Zimní válka: Karelská šíje
1) Okolo 09:00 zahajuje sovětské dělostřelectvo drtivou palebnou přípravu po celé délce úseku mezi Summou a Muolaa. Celé tři hodiny jsou finské pozice vystaveny neustávajícímu přívalu granátů, po čemž do útoku vyráží celé dva sovětské sbory - 19. střelecký v čele s komkorem Parusinovem, a 50. střelecký vedený komdivem Gorelenkem. V cestě jim stojí elementy tří finských pěších divizí (1., 3. a 4.), které jsou však po předchozích týdnech neustálého ostřelování zcela vyčerpány. Rozhodující nápor na Mannerheimovu linii začíná.
2) V okolí jezera Muolaanjärvi se finské 1. pěší divizi daří s vypětím všech sil sovětský útok zadržet. Úspěch hlásí i 3. pěší divize (plk. Paalu), která v kritickém úseku Summa-Lähde dokázala zastavit dvě ze tří divizí 50. střeleckého úseku. Mezi Summou a močálem Munasuo ale 123. střelecká divize (kombrig Aljabušev) využívá tamějšího slabého místa. Daný sektor hájí pouze dvě oslabené pěší roty, které jednoduše nemají dost mužů a palebné síly pro zastavení přívalu sovětských pěšáků podporovaných tanky. Aljabuševovi muži jediným mocným úderem proráží skrz finské linie a ve 13:00 již rudoarmějci ovládají pevnůstku Poppius i všechny obranné pozice na východ od ní. Ve večerních hodinách pak sovětské tanky smetávají stranou poslední finský odpor a do setmění dosahují čelní útvary 123. střelecké divize Prozatímní linie. Ta leží několik kilometrů severně od hlavní obrany, oproti Mannerheimově linii je ale z velké části nedokončená a spoléhá jen na přírodní překážky. Zde se finské 3. pěší divize daří sovětský nápor zadržet. Na výsledku to ale nic nemění - Rudé armádě se po více než dvou měsících konečně podařilo dosáhnout průlomu v Mannerheimově linii.
3) V nočních hodinách zahajuje finská 3. pěší divize protiútok s cílem obnovit obrannou linii a průlom 123. střelecké divize zacelit. Kvůli nutnosti bojovat s drtivou přesilou po celé délce svého úseku fronty ale do útoku vyráží příliš málo mužů a jejich úder je tak rychle rozbit sovětskou palebnou převahou. Velitel divize plk. Paalu do oblasti posílá alespoň jeden rezervní prapor pěchoty. Na zbytku úseku 3. pěší divize prozatím obrana drží, situace obránců Karelské šíje je ale nyní nanejvýš kritická. Do průlomu totiž Sověti pod rouškou tmy vysílají početné posily, které mají hned následující den začít průlom rozvíjet.
4) V nočních hodinách se Mannerheimův štáb dozvídá o průlomu u Munasua. První reakcí je vyslání rezerv v podobě 5. pěší divize (plk. Isakson), jejímž úkolem je posílit Prozatímní linii a zabránit Sovětům v rozšiřování průlomu.
5) Současně s operacemi u Summy zuří těžké boje i u Taipale, kde do útoku vyrazil sovětský 3. střelecký sbor. U Kirvesmäki rudoarmějci dobývají jeden z finských opěrných bodů, jehož posádka bojuje doslova do posledního muže a náboje. Podél Vuoksi se bojuje po celý den, linie finské 7. pěší divize ale prozatím drží a do setmění se tak Rudé armádě nedaří dosáhnout žádného průlomu.
6) První den nové sovětské ofenzivy stál finské vojáky nejméně 565 padlých. Na první pohled jde o relativně nízké číslo a sovětské ztráty jsou několikanásobně vyšší, na rozdíl od Finů se ale Sověti mohou spolehnout na obří rezervy mužů i materiálu. Na finské straně se oproti tomu počítá každý padlý a raněný. Mezi mrtvými je mimo jiné i poručík Gunnar Höckert – finský atlet, držitel tří běžeckých světových rekordů a olympijský vítěz v běhu na 5000 metrů z LOH v Berlíně v roce 1936. Do služby nastoupil jako dobrovolník a padnul den před svými 30. narozeninami.
Zimní válka: Ladožská Karélie
1) Žádné větší změny. Pokračuje tlak finské bojové skupiny Oinas na kapsu Rykmentti, ani tentokrát ale Finové neslaví úspěch.
Zimní válka: severní úsek
1) Finský 27. pěší pluk útočí na kapsu na šíji mezi jezery Saunajärvi a Alasjärvi. Tři pěší prapory útočí z více směrů současně, do setmění se jim ale nedaří obranu vojáků 54. horské střelecké divize překonat.
2) Severně od silnice Kuhmo-Riihivaara se brigádě sovětských lyžařů (plk. Dolin) daří odpoutat se od finských hlídek. Jejich cílem je širokým obloukem obejít pozice finského 27. pěšího pluku a vpadnout mu do týlu. Velitel finské 9. pěší divize plk. Siilasvuo do oblasti ihned vysílá dodatečné hlídky s úkolem sovětský útvar včas nalézt a zastavit.
Dění ve světě
1) Zástupci Sovětského svazu a Německa podepisují Německo-sovětskou obchodní dohodu. Jde o zdárné zakončení dlouhého vyjednávání, které probíhalo už od uzavření paktu Ribbentrop-Molotov a vycházelo z ekonomických potřeb obou zemí – zatímco Sověti potřebovali německé průmyslové a strojní vybavení, Němci museli řešit akutní nedostatek strategických surovin. Dohoda zahrnuje také důvěrný protokol, podle nějž bude SSSR sloužit jako prostředník při nákupu surovin pro Německo a umožní tak Němcům obejít některá embarga. Co do konkrétních komodit dohoda stanovuje, že Sovětský svaz dodá suroviny v celkové hodnotě 650 milionů řišských marek – konkrétně má jít o následující:
910 000 tun obilí,
820 000 tun ropy,
více než 450 000 tun různých kovů v čele s železnou rudou.
Německo má Sovětům na oplátku dodat strojní vybavení, vzorky zbraňových technologií, vybavení pro výrobu syntetických paliv, velké množství uhlí a další komodity v celkové hodnotě (rovněž) 650 milionů říšských marek. Dohoda stanovuje, že Sověti musí všechny vyjednané suroviny dodat do 18 měsíců od podpisu, zatímco Německo má na dodání 27 měsíců.
2) Z vojenských technologií má SSSR v rámci výše zmíněné dohody získat nákresy bitevní lodě Bismarck (toho času těsně před dokončením), dokumentaci k různým námořním zbraním a vzorky nejméně 30 německých letadel včetně stíhaček Bf 109 a bombardérů Junkers Ju 88. Nejcennějším darem pak je nedokončený těžký křižník Lützow, jehož kýl byl položen v srpnu 1937 jako páté plavidlo třídy Admiral Hipper. V době podpisu dohody je plavidlo daleko před dokončením – chybí mu polovina hlavní baterie a velká část nástavby, pohonná soustava je ale kompletní a plně provozuschopná. Spolu s lodí Sověti obdrží i kompletní dokumentaci a zásobu náhradních dílů.
3) Ve věku 64 let umírá generální guvernér Kanady John Buchan, 1. baron z Tweedsmuir. Osudným se mu stává vážné zranění hlavy z 6. února, které si přivodil při pádu v koupelně. Ačkoliv pak byl rychle dopraven do nemocnice v Montrealu a prodělal dvě operace hlavy, 11. února následkům zranění podlehl. Premiér Mackenzie King guvernérovu smrt ohlašuje v rozhlasovém projevu, v němž zesnulému vzdává hold: „Odchodem Jeho Excelence ztrácí kanadský lid jednoho z největších a nejuznávanějších generálních guvernérů, a skutečného přítele Kanady, který ode dne svého příchodu do země zasvětil službě národu celý svůj život.“ Buchan svou funkci zastával od listopadu 1935. Jeho nástupcem bude později jmenován Alexander Cambridge, 1. vévoda z Athlone, který se úřadu ujme v červnu 1940 a bude jej zastávat až do dubna 1946.
3) Papež Pius XII. zasílá telegram japonskému císaři Hirohitovi, v němž mu blahopřeje k 2600. výročí nástupu prvního císaře na Chryzantémový trůn. Součástí telegramu je i následující sdělení: „Žádáme Boha, abyste zastavil válku, a aby Japonsko i jeho vládci s pomocí Boží dosáhlo slávy a mnoha šťastných let.“
Válka na moři
1) Německé ponorky mají další úspěšný den. U pobřeží Hebrid si U-53 připisuje potopení britského tankeru Imperial Transport a norské nákladní lodi Snestad. U Utsiry jde po zásahu torpédem z U-9 ke dnu estonská nákladní loď Linda, zatímco u Shetland je ponorkou U-50 potopena švédská nákladní loď Orania. Poslední obětí je britský trawler Togimo, který se u pobřeží Cornwallu stává kořistí U-37. Celkem je zabito 19 námořníků.
2) U břehů Španělska je francouzskou protiponorkovou šalupou Elan zadržena německá nákladní loď Rostock, která je jednou z lodí unikajících z Viga (viz předchozí dny). Francouzi se naloďují a odklánějí plavidlo do Brestu; později bude loď přejmenována na Saint Maurice a zařazena do služby pod francouzskou vlajkou, po pádu Francie se ale vrátí zpět do německých rukou.