
Upír Esmarien
Sám nevím,proč právě k tobě jsem přišel ?
Snad že sis přála?
A já tě slyšel.
Tvůj hlas zněl do tmy tiše.
Ucítil jsem tvůj smutek,
podobný,jaký i já v sobě nosím!
Už věky!
Zatracený,osamělý,tichý,plačtivý,nesnesitelný,tíživý...
Jsem upír, ale už jsem nechtěl být.
Je to moje prokletí.
Ty nevíš, jaký je to utrpení.
Nic krásnýho to není...
Četl jsem,vše, co jsi napsala,až doposud.
Viděl,slyšel,prožil to s tebou,ten těžký osud.
Jestli chceš,doprovodím tě,sledovat tě budu.
Nemám zrocna tic lepšího v plánu.
Jako temný stín,kterého nikdo jiný nevidí.
Víš o mě jen ty.
A nikdo jiný.
Neprozrazuj mě,nechci být viděn.
Pokud nechceš,nezasáhnu.
Když zavoláš, jsem tu.
Kam budeš chtít, tě odnesu.
Projdem se spolu nočním městem,parkem,lesem.
Zastavíme se na útesech.
Obejmeme se.
Rozloučíme se.
Svítání mě promění v černý dým a s dýmu vyletím
jako černý fénix.
Zamávám ti svými černými křídly
Nebreč,vrátím se zase.
Až setmí se, v pozdním večerním čase,
budu u tebe stát,jako temný stín.
Když pro tebe si obr přijde,půjdu s tebou do hlubin
ty sama nezůstaneš v temnotě.
S tebou je tvůj upír Esmarien.
