s Molotovem a předává mu stížnost německé vlády na útoky sovětských ponorek na německá plavidla ve Finském zálivu. Podle Schulenburga se ještě před vyhlášením blokády staly cílem ruské střelby tři lodě, a to ještě před vyhlášením blokády zálivu. Jedna z lodí pak byla údajně potopena sovětskou ponorkou; zde se zřejmě jedná o nákladní loď Bolheim potopenou 10. prosince u Mäntyluota). Molotov vinu popírá a z útoků obviňuje finské námořnictvo. Schulenburg však toto vysvětlení odmítá s tím, že podle napadených posádek na ně zcela jistě útočila sovětská plavidla. Finsko by pak nemělo důvod útočit na lodě opouštějící finské přístavy. Molotov opět veškerá obvinění odmítá, i přesto však Schulenburg žádá důkladné vyšetření všech jmenovaných incidentů. Rovněž po Moskvě žádá o záruku bezpečnosti německých lodí plujících do Finska, neboť Německo si přeje s napadenou zemí udržovat obchodní styky. Podle Molotova nelze takovou záruku poskytnout, nicméně finská otázka podle něj bude již velmi brzy vyřešena. Po konci války pak údajně nebude volnému obchodu nic stát v cestě.
2) Zástupci Austrálie, Kanady, Nového Zélandu a Velké Británie podepisují v Ottawě smlouvu o vzájemné koordinaci při budování vzdušných sil Commonwealthu. Hlavním cílem programu je vybudovat letectvo schopné získat nad Evropou jasnou vzdušnou nadvládu. Součástí je i Dohoda o vzdušném výcviku, podle které mají na území signatářů vzniknout tři školy pro vstupní pilotní výcvik, 13 škol pro základní výcvik, 16 středisek pro výcvik operačního létání, 10 škol pro letecké pozorovatele, 10 škol pro posádky bombardérů, 2 školy letecké navigace a 4 školy pro výcvik vzdušných radistů. Celkem má z těchto škol vzejít 50 000 členů letových posádek ročně, z toho 22 000 z Velké Británie. Vycvičení letci pak mají utvořit jádro nových operačních perutí RAF, RAAF, RNZAF a RCAF.
3) Americký list New York Times přichází se zjištěním, že ministr financí Henry Morgenthau již na jaře 1939 disponoval plánem k odříznutí válečných agresorů od dodávek strategických surovin, což by jim zabránilo v násilné expanzi. Podle informací listu začal Morgenthauův resort na plánu pracovat již po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938, z politických i praktických důvodů ale nakonec nebyl plán nikdy uskutečněn. Hlavní překážkou byla potřeba úzké ekonomické spolupráce USA, Velké Británie a Sovětského svazu, která v tehdejším klimatu jednoduše nebyla reálná. Americkou státní kasu by pak plán stál odhadem až 100 milionů USD (cca 2,2 miliardy dnešních USD).
4) Vidkun Quisling se podruhé setkává s Adolfem Hitlerem, tématem jejich jednání jsou možnosti německo-norské spolupráce. Jedním z výstupů schůze je Hitlerův rozkaz nejvyššímu velení Wehrmachtu (OKW) vypracovat předběžné plány na invazi do Norska. Ta má sloužit jako preventivní úder s cílem zabránit Spojencům v odříznutí Německa od zásob švédské železné rudy, pro jejíž vývoz slouží norské severní přístavy (zejména Narvik). Plán později získá krycí název Studie Nord a zpočátku bude zahrnovat pouze jednu pěší divizi.
Dění na Slovensku
1) Představitelé Ligy proti tuberkulóze vydává prohlášení upozorňující na vzestup počtu případů TBC. V roce 1939 se s tuberkulózou léčí 150 dospělých a 240 dětí v těžkém stadiu nemoci. Další desítky lidí ale o své nemoci neví, nebo se nechtějí léčit.
Válka na moři
1) Posádka křižníku Admiral Graf Spee se připravuje na zničení své lodi. Námořnici se přesouvají na argentinský remorkér, na palubě zůstává pouze 40 mužů včetně kapitána Langsdorffa. Pod jeho vedením jsou napříč podpalubím rozmístěny demoliční nálože a munice do palubních zbraní. Pak křižník naposledy startuje motory a přesouvá se k vjezdu do Montevidea, aby jeho výbuch neohrozil civilisty. Poté se na argentinský remorkér přesouvá i zbytek posádky - jako poslední palubu opouští sám kapitán Langsdorff. Hodiny ukazují přesně 20:54 místního času, když nálože vybuchují. Následují sekundární detonace střeliva, které prohýbají celý trup směrem vzhůru a vysílají do vzduchu masivní zášleh. Před zraky tisíců zvědavých civilistů pak hořící vrak klesá na dno přístavu; kvůli malé hloubce zůstává nad hladinou celá vrchní část nástavby. Tak končí tříměsíční pouť těžkého křižníku Admiral Graf Spee, během níž loď potopila 9 obchodních plavidel.
2) Cca 139 km východně od ostrova May je německou ponorkou U-59 potopena dánská nákladní loď Bogø, z posádky 20 mužů jsou zachráněni jen 3. Stejná ponorka o pár hodin později posílá ke dnu i druhou dánskou nákladní loď Jaegersborg, která jde ke dnu se všemi 18 členy posádky.
3) Britské torpédoborce Esk, Express a Intrepid v noci pokládají 240 námořních min u ústí Emže.